Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Mlhovina IC 2177 zvaná Racek

Mlhovina IC 2177 zvaná Racek

IC 2177 - mlhovina Racek aneb na křídlech racka

7.2.2013 | ESO 006/2013

Tento nový snímek z produkce ESO zachycuje část prachoplynného oblaku, který je znám jako mlhovina Racek. Záběr odhaluje působivou směsici temných i zářících oblaků vlnících se mezi jasnými hvězdami a odstíny červené barvy na snímku modelují křídla tohoto nebeského ptáka. Záběr byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) a dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.

Mlhovina Racek

Mlhovina Racek je mohutný oblak plynu, především vodíku, který se táhne podél hranice oddělující na obloze souhvězdí Velkého psa a Jednorožce. Je příkladem objektu, který astronomové označují jako oblast H II. Mladé horké hvězdy uvnitř těchto oblaků svým ultrafialovým zářením nutí okolní plyn jasně zářit.

Příznačné načervenalé odstíny na tomto snímku ukazují na přítomnost ionizovaného vodíku [1]. Mlhovina Racek, formálně známá pod označením IC 2177, je složitým objektem s tvarem připomínajícím ptáka. Ve skutečnosti však obrazec tvoří trojice mohutných oblaků plynu: Sharpless 2-292 (eso1237) - hlava, Sharpless 2-296 - snímek zachycuje jen jeho část tvořící mohutná křídla, a Sharpless 2-297 - tvoří malý uzlíkovitý přívěsek na konci pravého křídla [2].

Čtěte také: Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152

Všechny tyto struktury jsou zaneseny v katalogu mlhovin, který v padesátých letech dvacátého století vytvořil americký astronom Stewart Sharpless. Jeho seznam obsahuje přes 300 zářících oblaků plynu. Ještě před publikací tohoto katalogu byl S. Sharpless studentem pracujícím na Yerkesově observatoři (nedaleko Chicaga, USA). Zde se svými kolegy publikoval jinou významnou pozorovatelskou práci, která pomohla prokázat, že naše Galaxie je spirála s mohutnými rameny.

Spirální galaxie mohou obsahovat až tisíce H II oblastí a téměř všechny nalezneme podél ramen. I mlhovina Racek se nachází v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie. Neplatí to však ve všech případech. Například nepravidelné galaxie obsahují H II oblasti také, jsou však rozprostřeny po celé galaxii. V případě eliptických galaxií je situace úplně jiná - zdá se, že tyto oblasti neobsahují vůbec. Přítomnost H II oblastí je známkou, že v galaxii stále probíhá aktivní hvězdotvorba.

Mlhovina Racek

Tento snímek mlhoviny Sharpless 2-296 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile. Záběr zachycuje jen malou část celého oblaku, v jehož středu se rodí horké hvězdy. Mlhovina je osvětlená několika obzvláště jasnými mladými stálicemi. V okolí je rozptýlena celá řada dalších hvězd. Jedna z nich je dokonce tak jasná, že v rámci celého komplexu tvoří třpytivé oko pomyslného nebeského racka.

Širokoúhlé záběry této části oblohy zachycují celou řadu astronomických objektů. Mladé jasné hvězdy v nitru této mlhoviny jsou součástí blízké oblasti hvězdotvorby CMa R1 v souhvězdí Velkého psa, ve které najdeme mnoho mladých hvězdokup. Nedaleko mlhoviny Racek se nachází rovněž mlhovina Thorova helma. Objekt, který byl u příležitosti 50. výročí založení ESO pozorován pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope).

Poznámky

[1] Astronomové používají označení H II pro ionizovaný vodík a H I pro atomární vodík. Atom vodíku se skládá z jednoho protonu a jednoho vázaného elektronu. V ionizovaném stavu jsou atomy rozděleny na volně se pohybující elektrony a kladné ionty (v tomto případě pouze volné protony).

[2] Oficiální označení těchto objektů v astronomické databázi SIMBAD je Sh 2-292, Sh 2-296 a Sh 2-297.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor.

Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.

ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz.

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz.

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org.

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1306. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články:

+ Vzplanutí temných oblaků
+ Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Planetární mlhoviny - mystérium barev a tvarů
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Hvězda s chvostem, neočekávaný objev
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Ledovcová jezera v Jižních Karpatech, Rumunsko
Hory Kovářova rokle a U zeleného párku, loudací turistika v Broumovských stěnách
Hory Návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Krkonoše, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Barborka Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Maroko Lysá hora Měsíc Slunce Hrad Čachtice Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Fáze Měsíce Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Karimatky pro zimní použití, jakou vybrat karimatku

Ne nadarmo se říká: "Jak si usteleš, tak si lehneš". A o odpočinku po celodenní namáhavé túře v zimě to platí dvojnásob. Ke kvalitnímu odpočinku na zimním přechodu nebo táboření přispěje nejen kvalitní spacák a dobrý stan, ale proto, že se největší části …

Vliv větru na efektivní (pocitovou) teplotu, tabulka

Hory

Vítr patří k základním meteorologickým jevům. Vánek či slabý vítr je v letních parnech vítaným společníkem. Silnější vítr může být vítaným…

Populární treky
1. Trek na sněžnicích Velká Fatra na sněžnicích, přes Lysec a Javorinu na Borišov aneb trek kolem Belianské doliny
2. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
3. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
4. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
5. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist