Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 28.2.2022 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Švýcárna, Jelení loučky a Vysoký vodopád

Švýcárna, Jelení loučky a Vysoký vodopád

Dvoudenní toulky podzimními Jeseníky (2)

28.2.2022 | Otakar Brandos
Večerní obloha

Noc byla dlouhá, tak jak již na podzim jsou. A také mrazivá, teploty spadly asi pět stupňů pod nulu. Na trávě i na stromech, kam ještě nedosáhly sluneční paprsky, je silná vrstva jinovatky. Rychle balím a vyrážím vstříc rannímu sluníčku, které hezky hřeje. I když je již krapet zubaté…

V okolí Jeleních louček (1 205 m) je množství mysliveckých posedů. Jeden nakonec stojí přímo na vrcholu, otevírají se od něj fantastické výhledy. Jako na dlani mám Večerní obloha celou Medvědskou hornatinu s blízkým Medvědím vrchem a nebo Orlíkem, severním směrem se otevírají výhledy do Polska. I nyní po ránu, přestože se přes hřebeny převalují cáry mlhy. A dole v některých údolích se také válejí ranní mlhy.

Na protější straně mám doslova na dosah ruky Praděd (1 492 m), nejvyšší horu Hrubého Jeseníku. Pohledy na něj jsou odsud docela nezvyklé. No a východním směrem je vidět i oblast Nízkého Jeseníku. Jasně rozeznávám Velký Roudný i Malý Roudný, vyhaslé čtvrtohorní sopky nedaleko města Bruntál.

Černý vrch, Adolf Grohmann a Pásmo Orlíka

Z Jeleních louček zamířím lesním průsekem na zalesněný Černý vrch (1 202 m). Je sice bez výhledů, ale chtěl jsem omrknout skalky, které jsou roztroušeny okolo vrcholu. Některé svou velikostí dokáží opravdu překvapit. Vracím se nazpět na Jelení loučky, abych si ještě jednou užil výhledů na Praděd. A také si dal snídani v trávě…

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Výhledy z Jeleních louček i snídaně byly skvělé, takže posilněn na těle i na duchu vyrážím na další cestu. Scházím po hezkém hřebínku neznačenou pěšinou narážejíc na pomník, pro mne tedy trochu nechutný. Napravo od stezky pomníček s velkou mramorovou tabulí upomíná na místo, kde 31. srpna 1893 Adolf Grohmann, továrník z Vrbna pod Pradědem (tehdy Würbenthal), který v roce 1867 založil ve městě továrnu na výrobu drátů a hřebíků, složil stého jelena. A nechybí přání dobrého lovu (waidmanns heil)… Nu což, pomníky se stavějí i k roztodivným příležitostem…

Dole scházím opět na turistickou značku, po které pokračuji až na rozcestí Pásmo Orlíka (1 005 m). Tady opouštím žlutou turistickou značku a sestupuji vlevo po zelené turistické značce silně rozbahněnou pěšinou. Protější svahy září podzimními barvami, obloha je jako vymetená. Asi vůbec nejkrásnější počasí za poslední měsíc.

Jelení pramen, Bělá a Vysoký vodopád

Na první lesní svážnici, která se vine hezky po vrstevnici pod vrch Děrná (1 099 m), stezku opouštím a pokračuji opět vlevo bez značky. Vlastně se vracím velkým obloukem. Sem mířím nejen kvůli kilometrům ale také proto, že jsem v této části Jeseníků ještě nikdy nebyl. Trasa je to ideální na kolo a nebo v zimě na běžky, mně ale nevadí ani šlapat pěšky nějaký ten kilometr navíc. Na trase se otevírá několik hezkých výhledů, vodu je možno doplnit v upravené studánce nesoucí jméno Jelení pramen.

Podzimní Jeseníky

Za Jelením pramenem narážím na hezkou boudu. Půdy by šlo v případě nouze využít k bivaku. Tak třeba někdy v budoucnu. Zakrátko scházím na rozcestí Spálená (977 m), v jehož okolí se v minulosti těžila železná ruda. Dále stezka chvíli padá dolů, chvíli stoupá. Vše za hezkých výhledů na okolní vrchy. Po pravici k pozdravu kyne hora Šerák, na jejímž vrcholu jasně rozeznávám Jiřího chatu.

Konečně jsem na rozcestí Spojená cesta (1 013 m). Kousek odsud je vyhlídkové skalisko Kamzíčí skála. Nyní postupuji po modré značce nazpět na rozcestí Lysý vrch (1 001 m), kde jsem již byl včera. Stále se držím modré značky, která se opět otáčí a padá poměrně prudce dolů. Po pravici se každou chvíli otevírají nádherné výhledy. Těžko říci, který z nich je ten nejhezčí. Všechny ale mají něco do sebe.

Na jednom z rozcestí lesních cest, u kterého stojí myslivecký posed, se na chvíli zdržím. Z menších skalek se otevírají hezké výhledy k Pradědu. A také na Malý děd, přes který jsem včera sestupoval do sedla Videlský kříž. Taková hezká rekapitulace části prošlé cesty. V lese se objevuje množství skalek, na protějším svahu si všímám velkého kamenného moře. Tak to opravdu neznám. Plány na další výlet se již pomalu rodí…

Vysoký vodopád

Modrá značka vede přes hezký skalnatý vršek s porosty břízek, ze kterého se otevírají další hezké výhledy. I tato část Hrubého Jeseníku má vskutku něco do sebe. Fakt nádhera. Již se ale pomalu blížím k Bělé (630 m). Rychle ztrácím výšku a těším se, že bych si dal někde pivo. Poslední prudký sešup kamenitou strání a již je tady rozcestí Zlatá cesta (660 m). Odbočuji vlevo po traverzovém chodníku, který se vine nad horskou osadou. Po dřevěné lávce přecházím říčku Bělá a poohlížím se po zdroji pěnivého moku. Vše je ale zavřeno. I hotel velký jako "kráva". Bo opatření. Proti čínské chřipce. Bo nejsou lidi… No bezva, musím vzít zavděk pramenitou vodou. Bo… Bo "vědci" vyzkoumali, že čínský virus se nejvíce šíří v hospodách a prostřednictvím pastelek…

Opouštím tedy osadu Bělá (dříve Waldenburg), která je dnes součástí Domašova a vydávám se k dalšímu cíli. Tím je Vysoký vodopád. Cesta se sice docela táhne, ale výškové metry opět svižně přibývají. Potkávám pár lidí, vůbec první turisty dnešního dne. O kus výše se stezka zužuje a noří se do hlubokého lesa na úbočí vrchu Malý Klín (1 099 m). Již dlouho jsem touto trasou nešel.

Překonávám několik čerstvých a poměrně rozsáhlých sesuvů s množstvím kamenů, kořenů a převrácených stromů a již opět stojím na pevné zemi. Příroda tady dostala pořádně zabrat. Ale její schopnost regenerace je ohromná, takže za pár let setře všechny tyto jizvy. Objevuje se první z dřevěných lávek a již je vidět padající vody Vysokého vodopádu, který má výšku 28 metrů. V minulosti, do roku 1880, měl ale dobrých 45 metrů. I přesto je Vysoký vodopád (1 007 m n. m.) nejvyšším vodopádem Jeseníků a 6. nejvyšším vodopádem Česka.

Švýcárna, Malý Jezerník a druhý bivak

Od Vysokého vodopádu následuje stoupání. Hodně výživné stoupání. Pokud jste ale v kondici, určitě během výstupu nezemřete… Odměnou vám bude další dřevěná lávka a zejména krásná skalní vyhlídka nad vodopádem. Rozhledy jsou sice velice omezené, ale přesto krásné. Skalní vyhlídka je obehnána ocelovými sloupky s řetězem. To proto, kdyby se někomu při pohledu do hlubin zatočila hlava.

Přes rozcestí nad Vysokým vodopádem (1 125 m) se vydávám dále. A stále vzhůru. Chodník se však záhy začne napřimovat a začínají se otevírat další výhledy. Jejich krása je navíc umocněna pozdně odpoledním světlem a teplými podzimními barvami. Když po levici jedním z průseků pokyne k pozdravu blízký Praděd je jasné, že další z cílů je již na dosah - chata Švýcárna. Stezka se zlomila a začala opět klesat. Až k samotné Švýcárně.

Protože v Bělé jsem byl "odbyt", zastavuji se na Švýcárně na polévku a pivo. Dvě piva. Pak ale musím valit dále, protože Slunce je již opravdu nízko nad obzorem a já musím ještě popojít pár kilometrů. Abych nemusel zítra ráno vstávat moc brzy, protože ráno v devět jsem slíbil naložit ženské na Červenohorském sedle. Tak ať nemusejí čekat.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Vracím se přes rozcestí Slatě (1 299 m) téměř stejnou cestou, kterou jsme včera přišli z Červenohorského sedla. Kilometry naskakují, povalový chodník se hezky klikatí k Malému Jezerníku (1 200 m), ze kterého fotím úžasný západ Slunce. Samotný kontakt sice vidět nebyl, protože nad obzorem byla silný vrstva cirrů, ale objevil se na západním obzoru doslova ukázkový halový sloup. Paráda. Do bivaku to mám již kousek, takže žádný stres. Využívám toho k focení fantastické pozápadové oblohy, která se díky stále houstnoucím cirrům odívá do neuvěřitelných barev.

V bivaku jsem již téměř za tmy. Nevadí, noc je stejně dlouhá. Rozkládám spacák hezky v suchu a v teple ve "svém" oblíbeném bivaku. To se bude dnes spát. Chtěl jsem mrknout i na hvězdy, ale obloha se zatahuje a vidím jen část souhvězdí Kasiopeja a Velký vůz. Nuž co naplat, jde se na kutě.

Ráno vstávám sice řádně odpočatý, ale do mlíka. Mlha zahalila krajinu, je vidět jen na pár desítek metrů. Ale co, poslední dva dny byly fantastické. Vyhoupnu se nazpět na hřeben na stezku a poslední úsek docházím hezky v klidu. Na Červenohorské sedlo přicházím včas, kupa zavazadel je již naložena, Míša se (svojí) mamkou již poletují po parkovišti před chatou. Opět, byť zbytečně, se divím, kolik toho ženské s sebou musí na pár dní tahat… Takže můžeme startovat a vyrážíme nazpět k domovu. Jeseníky byly opět, jak jinak, skvělé. Již se těším na příští výpravu. A ta bude!

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Velká Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Vysoký vodopád Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Karlštejn Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist