Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > U nedaleké mimořádně chladné trpasličí hvězdy byla objevena trojice potenciálně…

U nedaleké mimořádně chladné trpasličí hvězdy byla objevena trojice potenciálně obyvatelných planet

Prozatím nejvhodnější kandidáti pro hledání života mimo Sluneční soustavu

2.5.2016 | ESO 1615

Astronomové pracující s dalekohledem TRAPPIST na observatoři ESO/La Silla objevili trojici planet na oběžné dráze kolem mimořádně chladné trpasličí hvězdy vzdálené 40 světelných let od Slunce. Velikostí a povrchovou teplotou jsou tyto planety srovnatelné se Zemí nebo Venuší a to z nich činí jedny z nejvhodnějších dosud známých cílů pro hledání života mimo Sluneční soustavu. Zároveň se jedná o vůbec první planety objevené u takto drobné a slabé hvězdy. Výsledky byly zveřejněny 2. května 2016 ve vědeckém časopise Nature.

Představa pohledu na chladného trpaslíka TRAPPIST-1 z oběžné dráhy kolem jedné z jeho planet

Astronom Michaël Gillon (Institut d'Astrophysique et Géophysique at the University of Liege, Belgie) a tým jeho spolupracovníků použili belgický dalekohled TRAPPIST [1] ke sledování hvězdy s označením 2MASS J23062928-0502285 (aka TRAPPIST-1). Zjistili, že u této slabé a chladné hvězdy dochází k periodickým poklesům jasnosti, což je známka, že mezi hvězdou a Zemí opakovaně přechází hned několik objektů [2]. Detailní analýza ukázala, že kolem hvězdy obíhá trojice planet o velikosti srovnatelné se Zemí.

TRAPPIST-1 je trpasličí hvězda s mimořádně nízkou povrchovou teplotou - je mnohem chladnější a červenější než Slunce a sotva větší než planeta Jupiter. Takové hvězdy se však v Galaxii vyskytují velmi často a existují po dlouhou dobu. Poprvé se však podařilo u takové hvězdy objevit planety. Přestože se hvězda nachází poměrně nedaleko od Slunce, je příliš slabá a červená, aby bylo možné ji pozorovat pouhým okem nebo i vizuálně pomocí velkého amatérského dalekohledu. Na obloze se nachází v souhvězdí Vodnáře.

Čtěte také: Hubble odhaluje rozmanitost atmosfér exoplanet, největší srovnávací…

Emmanuël Jehin, spoluautor práce, vysvětluje: "Náš objev mění pohled na populaci planet v Galaxii a na způsob hledání života ve vesmíru. Až dosud byla existence planet obíhajících kolem těchto mimořádně chladných hvězd čistě teoretickou záležitostí. Nyní ale najednou máme ne jednu osamělou planetu u takto slabé hvězdy, ale celý systém - trojici planetárních těles."

Michaël Gillon, hlavní autor článku prezentujícího objev, vysvětluje význam tohoto pozorování: "Proč se pokoušíme najít Zemi podobné planety kolem těch nejmenších a nejchladnějších hvězd v okolí Slunce? Důvod je jednoduchý: systémy u těchto drobných hvězd jsou jediné, kde můžeme, s pomocí současných technických prostředků, detektovat život na planetách o velikosti Země. Takže pokud chceme najít život někde ve vesmíru, právě tady bychom měli s hledáním začít."

Představa mimořádně chladného trpaslíka TRAPPIST-1 a jeho tří planet

Astronomové budou pátrat po známkách života při zkoumání efektů, jakými se ve světle vzdálené hvězdy, které nakonec doputuje až k Zemi, projevuje atmosféra tranzitující exoplanety. U většiny exoplanet o velikosti Země jsou tyto signály dalece přezářeny centrální hvězdou v systému. Pouze v případě slabých chladných hvězd jako je TRAPPIST-1, se efekty projeví dostatečně na to, aby bylo možné je pozorovat.

Následná pozorování provedená pomocí větších dalekohledů, včetně osmimetrového ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile a jeho přístroje HAWK-I, ukázala, že planety obíhající kolem hvězdy TRAPPIST-1 se svou velikostí podobají Zemi. Dvě z těchto planet obíhají kolem své hvězdy velmi rychle s periodou 1,5 dne a 2,4 dne, třetí planeta má delší periodu oběhu (ta však zatím není dostatečně přesně určena, pohybuje se ale v rozmezí 4,5 až 73 dní).

Srovnání Slunce a chladného trpaslíka TRAPPIST-1

"Při takto krátkých periodách oběhu musejí být planety 20krát až 100krát blíže ke své mateřské hvězdě, než je vzdálena Země od Slunce. Struktura tohoto systému tak svým měřítkem spíše připomíná rodinu měsíců kolem planety Jupiter, než Sluneční soustavu," vysvětluje Michaël Gillon.

Přestože vnitřní planety obíhají velmi blízko své trpasličí hvězdy, získávají asi jen 4krát (respektive 2krát) více energie ve srovnání se Zemí (protože hvězda sama je tak slabá). To znamená, že tyto dvě planety jsou ke své hvězdě blíže, než leží vnitřní okraj obyvatelné zóny (habitable zone) v tomto systému. Přesto by se na jejich povrchu mohly v některých oblastech vyskytovat vhodné podmínky pro život. Třetí nejvzdálenější planeta, jejíž dráha zatím není dostatečně přesně známa, pravděpodobně přijímá méně energie než Země. Stále by se však mohla nacházet na vnějším okraji obyvatelné zóny.

"S pomocí obřích dalekohledů, které se dnes staví, včetně teleskopu ESO/E-ELT nebo kosmického teleskopu James Webb Space Telescope (NASA/ESA/CSA), který bude vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 2018, budeme v budoucnu schopni zkoumat složení atmosfér těchto planet a objevit známky vody, případně biologické aktivity. Bude to velký skok v pátrání po životě ve vesmíru," dodává spoluautor článku Julien de Wit (Massachusetts Institute of Technology, MIT, USA).

Tato práce otevírá zcela nový směr pátrání po extrasolárních planetách, jelikož až 15 % hvězd v okolí Slunce jsou chladné trpasličí hvězdy. Zároveň je připomínkou, že hledání exoplanet právě vstupuje do fáze objevování potenciálně obyvatelných těles podobných Zemi. Přehlídkový dalekohled TRAPPIST je prototypem ještě ambicióznějšího projektu SPECULOOS, který bude v příštích letech realizován na observatoři Paranal [3].

Poznámky

[1] TRAPPIST (TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope) je belgický robotický dalekohled s primárním zrcadlem o průměru 0,6 m, který na observatoří ESO/La Silla v Chile provozuje University of Liege. Většina pozorovacího času tohoto přístroje je věnována monitoringu jasnosti asi šedesáti Slunci nejbližších chladných trpasličích hvězd a hnědých trpaslíků (hvězd, které nejsou dost hmotné na to, aby v jejich jádře trvale probíhala termojaderná reakce), tedy pátrání po známkách existence tranzitujících exoplanet v jejich okolí. V tomto případě je cílem pozorování mimořádně chladná trpasličí hvězda TRAPPIST-1 o zářivosti asi 0,05 % Slunce a hmotnosti asi jen 8 % Slunce.

[2] Jedná se o jednu z hlavních metod, kterou astronomové používají k odhalení přítomnosti planet kolem vzdálených hvězd. Sledují světlo přicházející od hvězdy a hledají změny jasnosti, které by mohly znamenat, že jiné těleso, například planeta, část světla zastiňuje, když z pohledu pozorovatele na Zemi přechází před diskem své mateřské hvězdy. Tomuto přechodu extrasolární planety přes disk mateřské hvězdy astronomové říkají transit. Při periodickém oběhu planety kolem hvězdy se očekává (a skutečně pozoruje) pravidelné opakování drobného poklesu jasnosti hvězdy.

Mimořádně chladný trpaslík TRAPPIST-1 v souhvězdí Vodnáře

[3] Projekt SPECULOOS je z větší části financován komisí European Research Council a vedoucí institucí je rovněž University of Liege. Na observatoři ESO/Paranal by měla být instalována čtveřice robotických dalekohledů se zrcadlem o průměru 1 m. Jejich úkolem bude po dobu pěti let pátrat po obyvatelných planetách u pěti set vybraných chladných hvězd.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "Temperate Earth-sized planets transiting a nearby ultracool dwarf star" autorů M. Gillon a kol., který byl zveřejněn ve vědeckém časopise Nature.

Složení týmu: M. Gillon (Institut d'Astrophysique et Géophysique, Université de Liege, Belgie), E. Jehin (Institut d'Astrophysique et Géophysique, Université de Liege, Belgie), S. M. Lederer (NASA Johnson Space Center, USA), L. Delrez (Institut d'Astrophysique et Géophysique, Université de Liege, Belgie), J. de Wit (Department of Earth, Atmospheric and Planetary Sciences, Massachusetts Institute of Technology, USA), A. Burdanov (Institut d'Astrophysique et Géophysique, Université de Liege, Belgie), V. Van Grootel (Institut d'Astrophysique et Géophysique, Université de Liege, Belgie), A. Burgasser (Center for Astrophysics and Space Science, University of California, San Diego, USA a Infrared Telescope Facility, University of Hawaii), C. Opitom (Institut d'Astrophysique et Géophysique, Université de Liege, Belgie), A. H. M. J. Triaud (Cavendish Laboratory, Cambridge, UK), B-O. Demaury (Cavendish Laboratory, Cambridge, UK), D.K. Sahu (Indian Institute of Astrophysics, Bangalore, Indie), D. B. Gagliuffi (Center for Astrophysics and Space Science, University of California, San Diego, USA a Infrared Telescope Facility, University of Hawaii), P. Magain (Institut d'Astrophysique et Géophysique, Université de Liege, Belgie) a D. Queloz (Cavendish Laboratory, Cambridge, UK).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

  • Odborný článek
  • TRAPPIST je zkratka pro "TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope", další informace naleznete zde a na oficiální stránce dalekohledu TRAPPIST
  • SPECULOOS je zkratka pro "Search for habitable Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars", další informace naleznete zde

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Michaël Gillon
University of Liege
Belgium
Tel.: +32 43 669 743
Mobil: +32 473 346 402
Email: michael.gillon@ulg.ac.be

Julien de Wit
MIT
Cambridge, Massachusetts, USA
Email: jdewit@mit.edu

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Hory Dvoudenní túra Hostýnskými vrchy s bivakem pod…

Dvoudenní přechod západní částí Hostýnských vrchů sice nepatří do kategorie himalájských výkonů, přesto jako…

Hory Engadinské třítisícovky počtvrté (2), tentokráte s…

O cestě až na toto sedlo a sestup do údolí Val Bregaglia, o čemž jsme původně tak trochu uvažovali…

Hory Jezerní hory Retezat: Túra na Virful Bucura za výhledy…

Retezat patří k nejkrásnějším pohořím v Jižních Karpatech. Hřeben Retezatu se táhne jako nepřekonatelná…

Hory Turistika v Krkonoších, túra na Výrovku a do Modrého dolu

V Krkonoších jsou turistické trasy notoricky známé, trasy známé poněkud méně a pak trasy téměř neznámé…

Další související články:

+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Populace extrasolárních komet u hvězdy Beta Pictoris, kolem nedaleké hvězdy existují dvě rodiny komet
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
+ Směsice exotických hvězd, nový snímek hvězdokupy 47 Tucanae dalekohledem VISTA
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Obrazy z vesmíru, mlhovina M 42 v Orionu
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Hvězda s chvostem, neočekávaný objev
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Sahara Malá Fatra, ubytování Furkotka Domica Hazmburk Švýcárna Chata Terezka Lietava Hluboká Macocha Cvilín Apuseni Svaté pole Pastýř Osoblažsko Bernina Karlštejn Blesk Motýli Slunce Spacáky Viklany
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Naše vrcholy Venušina sopka, jedna z nejmladších sopek v ČR
2. České hrady Templštejn, templářský hrad nad řekou Jihlava,
3. Tipy na výlet Roháčský vodopád, král Západních Tater v Roháčské dolině
4. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníků a pátá nejvyšší hora v ČR
5. Chaty Luční bouda, Krkonoše a ubytování na Luční boudě, ceny a společná noclehárna
6. Vesmír Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
7. Přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, skalní step a národní přírodní rezervace u Mohelna
Reklama
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist