Jetel plazivý (Trifolium repens), slovensky ďatelina plazivá, je
významná medonosná vytrvalá bylina z čeledi bobovité (Fabaceae). Jetel
plazivý má silný kůlový kořen a rozvětvený oddenek, 10 až 30 cm dlouhé poléhavé
a kořenující lodyhy, které jsou na koncích vystoupavé. Výška této velice hojné
rostliny, která je místně využívána jako pícnina, dosahuje 10 až 30 cm.
Zelené, dlouze řapíkaté trojčetné listy jsou složené z elipčitých, přisedlých
lístků se světlou příčnou skvrnou, dlouhých 10 až 20 mm, jemně vroubkovaných po
okrajích a tupých na konci. Velké palisty jsou srostlé a blanité. Květenství posazené
na vzpřímených stopkách, delších než listeny, a složené z 40 až 80 květů je kulatě
hlávkovité o průměru asi 20 mm.
Nahloučené květy jsou 6 až 12 mm dlouhé, složeny ze zvonkovitého, desetižilného,
slabě dvoupyského kalichu a z bílé, krémově bílé, slabě narůžovělé a nebo nazelenalé
koruny, která po odkvětu hnědne, Pavéza, hořejší plátek je špičatý a o třetinu delší
než postranní plátky (křídla). Jetel plazivý kvete od května až do podzimu, obvykle
do září / října. Plodem je lusk. Jetel plazivý je zaměnitelný za některé podobné druhy,
např. za jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) s nekořenující lodyhou a nebo
jetel horský (Trifolium montanum) s chlupatou lodyhou.
Jetel plazivý je nenáročná rostlina, kterou nalezneme nejen na loukách a pastvinách,
ale roste i podél řek, v příkopech, na ruderálech a nebo často sešlapávaných lokalitách,
od nížin až vysoko do hor. Má rád vlhčí hlinité a dostatečně humózní půdy, ať již alkalické
a nebo slabě kyselé reakce, slunné polohy i polostín. V Tatrách roste ještě ve výškách
okolo 1 600 m n. m. v okolí Skalnatého plesa, v Alpách je znám z lokalit v nadmořské
výšce okolo 2 300 metrů. Roste nejen u nás, ale téměř v celé Evropě (až k polárnímu
kruhu), v západní a střední Asii i severní Africe, Severní i Jižní Americe.
Po dni stráveném v autě konečně kotvíme v Itálii v kempu Mombarone
za 29 eur. Já a dcerky Maky s Terkou. Stavíme stan a jdeme na pivko. Volám Tomášovi,
že máme příjemný a laciný místo na spaní, ale ten říká, že už to
…
Hluboké lesy, kopce, studánky i skály Žďárských vrchů můžete
obdivovat při zhruba čtrnáct kilometrů dlouhé pěší túře se startem i cílem v malé
obci Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou. Vznik vysočinské vsi, jejíž katas
…
Na konci května 2024 se vydávám s kamarádem Honzou na pětidenní
dálkový trek jen kousek za naše hranice, do německého Saska. Vedle národního parku
Česko-saské Švýcarsko tu byla poměrně nedávno (v roce
…
Po tvrzi v Lipovicích jsme přejeli do městyse Dub. Zámek se
nachází přímo na náměstí, kde jsem nechal zaparkované i auto. Měl jsem s sebou
dámské osazenstvo a tomu jsem i přizpůsoboval i výlety, babičce je přes 80
…
Jiřička obecná (Delichon urbicum), slovensky belorítka obyčajná,
je zpěvný pták (Passeriformes) z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae), do které
je zařazeno 83 druhů. Jiřička obecná je často zaměňována
…
I druhý den toulání Cerovou vrchovinou to bude docela pohodovka,
přesto našlapeme asi 23 kilometrů při 600metrovém převýšení. V reálu to bylo ještě
o fous více, protože trasy zakreslené v mapách tak úplně neodpovídají
…
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), slovensky lastovička obyčajná,
je všeobecně známý posel jara, milý ptáček z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae).
Jedna vlaštovka určitě jaro nedělá, ale v čase, kdy uslyšíme její charak
…
Skály a vyhlídky z nich, zachovalá roubená stavení rozesetá po kopcích,
pole a louky střídající se s lesy. To vše nabízí vycházka v okolí malebných Křižánek
ležících na Vysočině v okrese Žďár nad Sázavou. Dlouhou vesnicí
…
Cerová vrchovina (Cserhát) je kouzelné pohoří na slovensko-maďarských
hranicích, jižně od města Fiľakovo. Jedná se o poměrně nevysoké pohoří, nejvyšší hora
Karanč měří pouhých 725 metrů. Ale protože tyto hory vyrůstají z ní
…