Při pozdějších vrásněních se mezozoické usazeniny veporika odloučily od svého podloží a vytvořily četné příkrovy, které se nasunuly na tatrikum. Tuto plochu přesunu veporika indikuje tzv. čertovická line. V jižní části se naopak veporikum podsouvá pod mladší gemerikum, překryv indikuje tzv. lubenicko-margecanská linie. Tektonická superpozice krystalických komplexů vznikla již při hercynských vrásněních, později však došlo k její destrukci při alpínských vrásněních.
Veporikum, které reprezentují připovrchové příkrovy pokrývající tatrikum (zvané fatrikum) má společný vývoj v období středního a svrchního triasu, kdežto v období jury se vývoj jednotlivých částí značně odlišuje.
Čtěte také: Slovenské hory a míra zalednění v posledním glaciálu
Spodní trias krížňanského příkrovu je znám pouze z Vysokých Tater, jinde je zastoupen pouze útržkovitě či zcela chybí. Střední trias krížňanského příkrovu vystupuje v podobě kvarcitů v oblasti Ľubietové, Banské Bystrice a Starých Hor. Střední trias je tvořen temnými gutensteinskými vápenci, na kterých spočívají silné vrstvy dolomitů. Místy se objevují tmavé břidlice a křemité pískovce.
V chočské sérii je zastoupeno celé období triasu. Od sérií křemenců a pískovců, arkóz a břidlic s výskytem bazických vulkanických hornin spodního triasu, přes gutensteinské (tmavé) vápence a wettersteinské (světlé) vápence (zejména v oblasti Strážovských vrchů).
Jura má v pásmu veporika opět poměrně odlišný vývoj. Zatímco v krížňanském příkrovu je vyvinut prakticky celý vrstevní sled (pískovce, písčité vápence, tmavé vápence, slíny, červené hlíznaté vápence, křemité vápence aj.), je v chočském příkrovu jura vyvinuta pouze místy, neboť řada vrstev byla později značně denudována.
Veporidské vrstvy subtatranských příkrovů křídového období jsou tvořeny převážně světlými vápenci. Ve svrchních vrstvách se objevují i slíny a slinité vápence. V Belianských Tatrách a v přilehlých oblastech polských Vysokých Tater se objevují nejčastěji šedé vápence organogenního původu. Tyto vrstvy dosahují mocnosti až 100 m. Výše tyto vrstvy přecházejí do vrstev slínů s četnými vložkami pískovců.
Z veporidních příkrovů je nutno jmenovat krížňanskou sérii. Tato spodní série vystupuje v oblasti Krížne na Velké Fatře. Chočská série je sérií střední a vytváří příkrov Chočských vrchů. Podle některých autorů vznikla ve veporském pásmu okolo trosek chočského příkrovu a části Krížňanského příkrovu silná kra muránského příkrovu (silicikum). Avšak geologické členění veporika nebylo dodnes dořešeno a je stále předmětem odborných diskusí.
V západních částech slovenských Karpat (ve starší literatuře) pak vystupuje strážovská série (svrchní série) v oblasti Strážovských vrchů, která je pravděpodobně digitací chočského příkrovu. Pásmo krystalinika veporika se táhne od Klenovského Vepru přes Brezno po Královu holi v Nízkých Tatrách.
Použitá literatura
- D. Plašienka - Tektochronológia a paleotektonický model jursko-kriedového vývoja centrálnych Západných Karpát. Veda, 1999
- J. Dvořák, B. Růžička - Geologická minulost Země, úvod do historické geologie a paleontologie, SNTL 1966
- I. Vološčuk a kol. - Tatranský národný park, biosférická rezervácia, Gradus 1994
- J. Hók, Š. Kahan, R. Aubrecht - Geológia Slovenska. Univerzita Komenského, Bratislava 2001
- M. Maheľ - Geologická stavba československých Karpát. Paleoalpínske jednotky 1. Veda 1986
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.