Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 11.10.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Cestování > Stopem napříč válčícím Súdánem (1)

Stopem napříč válčícím Súdánem (1)

Z knihy Cesta k branám Damašku východní Afrikou

8.10.2018 | Ondřej Havelka

Už poslední kilometry před súdánskou hranicí z etiopské strany napovídají, že přijíždíme do jiného světa. Nejen kulturně, nábožensky, politicky a historicky, ale také geograficky. Vysoké zelené hory Etiopie vystřídala žlutá písečná rovina Súdánu a příjemný horský chlad se změnil ve čtyřicetistupňová vedra. Na korbě naloženého náklaďáku přijíždíme na hranici. Procházíme obvyklou africkou celní šikanou, na jejímž konci je razítko v pase a několikrát vybalené batohy. Jsme v Súdánu.

Stopem napříč válčícím Súdánem

Vždycky, když poprvé vstupujeme do nové země, je to krásné, ale teď je to přímo překrásné. Súdán je zahalen tolika neznámými. Je tak nedostupný a, přiznejme si, i nebezpečný. Prožívám cestovatelskou euforii. Zatímco v Čechách se píše rok 2005, my jsme právě z roku 1998 podle etiopského letopočtu jedním krokem propadli do roku 1427 podle súdánského letopočtu. Z etiopské druhé hodiny ranní je rázem súdánských osm hodin.

Na súdánské straně hranice není téměř nic. Žádná kavárna, žádný směnárník, žádné stánky, prostě nic. Vyrážíme proto pěšky po jediné cestě, která odtud vede. Podle mapy směřuje do Al Qadarifu. První kilometry chůze měkkým pískem nás ve vedru pěkně zmáhají. Kolem nás se rozkládá suchá buš s trochou vegetace.

Je zvláštní pohybovat se po zemi, v níž zuří válka. Občanská válka v jižní části Súdánu trvá už dlouhých 22 let a má na svém černém kontě téměř dva miliony lidských životů, čtyři miliony uprchlíků a několik plošných hladomorů. V souvislosti s touto válkou se hovoří o rozdělení země na Jižní Súdán a Severní Súdán (v současnosti již dva samostatné státy), neboť se zdá, že tyto regiony, historicky, kulturně i nábožensky tolik vzdálené, nikdy nenajdou společnou řeč. Ve starověku byla severní část Súdánu součástí Egypta.

Stopem napříč válčícím Súdánem

V severní části země se nacházejí unikátní staroegyptské památky včetně pyramid. Už ve 3. století se tam rozšířilo křesťanství, které ale bylo v 7. století postupně vytlačeno islámem. Jižní část Súdánu měla vždy mnohem blíže k centrální Africe. Dodnes se v jižních pralesích vyskytují domorodé kmeny podobné surmickým kmenům v Etiopii, jejichž ženy si prořezávají rty a vkládají do nich terakotové talířky. Právě v Súdánu byly kmeny, které se zdobily takovými talířky i v horním rtu a také v nose. Stále je tady časté jizvové tetování, a to zejména v obličeji kolem očí. Není divu, že tolik vzdálené kultury, obě s minimem tolerance k odlišnému, nedokáží žít v jedné zemi v míru.

"Hele, pštrosi! Celá horda!" vyhrkne najednou Míša a ukazuje směrem, odkud se na nás řítí asi dvacítka pštrosů. Máme co dělat, abychom jim uskočili z cesty. Evidentně kvůli nám nehodlali měnit směr. Za pár sekund ale uskakujeme znovu. Pštrosi totiž neutíkali jen tak zbůhdarma. V terénním džípu s velkým kulometem na korbě je nahání parta zjevně zfetovaných vojáků. Hlasitý smích přerušovaný ohlušujícími výstřely z kulometu provázejí tuto nevšední podívanou. Dva vojáci si nás sice všimli, ale střílení do pštrosů je určitě větší zábava než šikana dvou bělochů, takže ani nezpomalili a zmizeli v oblaku prachu mezi suchými keři. Zjistili jsme, že zdánlivá pustina kolem nás je nečekaně živá. Občas proběhne pštros, občas proletí kulka.

Asi hodinu po zběsilém průjezdu vojenského džípu přicházíme k vojenské kontrole. Přes cestu je tady položena rezavá ocelová závora a kolem samé ostnaté dráty. Je tady jedna větší hliněná chýše, v jejímž stínu polehává šest černých vojáků. Tři z nich mají jizvové tetování kolem očí a jeden několik hlubokých zářezů vertikálně přes obličej. Ten asi bude z jiného kmene. Jakmile si nás všímají, berou do rukou samopaly a jdou nám vstříc. Nevlídné přísné pohledy hovoří za vše. Nemají z nás ani trochu radost.

Stopem napříč válčícím Súdánem

Procházíme kontrolou pasů a batohů. Potom jeden z vojáků něco hlásí do vysílačky. Následně nám oznamuje, že se tady nesmíme volně pohybovat a budeme muset počkat u nich, než něco pojede. Trvá to asi hodinu. Ten s vertikálními zářezy přes obličej nám zatím nabídl čaj. Jmenuje se Wani. Pochází z vesnice v okolí Sakure při hranicích Středoafrické republiky a Konga. Ti dva bez jizev v obličeji jsou Dinkové, drží se trochu stranou.

Kmenová příslušnost tady stále ještě znamená hodně. Konečně přijíždí osobní pick up. Na malé korbě se tísní asi desítka lidí. Nevím, jak nás tam chtějí natlačit, ale nebudeme mít na výběr. Vojáci důkladně kontrolují všechny cestující. Řidiči direktivně nařizují, že nás musí vzít. Nastupujeme tedy na korbu mezi ostatní a vyrážíme.

Po několika hodinách cesty přijíždíme do vesnice Rashid. Řidič nás už dál nechce vézt, jen pokud zaplatíme. Děkujeme tedy za nedobrovolné svezení a vystupujeme z korby. Spolucestující se s námi loučí jako se starými přáteli. Ocitli jsme se v hliněné vesnici, kde vládne hnědá barva. Všichni muži tady mají dlouhé vzdušné bílé dželábie a bílé turbany nebo čapky. Ženy venku nejsou.

Stopem napříč válčícím Súdánem

Míříme do kavárny nebo spíše do hliněné garáže, kde černý kavárník obložený starými ruskými čajovary čaruje nad několika džezvami na žhavých uhlících. Záměrně říkám, že čaruje, protože ve své volné dželábii a velkém turbanu vypadá v čajové páře jako kouzelník. V místnosti sedí asi desítka mužů.

Všichni nás postupně zdraví muslimským pozdravem assalam aleikum. Odpovídáme a sedáme si na malé plastové židličky, určené původně spíše pro děti. Kavárník ihned přichází, uctivě zdraví a ptá se, co si dáme. Objednáváme dvě kávy a dvě studené koly. V tu chvíli se zvedá jeden z mužů u vedlejšího stolu a kavárníkovi podává peníze. Potom se na nás usměje a říká, že je jeho velkou ctí nás pozvat. Nestačíme se divit. To je ta nebezpečná země, kde nás podle mnohých mají určitě zabít?

Za chviličku je káva na stole. Byla připravená v džezvě, tradičním arabským způsobem. Ochutnáváme. Po procestování Etiopie, kde připravují patrně nejlepší kávu světa, máme velmi vysoko nastavenou laťku, ale tato káva se nenechává zahanbit. Další z mužů sedících kolem nás nám objednává vodní dýmku - šíšu. Za chviličku už ji máme na stole i se skleničkou vody.

Bože, tahle kultura je mému srdci tak blízká. Muž v bílé dželábii, který nám zaplatil kávu, odchází. "Bylo mi velkou ctí vás pozvat na kávu. Přeji hodně štěstí na vaší cestě," říká, když prochází kolem našeho stolu. Jakmile máme kávu dopitou, zvedá se zase jiný pán a platí nám další dva šálky, lépe řečeno dvě zvláštní konvičky, připomínající spíše Aladinovy lampy. Co se to tady děje?

Při odchodu se alespoň ze slušnosti snažíme zaplatit, ale vše je uhrazeno a kavárník nám přeje šťastnou cestu. Toto je země, kde zuří dvě šílené války? Odcházíme na stopa. Staví nám hned první auto. Po dlouhé době se vezeme normálně uvnitř. Po cestování Afrikou docela příjemná změna.

Stopem napříč válčícím Súdánem

Na půli cesty do Al Qadarifu řidič staví u jakéhosi motorestu a zve nás na jídlo. Uctivě mu děkujeme, ale trváme na tom, že když už nás veze zadarmo, alespoň to jídlo si zaplatíme. Řidič nesouhlasí. Říká, že je pro něho mimořádným darem pohostit poutníka. Začínám mít pocit, že Súdán je zemí zaslíbenou pro cestovatele. Dostáváme vynikající kus-kus. V zemi, kde jsem očekával hlad a bídu je to další překvapení.

Za tmy přijíždíme do Al Qadarifu. Řidič nás veze až ke zdejší ubytovně, přestože si tím velmi zajíždí. Recepční nás uctivě vítá a odvádí do obrovského pokoje za velmi přijatelnou cenu. Na velké místnosti a balkony nejsme v Africe vůbec zvyklí. Naopak, je pro nás normální vyfasovat zablešenou špinavou díru připomínající spíš mizerný pokus o hrob než pokoj k přespání.

Tady v Súdánu je to ale jinak. Máme místnost, jakou by nepohrdl ani rozmazlený vezír, velký balkon s pulzujícím živým výhledem a dokonce i záchod na pokoji, což už je nad naše Afrikou zdeformované chápání. Evropan by si tady asi našel několik detailů, jako třeba šváby v rozích, rezavé postele, studenou vodu ve sprše nebo množství komárů, ale my už nejsme Evropané, přijíždíme totiž po roce z černé Afriky, která nastavuje úplně jiná měřítka hodnocení okolí. Africkou optikou jsme v totálním luxusu.

Ihned se převlékáme a jdeme ven. Toužíme nasát súdánskou atmosféru. Na recepci nás ale zastavuje majitel ubytovny. Velmi taktně a přátelsky nás upozorňuje, že kdyby pustil Míšu takto nevhodně oblečenou ven, vrhlo by to velmi ostudné světlo na jeho živnost. Nechápavě si prohlížím Míšu, která je záměrně celá zahalená. Tázavým pohledem mířím na černocha. Ten ukazuje na Míšiny kotníky vykukující zpod kalhot, přeš něž má Míša ještě dlouhou volnou sukni. Taková zvrhlost je tady nepřípustná. Míša se musí vrátit na pokoj pro ponožky. Dobrá, jsme v cizí zemi, respektujeme její pravidla.

Konečně se dostáváme ven. Noční město je plné krásně nastrojených lidí. Konečně jsou venku kromě mužů také pestrobarevně oděné ženy. Čekali jsme černé burky, ale potkáváme ženy v šatech nápaditých střihů dokonale barevně sladěných s doplňky a henou na rukou. Vplouváme hned do první restaurace. Mají tady slušný výběr jídla - tažín, kus-kus, hovězí maso, špagety a dokonce i pizzu.

Objednáváme si tažín se skopovým masem, studenou kolu a kávu. Jsme příjemně šokováni, protože nás lidé cestou do Súdánu varovali před nebezpečím, hladomorem a násilím. Dostáváme tažín. Je vynikající. Ještě než stačíme dopít kávu, z protějšího rohu se zvedá starší černoch v bílém turbanu s šedivou bradkou a platí za nás útratu. Od vrchního na nás jen přátelsky kývne, abychom věděli, že máme zaplaceno. Takže nejen, že tady je dobré jídlo a vypadá to, že je ho i dostatek, ale navíc se nám za jídlo ani za kávu ještě nepodařilo zaplatit.

A ještě něco. Po afrických brutálních útocích na náš hudební vkus tady příjemně vyhrává dobrá arabská hudba, rozumně podpořená africkými bubny. Nechci hodnotit dne před večerem, ale zatím se varování před primitivní zemí plnou násilí nenaplňuje. Jistě je to tím, že putujeme mimo oba válečné konflikty, to ano, ale i tak se dalo očekávat, že oblasti přímo nezasažené válkou nebudou ideálně prosperovat. Zatím máme pocit, že jsme se objevili v "kultuře". A vzhledem k tomu, že černoši jsou tady stejní jako jižně v Africe, vyjma Etiopie, je asi namístě konstatovat, že islám vnesl do chaosu řád a vystavěl ve společnosti opravdovou kulturu.

Stopem napříč válčícím Súdánem

Přestože nás Afrika už významně proměnila, teď a tady si uvědomujeme, že jsme bytostně kulturní lidé a kultura, jdoucí ruku v ruce s islámem, má ke kultuře křesťanské mnohem blíže, než si myslíme. V kontrastu s pozadím subsaharské Afriky a její kultury, o níž nehodlám spekulovat, je-li nějaká, či nikoli, neboť nepochybně jest (ovšem velmi těžko rozpoznatelná a pochopitelná), máme k sobě s bratry z abrahámovských náboženství v podstatě velmi blízko. Kromě muslimů i s židy.

Teprve absence kultury a jakéhosi žádaného ukotvení života ve smysluplné historii, z níž vycházíme, nám odhaluje nás samé. Je to zvláštní, že právě v Súdánu si člověk uvědomí tolik o svém původu, o své kultuře, ve které, jak zjišťuji, je mu nejlépe.

Mám rád, když má město své náměstí, kde je velká katedrála, nebo synagoga, nebo jiná sakrální budova, kde jsou ulice plné kaváren nebo čajoven a restaurací nebo hospod, kde hraje hudba a divadlo, kde si člověk může sednout k vodní dýmce a dívat se na ruch kolem sebe, kde se můžete ubytovat, najíst, dát si kávu a nechat se strhnout historií místa, kde lidé vyrůstají ze své minulosti a staví svou kulturu, kde architekti a umělci tvoří ve snaze odpoutat se od nízkého a vzlétnout, kde tokem času proplouvá loď víry nesoucí to nejpodstatnější. Samozřejmě, že jsou mezi našimi kulturami rozdíly, ale jsou to rozdíly, které vytvářejí tvůrčí napětí, které vedou k růstu a motivaci k dobré změně. Tam na jihu, hluboko v Africe, to postrádám. Teprve tady si to plně uvědomuji.

Po třech dnech příjemně strávených Al Qadarifu míříme stopem do Chartúmu, hlavního súdánského města na soutoku Modrého a Bílého Nilu. Stopování jde velmi dobře. Na čtyři stopy se za pouhý den dostáváme až do Wad Madaní. Poslední z řidičů, jménem Wahdi, nás zve na noc k sobě domů. Neodmítáme.

Večer se o nás Wahdi příkladně stará. Jeho sympatická žena připravila pro celou rodinu velkou mísu kus-kusu a i my jsme přizváni ke společnému stolování. Súdánci večeří zásadně společně. Dokud se nesejde celá rodina, nikdo nezačne jíst. Společná večeře je rodinný rituál. Sedíme na zemi, na modrých kobercích. Každý má měkký polštář, aby si mohl oddychnout v pololeže. Ke kus-kusu se nalévá čaj a káva. Dlouho do noci diskutujeme o Africe, o Súdánu, jeho současných problémech i radostech a zejména o víře.

Stopem napříč válčícím Súdánem

Následující den pokračujeme stopem směrem do Chartúmu. Další překvapení, které Súdán servíruje, je kvalitní asfaltová silnice, po které jedeme. Po mnoha tisících kilometrech po afrických cestách necestách nevídaná věc. Po dodávce, která nás přiblížila k městu Al Hilaliya, stopujeme moderní autobus. Je to asi linka jezdící mezi Chartúmem a Wad Madaní. Řidič nemá nejmenší problém s tím, že jsme stopaři a bere nás zadarmo. Při zastávce na krátký odpočinek čelíme pozvání na vodní dýmku a čaj ode všech cestujících. Odmítnout je sice neslušné, ale nemůžeme v tomto vedru vypít tolik čaje a kávy, aniž bychom za to zaplatili zástavou srdce.

Kniha

Ondřej Havelka - cestovatel, religionista. Procestoval více než stovku zemí po celém světě. U vzdálených etnik studuje jejich náboženství a umění. Napsal několik knih např. cestopis Nahá Afrika nebo pohádku Podivuhodná dobrodružství trpaslíka Feriny.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další články autora, může vás zajímat

Ještěd Bosony Zverovka Zámek Hluboká Vysoké Tatry, ubytování Soumrak Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Helfenburk Hranická propast Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Apogeum Chata Borišov Mohelenská hadcová step Bílé Karpaty, ubytování Spacáky Mont Blanc Merkur Rýchorská bouda Šútovský vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Ceres Jarní prázdniny Motýli Matterhorn Hrad Lichnice Drahotuš Neutron Pohorky Cirrus Softshell
Reklama

Z posledních článků vybíráme

2.10.2018 / Petr Erban
Turistika · Putování za Ötzim a výstup na Finailspitze a Similaun - jak se dostat do místa nálezu muže z ledu

Jak známo, Ötzi je 5 300 roků starý chlapík, který byl nalezen, jak leží zamrzlý v ledu ve …

1.10.2018 / Vesmír
Vesmír v jednom ohni: Téměř celá obloha září v čáře vodíku Lyman-alfa z raného vesmíru

Pozorování hlubokého vesmíru pomocí spektrografu MUSE a dalekohledu ESO/VLT odhalila …

1.10.2018 / Ubytování
Kamenná chata na Chopku neboli Kamienka (aktualizace)

Pozor na změnu provozní doby od …

1.10.2018 / Daniel Vlach
Turistika · Kovářova rokle; Broumovské stěny a nejkrásnější turistické trasy

V sobotní dopoledne bylo konečně volno, tak jsme se s dětmi rozhodli, že vyrazíme někam do …

21.9.2018 / Petr Krčmář
Alpinismus · Výstup na Kazbek; pohled z vrcholu jedné z osmi kavkazských pětitisícovek

25.8. v půl páté ráno dosedá letadlo na dráhu v Tbilisi. Bereme nechutně těžké bágly a sune …

21.9.2018 / Otakar Brandos
Soutěž · Fotohádanka č. 59, 21. - 29.9.2018: Jak se jmenuje sedlo, ve kterém byly pořízeny přiložené snímky?

Od poslední fotohádanky oběhlo přes čtvrt roku. Minulá fotohádanka byla poměrně jednoduchá …

20.9.2018 / Daniel Vlach
VHT · Gerlachův štít a přechod Roháčů, vysokohorská turistika ve Vysokých a Západních Tatrách

Kamarád Honza mi nabídl výlet do Tater. V plánu byl Gerlachův štít Martinovou cestou a Orlí stezka v …

17.9.2018 / Otakar Brandos
Testy · Čelovka HL40R: Redakční test (recenze) nabíjecí zoomovací čelovky Fenix HL40R

Čelovka HL40R je další povedený člen z rodiny čelovek firmy Fenix, které se vyznačují vysokým dosvitem …

15.9.2018 / Jana Zichová
Trek · Přechod Hřensko - Sněžka; trek z nejnižšího na nejvyšší místo České republiky (2)

Větší zastávku děláme v městečku Kurort Oybin. Moc pěkně jsme se v tomto lázeňském městečku …

14.9.2018 / Otakar Brandos
Trek · Vrátna dolina v pohoří Malá Fatra (1): Vydařená dvoudenní túra přes Baraniarky, Chleb, Stoh, Velký Rozsutec a Boboty / Fotogalerie k článku

Vrátna dolina zvaná častěji jen Vrátna je největší, nejznámější a bezesporu i nejnavště- vovanější dolinou …

14.9.2018 / Jana Zichová
Trek · Přechod Hřensko - Sněžka; trek z nejnižšího na nejvyšší místo České republiky (1)

Jsou to už dva roky, co jsem vymyslela a následně s dvěma kamarády (Radimem a Radimem) podnikla …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist