Treking > Treky, turistika > Hartenberg a pískovna Erika v Krušných horách
Hartenberg a pískovna Erika v Krušných horáchTuristika v Krušných horách13.1.2017 | Jana Waldhauserová
Opravovaný rozlehlý hradní areál nad údolím řeky Svatavy na úpatí Krušných hor a opuštěný pískovcový lom na rozhraní Sokolovské pánve a Krušných hor s nádhernými fosilními nálezy subtropické třetihorní vegetace. Naši malou, ale atraktivní výpravu začínáme na nádraží v Sokolově, kde nastupujeme do vlaku směrem na Kraslice. Svezeme se jenom kousek a vystupujeme ve stanici Svatava - zastávka, která leží hned za obcí Svatava na břehu stejnojmenné říčky. Jdeme chviličku podél tratě a před železničním mostem se cesta stočí vpravo do kopce pryč od řeky a po malé chvilce jsme již na modře značené cestě směrem na Luh nad Svatavou. Čtěte také: Rozhledna Aschberg, vyhlídka na hoře Kamenáč v Krušných horách Stoupáme lesem a zároveň traverzujeme Svatavský vrch (508 m), kde je cesta rozbahněná a překračujeme spoustu pramenišť. Přicházíme k oplocenému rekreačnímu středisku a k soukromým chatám, které obcházíme, a dojdeme k rozcestí "Písky". Zde odbočíme vpravo a po široké cestě dojdeme na hlavní silnici č. 210 z Kraslic do Sokolova. Odbočíme vpravo směrem na Sokolov a asi po 300 m chůze jsme již u zarostlé cesty se závorou a informační tabulí napravo od silnice. Zde je vstupní místo do dříve mohutné, ale dnes již silně zarůstající pískovny Erika. Pískovna Erika je jedním z mnoha míst Česko-bavorského geoparku Egeria (rozloha 2 500 km2), který představuje návštěvníkům po obou stranách hranice zajímavé lokality neživé přírody. Pískovna Erika je mezinárodně známou lokalitou třetihorní (eocénní) flóry. V třetihorách zde rostl stálezelený prales subtropického pásma s charakteristickými dřevinami, jako jsou skořicovníky, vavříny, voskovníky, vějířolisté palmy a další druhy. Listy a stonky jsou zde dokonale fosilizovány a lze je zde spatřit v pískovci velmi hojně. Zároveň se jedná o nejlépe odkrytý profil starosedelského souvrství, které je v Sokolovské pánvi nejstarší vrstvou usazených hornin, vzniklých v prostředí mělkých jezer a říčních toků ve starších třetihorách. Převažující štěrky a písky zde byly často zpevněny ve slepence a pískovce. V prostoru pískovny má toto souvrství mocnost přes 20 metrů a předmětem těžby bylo svrchních 12 metrů nad hladinou podzemní vody. V pískovně sídlí kolonie břehulí říčních a mnoho druhů chráněných obojživelníků. Po prohlídce pískovny a nafocení nádherných otisků zkamenělých pravěkých listů se vracíme po silnici a cestě zpět na rozcestí "Písky".Z rozcestí pokračujeme opět po modře značené cestě do Luhu nad Svatavou. Značenou cestu opustíme u lávky přes říčku Svatavu, kterou zde přejdeme a zamíříme do centra obce. Půjdeme chvilku po silnici, přejdeme železniční přejezd u vlakové zastávky a za přejezdem odbočíme doprava volně přes louky k okraji lesa nad železniční tratí. Zde začíná příjemná širší lesní vrstevnicová cesta vedoucí k Hartenbergu, ale její slepý začátek se musí trochu hledat. Výrazně si takto zkrátíme cestu na hrad, jelikož modře značená cesta vede velikým obloukem a přes výrazný kopec. Cesta ve stínu lesa příjemně ubíhá a asi po 1 km chůze spatříme na skalce těsně nad námi zastřešený altán. Krátce a prudce se vydrápeme k altánu, odkud žádný výhled není a po jediné přístupové pěšině a brzy i cestě pokračujeme neomylně k hradu Hartenberg, kde se poblíž zastřešené věže nachází vstup a pokladna. Hartenberg je gotický hrad, který byl později přestavovaný na zámek u osady Hřebeny na strmém ostrohu nad říčkou Svatavou s dlouhou a dramatickou historií. Hrad byl pravděpodobně postaven počátkem 13. stol. pány z Hartenberga, ale první nesporná písemná zmínka je až z r. 1345. Hrad byl několikrát dobyt a vypálen a mezi jeho nejvýznamnější vlastníky patřili Hartenbergové, Karel IV., Václav IV., Šlikové, Písnicové a Auerspergové. Od 17. do 19. stol. již docházelo k přestavbě hradu na zámek. Hrad navštívil několikrát básník J. W. Goethe, který zde u svého přítele hraběte Josefa Auersperga v roce 1821 oslavil své 72. narozeniny zakončené ohňostrojem. Posledním majitelem hradu byla od roku 1913 baronka Františka Kopalová, která byla po druhé světové válce v roce 1945 odsunuta do Německa. Po válce byl hrad využíván k různým účelům (poddůstojnická škola pohraničníků, sklady, sýpky) a postupně chátral. V letech 1984 byl hrad úmyslně zapálen na několika místech a v roce 1991 vyhořela i věž. V roce 1985 postihly hrad i zemětřesné roje a stala se z něj hromada trosek, kterou využívali nájezdníci s vidinou stavebního materiálu zadarmo. V roce 1997 zakoupil hrad soukromý majitel a dnes se zde provádí rozsáhlé opravy za účasti mnoha dobrovolníků z celého světa. Z původního hradu se dochovala věž s hrazeným parkánem, část hradeb, části paláce a sklepení. Zajímavostí je též ve skále vytesaná 40 m hluboká studna. Na hradě se provádí rozsáhlá stavební činnost, kde se hlavně zabezpečují klenby a stabilizují zdi. Větší část paláce je zastřešena provizorní střechou, vnitřní prostory hradu jsou velmi rozlehlé a i přizpůsobené pohybu návštěvníků. Hrad je v turistické sezóně přístupný s placeným průvodcem a z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že prohlídka hradu je opravdu zajímavá a zcela jiná, než u našich ostatních hradů. Po prohlídce hradu již jen seběhneme po modré značce 500 metrů z kopečka na vlak k železniční stanici Hřebeny, případně doporučujeme pokračovat v putování za dalšími krásami a historií Krušných hor například po zelené značce směrem na Oloví. Hrad Hartenberg, turistická mapaDiskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Kraslickem bez hranic - pozvánka na západ Krušných hor+ Krušnohorská mozaika aneb putování po severní hranici s Německem + Loučeňskou hornatinou, tipy na výlet a turistika v Krušných horách + Rozhledna Tisovský vrch, stará kamenná rozhledna v Krušných horách + České Švýcarsko a turistika + Rozhledny Karlovarského kraje, rozhledny v západních Čechách + Rozhledny Ústeckého kraje + Pravčická brána, největší skalní brána Evropy + Malá Pravčická brána, menší dvojče Pravčické brány + České Švýcarsko, svět pískovcových skal - Děčínská vrchovina, ubytování v Českém Švýcarsku + Saské Švýcarsko, turistické trasy + Rozhledna Sokolí vrch, skvělá vyhlídka v Českém středohoří + Gotická brána, skalní brány Súlovských skal + Obrovská brána, Súlovské skály a skalní brány + Ohnište, největší skalní brána v Nízkých Tatrách + Skalní okno na Velkém Maníně, skalní okna v Súlovských vrších + Kamenné okno na Červené hoře, přírodní zajímavosti Hrubého Jeseníku + Národní park České Švýcarsko, relaxace i sportovní vyžití pro celou rodinu |
|