Pycnoporus cinnabarinus (outkovka rumělková). Houby v Česku

Kloboukaté, jedno až dvouleté plodnice mají polokruhovitý až vějířovitý klobouk o průměru 25 až 130 mm, 5 až 20 mm silný, které mohou být římsovitě uspořádány. Je zářivě rumělkově červený, některé plodnice jsou světlejší, rumělkově oranžové. Povrch je hladký, za mlada jemně plstnatý, později holý, hrbolatý, při okraji často soustředně pásovaný, s ostrým okrajem.

3 až 8 mm dlouhé rourky jsou oranžově až červeně zbarvené, s okrouhlými až hranatými, drobnými póry o průměru 0,1 až 0,5 mm. Outkovka rumělková nemá třeň, k substrátu přirůstá bokem. Dužnina je v mládí tuhá, šťavnatá, světle oranžové až červené barvy, u starších plodnic korkovitě tuhá, bez vůni a chuti. Válcovité výtrusy mají rozměry 4,5 až 8 × 2 až 3 µm, výtrusný prach je bílý.

S outkovkou rumělkovou se v naší přírodě můžeme setkat od června do listopadu, obvykle roste pospolitě v menších skupinách na výslunných místech, od nížin až po horské polohy. Nejhojnější je ale v pahorkatinách. Houba roste na živých i mrtvých listnatých stromech, nejčastěji na bucích, břízách, třešních, jeřábech, habrech, olších i ořešácích, podle L. Hagary (Ottova encyklopedie hub) se vyskytuje i na jehličnanech.

Přestože jde o houbu nejedlou, bylo u otkovky rumělkové zjištěno, že vykazuje antibakteriální, antivirové, antifungální a dokonce i protirakovinné účinky. Z houby byly izolovány fenoxazonové alkaloidy cinnabarin, pycnoporin, tramesanguin a kyselinu cinnabarinovou, která způsobuje rumělkové zbarvení plodnic.