Reklama
Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 17.12.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Kolik je na Slovensku pojmenovaných hor?

Kolik je na Slovensku pojmenovaných hor?

Názvy a počet pojmenovaných vrcholů Slovenska aneb abeceda slovenských hor

14.5.2010 | Otakar Brandos

Slovensko je bezesporu zemí hor. Jejich hřebeny se táhnou od západu k východu jako velbloudí karavana a jsou jedněmi z nesčetné řady vrchů i vršíčků mohutného a asi 1 800 km dlouhého karpatského oblouku.

Rozsutec, Babia hora a Pilsko

Kolik je na Slovensku hor, vrchů či kopců? To nespočte asi nikdo. Kolik je na Slovensku pojmenovaných vrcholů? Podle posledního údaje, jenž se mně dostal do rukou, je na Slovensku celkem 7 292 pojmenovaných (nebo chcete-li standardizovaných) vrcholů.

Toto ohromné číslo zahrnuje nejen nepřístupné skalnaté štíty Vysokých Tater, oblé či strmé vrcholy Malé Fatry či Velké Fatry, ale také zalesněné vrcholy Považského Inovce, Malých Karpat, Vihorlatských vrchů či Cerové vrchoviny, ale také nevysoká návrší různých pahorkatin.

Řada názvů se poměrně často opakuje, řada názvů je naopak unikátních o jejichž významu natož pak původu se můžeme pouze dohadovat. V několika dalších odstavcích se tak podíváme na vrcholy s nejpodivnějšími názvy stejně tak na vrcholy, jejichž názvy jsou naopak zcela běžné a velice často se opakující. A pro pořádek to vezmeme pěkně podle abecedy … Prostě se v rychlosti podíváme na abecedu vrcholů Slovenska.

První místo v abecedě slovenských vrcholů si vysloužilo nevysoké návrší Abov (124 m) v městečku Hurbanovo na jihu Slovenska. Následují vrcholy jako Adamíková (553 m) či Adamov vrch (401 m) u Krupiny, jenž má další dva jmenovce u Myjavy a Hrabičova. Přes vrchol s podivným jménem Almašské lúky (862 m) ve Štiavnických vrších, Andrejcová (1 520 m) v Nízkých Tatrách či Avaš (237 m) u obce Hraň v okrese Trebišov se dostáváme k písmenku "B" a vrcholu Baba (1 617 m) v Nízkých Tatrách.

Baba se na mapách vyskytuje celkem 10×, takže se jedná o vcelku běžné pojmenování. Zato Babí hory jsou na Slovensku pouze tři - nejvyšší hora Beskyd Babia hora (1 725 m) v Oravských Beskydech a pak v Turčianské kotlině a na Považském Inovci v blízkosti obce Kálnica.

Následují Babky se dvěma vršky a ojedinělá Báborská (542 m) v Malých Karpatech. Bačov vrch (431 m) na Krupinské planině či Bachureň (1 082 m) jsou rovněž unikátní. Poměrně často se objevuje pojmenování Baňa (celkem 8×) jehož původ je zřejmý. Za ním následuje Baníkov, jenž ale k mému překvapení nalezneme na mapách Slovenska pouze dvakrát. Ten vyšší určitě všichni znáte ze Západních Tater - Roháčů. Rovněž u jmen jako Baranec (3×) či Baranie rohy (2×) či další názvů jakkoliv souvisejících s berany bych očekával hojnější výskyt.

Přes jedinečnou Beňušku (1 542 m) v Nízkých Tatrách či šestkrát se opakující název Beskyd se dostáváme k názvu Biela skala. Tím se na Slovensku může pyšnit celkem 13 vrcholů. Přes ojedinělý Borišov, původ jehož názvu není zcela jasný ani etymologům (má několik dalších bratranců s přívlastky) a Borsuk (726 m) u Stakčína, kde si jen tipuji, že byl pojmenován po jezevcích vyskytujících se v této oblasti (z rusínštiny) jsme konečně u vrcholů se jménem Bradlo. Na Slovensku nalezneme pouze čtyři vrcholy tohoto jména. Osobně bych očekával, že jich bude podstatně více.

Velká Rača, Kysucké Beskydy

Přes vrchy Brekovec (488 m), Brezový kopec (672 m), Bučiny (735 m) či Bukovec (celkem 11 vrcholů) jsme konečně u jedněch z rekordmanů. Těmi jsou vršky se jménem Bukovina, kterých na mapách Slovenska nalezneme celkem 26! Následují vrchy jako Bykárka (1 058 m) ve Slovenském ráji, Capárka (924 m), Cerina (5×), Cigánka (3×) či podivně znějící Čabraď (769 m). Avšak ani názvy jako Čatorňa (487 m), Čečatová (773 m) nebo Čemerka (1 052 m) nezní našim uším příliš povědomě.

Podobně jsou na tom názvy jako Čerenka (948 m), Čertova sihoť (822 m) nebo Červelík (383 m). Vrchol Červená skala bychom v mapách nalezli celkem 4×, Červený grúň 2× a vrchol Čierna hora dokonce 17×. Dalšími rekordmany jsou vrcholy se jménem Čierny vrch (20×), Čierťaž (13×), Črchľa (9×) nebo Diel (32×). Poměrně často se lze v mapách setkat s názvy jako Dlhý vrch (6×), Drieňová (8×), Drieňovec (6×) nebo Dubina (6×) , Dubník (16×) a Dúbrava (27×). Naopak ojedinělé jsou názvy jako Duča (1 141 m), Dúčalina (756 m), Duhár (477 m) nebo Dúpna (702 m).

A jsme u dalšího písmene. To reprezentuje vrchol Egreš (544 m) opravdu podivně znějícího jména. Následují vrchy jako Fabiánka (2×), Ferencky (412 m), Flochová (1 317 m), Fridvald (718 m), Gajda (609 m), Galanky (942 m), Gánok (2 459 m), Gápeľ (961 m), Gindura (1 098 m), Gombošov vrch (1 194 m) nebo Grapa, kterou na mapách nalezneme celkem osmkrát. Další z názvů - Grúň nalezneme na Slovensku celkem 36×. Podobně jako v celých Karpatech. Ani vrcholy jako Grúnik (7×), Háj (36×) či Havran (6×) se nenechají početností nijak zahanbit. Přes vrchy Hlboč (706 m), Hlinisko (3×), Hložín (230 m), Hoľa (9×) a Holica (15×) pokračujeme v pomyslné abecedě vrcholů Slovenska dále.

Holý vrch se opakuje v mapách celkem 31×, Holý vŕšok pouze 5× zato na vrchol se jménem Homoľka narazíme v mapách Slovenska celkem 15×. Podobně jako u vrcholů s prostým názvem Hora (17×), Hôrka (39×) či Hrad (6×), kde jejich autorům asi pochyběla fantazie… Názvy vrcholů jako Hradisko (20×), Hradište (17×) či Hrádok (27×) svědčí o bohaté historii kraje a budování prvních sídelních celků Kelty či prvními Slovany.

Naopak velkou fantazii asi měli autoři takových názvů jako je Hričovský vrch (728 m), Hromovec (895 m), Hrubá Zliezajňa (954 m) nebo Hukavský grúň (953 m). Vrcholy jako Chmelinec (1 509 m) či Chmeľov (1 094 m) sice evokují původ od jedné ušlechtilé rostlinky, bez které se vaření správného pěnivého moku rozhodně neobejde, ale vzhledem k jejich poloze a především nadmořské výšce bude původ jejich názvů nutno hledat někde jinde. Stejně tak se můžeme pouze dohadovat skutečného mpůvodu názvů vrcholů jako Chocholná (1 062 m), Chochorec (456 m) či Chrapač (364 m).

A jsme u dalších písmenek. Inovec nalezneme na mapách Slovenska pouze dvakrát, podobně jako Jabloňový vrch, Jamy, Janovo, Jarabá skala či Jasenina. Na Slovensku se velice často setkáme s pojmenováním Javorina (14×), Javorinka (15×) a Javorník (9×), což jsou charakteristické karpatské názvy. Osobně mě asi nejvíce překvapil název vrcholu Kačurák (688 m) u obce Havranec v okrse Svidník, jen si domýšlím, co za nadávku představuje.

17× objevíme na mapách název Kalvária, 11× Kamenec nebo 10× vrchol se jménem Kamenná. Kamenný vrch se na mapách objeví celkem 16×, Kečka 14× a Klin 9×. Pouze jedenkrát se naopak setkáme s názvy jako Klinček (607 m), Klobásová (945 m), Kloptaň (1 153 m), Kľučkov (764 m), Kňaží stôl (637 m) nebo Knola (648 m). Pětkrát se vyskytující Kobyla asi nikoho nepřekvapí, stejně jako čtyřikrát se objevující Kohút a nebo pětkrát se objevující Končistá. Podobně jako u vrcholů Kopa (12×), Kopanica (10×) či Kopec (14×).

Kriváň

Kdo, kdy a proč pojmenoval vršek Korčuľa (963 m) u Oravské Lesné se asi možná nikdy nedozvíme. Jedině že by historici zapátrali a nalezli mezi zdejšími rodáky předchůdce dnešních vyznavačů bruslení. Podobný osud zapomnění asi čeká takové vršky jako je Korunkov (548 m), Kosmatec (582 m) nebo Kosov vrch (746 m). Naopak u vrcholů jako je Kostolík (2 262 m), Košariská (4×), Košiare (6×) či Košútova skala (841 m) se dají názvy dát do souvislosti s jejich tvary, způsoby hospodaření či historickými událostmi. Vrcholy jako Kozí chrbát (11×), Kozí vrch (3×), Kozinec (11×), Kráľov stôl (830 m) nebo Kráľova hoľa (1 948 m) naopak nikoho z turistů nepřekvapí. Stejně jako vrcholy Kraviarske (1 360 m), Kremenec (2×) aj.

U vrcholu Kriváň (2 494 m) by určitě každého turistu zajímalo, kolik má tento krasavec z Vysokých Tater jmenovců. Překvapivě poměrně málo - pouze čtyři. Vedle toho sice existují ještě několik dalších Kriváňů, ty však mají jména rozšířena o přívlastky malý či velký - viz dále. S podobnou frekvencí se objevují vrcholy jako Krížna (5×), Kruh (4×), Kukla (3×) nebo Kvetnica (2×).

Naopak velice často se můžeme setkat s vrcholy jako je Kýčera (která se opakuje celkem 41× a obsadila tak třetí příčku), Kýčerka (15×) nebo Kykula (15×). Naopak unikátní názvy nesou vrcholy Lajštroch (1 602 m) v Nízkých Tatrách, Lazisko (597 m) na Kysucích, Lomok (586 m) pod Vihorlatem a řada dalších. Proto popojedem v naší abecedě opět o kus dále přes vrcholy s podivnými názvy jako je Lómik (1 000 m), Ľubená (1 414 m) či Lužno (495 m) k Lysé hoře, kterou ve slovenských horách můžeme navštívit celkem osmkrát.

Podobně můžete vystoupit celkem 27× na Maguru, 9× na Magurku, 4× na Malý Javorník, 7× na Malý vrch či 3× na vrch s názvem Medvedia. Ty společně s vrcholy jako Medvedie vrchy (668 m), Medvedinec (620 m) nebo Medveďov vrch (728 m) nenechají nikoho na pochybách, že původ jejich názvů přímo souvisí s nejětší karpatskou šelmou - medvědem hnědým.

A jdeme dále. Minčol potkáme na Slovensku jen 7×, stejně jako Mních a nebo Muráň. Ojedinělé jméno nese Nefcerská veža (2 439 m) ve Vysokých Tatrách, Nižná Poperačka (1 036 m) na Oravě, Oblík (925 m), Obrštín (1 043 m), Ohnište (1 533 m), Okršlisko (769 m), Okruhliak (391 m) a řada dalších. Názvy jako Okrúhlica nebo Oselné se na Slovensku objevují 6× respektive 5×.

Poměrně velké množství vrcholů nese jméno Ostrá (13×), Ostrá hora (7×), Ostrá skala (8×) nebo Ostré (rovněž 8×). Skutečným přeborníkem je Ostrý vrch, kterých ve slovenských horách můžeme napočítat rovných 63. Ostrý vrch je tak nejčastěji se objevujícím názvem ve slovenských horách a o několik desítek tak za sebou zanechává další přeborníky.

Nejčastěji se opakující názvy vrcholů na Slovensku, žebříček

  • Ostrý vrch (63×)
  • Skalka (49×)
  • Kýčera (41×)
  • Hôrka (39×)
  • Grúň (36×) a řada dalších s přívlastky u jména
  • Háj (36×)
  • Vŕšok (33×)
  • Diel (32×)
  • Vysoká (32×)
  • Holý vrch (31×)
  • Suchý vrch (30×)

Pálenica (20×), Plieška (11×), Poľana (17×), Polom (8×) ani Prípor (8×) či Príslop (12×) uvedeného rekordu 63 opakování zdaleka nedosahují. Rekordu nedosahují ani vrcholy s názvy Prostredný vrch (9×), Ráztoka (4×), Repiská a Rígeľ (4×), Rovienky (5×), Salášky (3×) nebo Sedlo (7×) či Sivá skala (5×). Stejně tak Skala (15×) a nebo Skalica (9×). Poněkud lépe na tom je Skalka, která se ve slovenských horách objevuje celkem 49× a v žebříčku nejčastěji se vyskytujících názvů tak obsadila krásné druhé místo.

Naopak na úplném konci tohoto žebříčku jsou takové vrcholy jako Skalná Alpa (1 463 m) na Velké Fatře, Slavkovský štít (2 452 m) v Tatrách, Slnečný vrch (678 m) na Zamaguří, Sninský kameň (1 006 m) na Vihorlatě či Starý Koňuš (836 m) na samém východě Slovenska.

Pomalu se dostáváme na konec abecedy slovenských vrcholů a přes vrcholy Stráž (17×), Strážna hora (4×), Stredný vrch (6×), Suchá hora (6×), Suchý vrch (30×) a Šibeničný vrch (6×) se dostáváme k vrcholu Široké (2×), jenž načíná předposlední tisícovku vrcholů podle abecedního pořadí. Tři vrcholy i přes své malé výšky nesou název Štít, stejně tak vrcholy s názvy Tábor.

Pod písmenkem T se dokonce objevuje vrchol Tatry (481 m) v Malých Karpatech. Asi aby alespoň názvem připomínal zdejším obyvatelům nejvyšší karpatské horstvo. Podivné názvy nesou vrcholy Tereš (822 m), Timofejka (435 m) nebo Tizardov vrch. Jejich názvy budou pravděpodobně odvozeny (vzhledem k poloze) z maďarštiny resp. rusínštiny. Poměrně často se objevuje název Tri chotáre (12×), Úboč (11×), Uhlisko (9×), Varta (5×), Veľká hora (10×), Veľká skala (6×) nebo Veľký vrch (12×).

Do názvosloví slovenských hor se vedle původních lesních porostů, způsobů hospodaření či historických událostí zapsaly i meteorologické jevy. Jedním z nich je vítr, jenž se zapsal do názvů takových vrcholů jako je Veterná (1 078 m), Veterné (1 437 m) na Malé Fatře, Veterník (5×), Veterný vrch (5×) či Vetrová skala (1 025 m).

Pěstování vína se promítlo do názvů jako je Viniansky hrad (335 m), Vinica (4×), Viničky (3×), Viničný vrch (10×), Vinna hora (562 m) či Vinohrádky (3×). Do názvů vrcholů se promítl i výskyt typických karpatských šelem, mezi něž vedle medvěda patří například vlk. Vystoupit tak můžeme na takové vrcholy jako je Vlčí štít (2×), Vlčí vrch (5×), Vlčia (753 m), Vlčia hora (2×), Vlčia skala (729 m) či Vlčie (2×).

Poněkud obecný název Vrch si vysloužilo na Slovensku celkem 12 vrcholů. V polovičním množství se toto pojmenování používá i v množném čísle - tedy Vrchy. Vŕšky se objevují celkem 8× a Vŕšok dokonce 33×. Poměrně častý je i název Vtáčnik (18×), Vysoká (32×), Vysoký vrch (28×), Zadný vrch (5×) či Zámčisko (6×).

Konec abecedy vrcholů Slovenska pak uzavírají takové vrcholy jako je Zlatá baňa (762 m), Zlatý vrch (4×), Zvonica (845 m), Žabica (3×), Ždiar (7×), Žiar (27×), Žibrid (867 m) nebo Žobrák (4×). Náš žebříček pak uzavírají vrcholy Žrebíky (356 m) a Žufina (464 m) na středním a jižním Slovensku.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Nejvyšší vrcholy Slovenska, přehled pohoří + dalších geomorfologických celků
+ Nejvyšší vrcholy českých hor, geomorfologické členění České republiky
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Kremnické vrchy - přechod dobře utajeného pohoří středního Slovenska II., turistika na Slovensku
Hory Přechod národního parku Sarek, Švédsko
Hory Vtáčnik, přechod pozapomenutého pohoří Slovenska
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist