Tento deskovitý útvar je místy vyklenutý, navazuje na fundament fatrika. V hloubce (na severní straně) tatrikum pravděpodobně překrývá hlubokomořské sedimenty váhika. Původně tatrikum (tatridy) tvořilo souvislou jednotku, avšak v období třetihor bylo postiženo zlomovou tektonikou, která způsobila pokles některých desek a vznik pánví.
Jádrová pohoří této tektonické jednotky se táhnou v dlouhých pásech (Malé Karpaty, Považský Inovec, Malá Fatra, Tatry, Branisko, Černá hora, Tribeč, Strážovské vrchy, Žiar, Velká Fatra, Nízké Tatry, Zemplínské vrchy) a jsou budována žulami a krystalickými břidlicemi, které jsou obaleny mezozoickými obalovými sériemi. Vznik samostatných příkrovů v oblasti tatrika je pouze výjimečný.
Na počátku formování Karpat pronikly do komplexu staroprvohorních usazenin masy vyvřelin (žuly), které narušily silné vrstvy kůry zformované během předchozích vrásnění. Trisové vrstvy tatrika, obklopující krystalinikum jádrových pohoří, vystupují v sériích. Tatrikum tomanské série spočívá přímo na krystalickém jádru Tater, dále na východ vystupuje série Červených vrchů a Giewontu.
Čtěte také: Bradlové pásmo, Karpaty
Spodní trias je tvořen werfenskými vrstvami křemenců, břidlic a slepenců. Střední trias v Tatrách představují vrstvy vápenců, dolomitů a dolomitických vápenců s vložkami černých a červených břidlic. Tehdy také skončila fáze usazování (souvrství Zabijak v Tiché dolině). Svrchní trias v sérii Červených vrchů a Giewontu není vůbec zastoupen.
Jurské vrstvy tatrika se objevují především v tomanovské sérii Tylkowych komínů. Představují je hrubozrnné vápence, žuly a ruly. Výše jsou pak hlíznaté vápence a světlešedé vápence. V sérii Červených vrchů a Giewontu s ležatými vrásami se objevují bílé a růžové vápence. V sérii Šiprúně na Velké Fatře geologové nalezli vrstvy tmavých vápenců, výše pak skvrnité vápence a slíny. Svrchní vrstvy pak tvoří rohovcové aj. vápence.
Křída je v jádrových pohořích tatrika zastoupena pouze ve své spodní části, neboť ke konci spodní křídy se z moře vynořila téměř celá oblast západokarpatské geosynklinály. Právě v tomto období totiž došlo k nejvýznamnějším vrásným pohybům v Západních Karpatech, zejména pak v centru slovenských Karpat. Křídové vrstvy tatrika jsou tvořeny šedými a bílými vápenci.
Použitá literatura
- J. Dvořák, B. Růžička - Geologická minulost Země, úvod do historické geologie a paleontologie, SNTL 1966
- I. Vološčuk a kol. - Tatranský národný park, biosférická rezervácia, Gradus 1994
- J. Hók, Š. Kahan, R. Aubrecht - Geológia Slovenska. Univerzita Komenského, Bratislava 2001
- M. Maheľ - Geologická stavba československých Karpát. Paleoalpínske jednotky 1. Veda 1986
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.