V roce 2000, kdy jsem klášter navštívil při sólo cestě napříč Himálajem vybaven jen tristním foťákem na ještě tristnější kinofilm a mládím, tam ještě neprobíhal prakticky žádný turistický ruch. V klášteře žilo asi šest desítek mnichů (dnes je to patrně více) a probíhala zde také výuka buddhistických žáků. Podle tradice byl klášter Lamayuru založen na přání ladakhského krále kolem roku 1 000 n. l.
Festival masek démonů a božstev stylizovaný do tance čham je spjatý s tibetským buddhismem - v klášteře Lamayuru probíhá v létě, kdy je dobře přístupný pro buddhisty ze širokého okolí; zima je v této oblasti velmi drsná a dlouhá a klášter bývá několik měsíců zcela odříznutý od okolního světa. Festival probíhá tři dny, kdy se tancem - často velmi divokým - předvádějí historické příběhy v děsivých maskách démonů, božstev i významných historických postav. Rytmus tance udávají tři bubeníci z řad nejvýše postavených lámů kláštera.
Taneční vystoupení probíhá na hlavním klášterním nádvoří, po jehož okrajích se tísní stovky
místních buddhistů povětšinou s modlitebními mlýnky v rukách. Atmosféra mezi lidmi je pietní,
velmi přátelská a uctivá. Mniši se těší nezpochybnitelnému respektu a zejména starší mniši
a lámové se k prostým věřícím chovají až povýšeně. Podobné chování mnichů k návštěvníkům kláštera
jsem ovšem na cestách zaznamenal napříč náboženstvími a tradicemi a není se čemu divit, obvykle
tichý kontemplativní klášter na několik dní zavalí stovky prostých věřících a zcela vykolejí
rytmus mnichů, kteří se evidentně rádi straní lidí.
Představení probíhá podle přesných pravidel a vyjevuje konkrétní příběhy - aktivně se jej účastní desítky mnichů nejen v maskách. Návštěvníci festivalu odchází z kláštera v podvečer a vrací se opět ráno. Buddhistický festival v Lamayuru byl jedním z nejsilnějších prožitků, které jsem měl na cestě kolem světa možnost zakusit.
V jednom snadno dostupném klášteře v Léhu jsem nějakou dobu poté navštívil podobný festival a utrpěl jsem nepříjemný šok: klášter byl doslova zavalen stovkami organizovaných turistů, kteří narušovali taneční vystoupení, nerespektovali prostor pro tanečníky, strkali mnichům objektivy svých aparátů až do obličeje, hlučeli a nakonec po nich zbyla plná země odpadků. Tento festival jsem se snažil vytěsnit z paměti a uchovat si čistou vzpomínku na Lamayuru v době na přelomu tisíciletí.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.