Krasová Chýnovská jeskyně byla v ČR první zpřístupněná

Chýnovská jeskyně, nejstarší zpřístupněná jeskyně v ČR

Chýnovská jeskyně je nejstarší zpřístupněnou jeskyní na území dnešní ČR. Chýnovská jeskyně byla objevena v roce 1863 při těžbě mramoru v Jůzově lomu. O objev se postaral Vojtěch Rytíř, kterému spadlo kladivo do pukliny ve skále. Když jej šel vyzvednout, objevil vstup do neznámých podzemních prostor, kterým dnes říkáme Chýnovská jeskyně.

Bezprostředně po objevu se do neznámého podzemí odvážili Jan Švehla, Jan Strnad a Josef Janů, kteří zdokumentovali snadno přístupné prostory. Na zpřístupnění jeskyně se však začalo pracovat až o dva roky později pod vedením majitele lomu Josefa Rothbauera. První návštěvníky Chýnovská jeskyně přivítala pouhých pět let po objevu - v roce 1868.

Chýnovská jeskyně, poloha a vznik

Chýnovská jeskyně se nachází nedaleko městečka Chýnov v Pacovské pahorkatině na úbočí vrchu Pacova hora (589 m) na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny v Křemešnické vrchovině. Chýnovská jeskyně představuje složitý podzemní systém, jenž byl budován korozivním působením srážkové vody, ale i výmolnou činností tekoucí vody podzemní říčky, které postupně rozšiřovaly pukliny v podloží, které bylo rozlámáno staršími tektonickými pohyby.

Čtěte také: Sloupsko - šošůvské jeskyně, největší zpřístupněné jeskyně v České…

Chýnovská jeskyně vznikla v úzkém pruhu krystalických vápenců chýnovsko - ledečského pruhu moldanubika, jenž dosahuje délky asi 5 km a mocnosti až 150 m. Jeskyně je s délkou 1,4 km devátou nejdelší známou jeskyní v ČR. Čtvrtina prozkoumaných chodeb je však zatopena vodou. Denivelace jeskyně činí 74 m. Každým rokem (při stále probíhajícím speleologickém průzkumu) jsou objevovány nové podzemní prostory.

Chýnovská jeskyně postrádá bohatou krápníkovou výzdobu. Na druhou stranu je ale Chýnovská jeskyně známá bohatostí barev. Objevují se bílé, žluté, okrové i hnědé vrstvy mramorů, které jsou přerušovány vrstvami tmavých nekrasových amfibolitů moldanubika. Unikátní jsou kruhové útvary zvané oka. Vývoj samotné jeskyně začal pravděpodobně někdy v období mladších třetihor (neogenu).

Pozn.: Moldanubikum představuje jednu z nejstarších geologických oblastí Českého masivu (štítu), která je budována především metamorfovanými horninami jako jsou svory, ruly a migmatity prostoupené žílami hlubinných vyvřelin proterozoika s mladšími a pestřejšími vrstvami v nadloží.

Chýnovská jeskyně s Pacovou horou jsou rovněž významným nalezištěm minerálů. Na jediné lokalitě tady bylo popsáno na 50 minerálů. Asi největším unikátem byl nález krystalu záhnědy v 50. letech minulého století, který váží asi 20 kg a dosahuje výšky 37 cm. Uložen je ve sbírkách Národního muzea. Dále za zmínku stojí plastický palygorskit, opál, granát, korund, titanit, spinel aj.

Z živých obyvatel jeskyně si zmínku zaslouží pavouk křižák temnostní (Meta menardi), některé druhy hmyzu, plžů i korýšů. Nejviditelnějšími jsou ale létající savci - netopýři. Chýnovská jeskyně patří totiž mezi významná zimoviště netopýrů. Objevuje se tady netopýr večerní (Eptesicus serotinus), netopýr Brandtův (Myotis brandtii), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) či netopýr černý (Barbastella barbastellus) a netopýr vousatý (Myotis mystacinus). Zvláštní zmínku si zasluhuje netopýr řasnatý (Myotis nattereri), jenž tady má mít největší přirozené zimoviště v ČR.

Délka prohlídkového okruhu v Chýnovské jeskyni činí 220 m, převýšení 42 m a doba prohlídky zabere asi 40 minut. Teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí 5 - 9 °C a relativní vlhkost vzduchu 96 - 100 %. V některých prostorách jeskyně klesá teplota v zimním období i pod bod mrazu.

Chýnovská jeskyně, otevírací doba

Chýnovská jeskyně na turistické mapě

• Další informace na http://www.caves.cz

Další související články: