Nejdelší den v roce, kdy máme nejkratší noc roku

Na které datum připadá nejdelší den a nejkratší noc v roce

Nejdelší den a nejkratší noc v roce nastává v den letního slunovratu neboli v den, kdy začíná astronomické léto. To na severní polokouli, na jižní to je přesně naopak. Tam totiž začíná astronomická zima. Nejdelší den (a nejkratší noc) v roce tedy připadá obvykle na 21. června.

To slovíčko obvykle je velice důležité, neboť letní slunovrat nemusí být vždy jen 21. června. Jeho termín se díky ne zcela rovnoměrnému pohybu Země po oběžné dráze kolem Slunce a jisté nepřesnosti kalendářního roku může posouvat. Kalendářní rok má sice 356 dnů, ale Země kolem Slunce oběhne za 365 dnů, 5 hodin a 49 minut.

To jsou důvody, proč letní slunovrat (podobně jako rovněž pohyblivý zimní slunovrat) a s ním související nejdelší den a nejkratší noc mohou nastat nejen 21. června, ale také 20. června a nebo 22. června. Jednou za uherský rok nastává letní slunovrat dokonce 19. června. Na ten nejbližší si ale musíme počkat až do roku 2488! Trochu lépe je na tom letní slunovrat připadající na 22. června. Na ten si musíme počkat "jen" do roku 2203. Ten poslední jsme mohli prožít v roce 1975.

Čtěte také: Nejkratší den a nejdelší noc. Kdy Slunce vychází nejpozději a…

V souvislosti s letním slunovratem sice hovoříme o nejdelším dni a nejkratší noci, avšak přesnější by bylo hovořit o nejdelších dnech v období okolo letního slunovratu. Kolem něj je totiž pár dní, jejich délka je až na pár sekund stejná, jen se o fous posouvá čas východu a západu Slunce.

Nejdelší den dosahuje v našich zeměpisných šířkách délky 16 hodin a 22 minut, noc pak jen 7 hodin a 38 minut. V severních polárních šířkách (nad 66,6° severní šířky) pak noc vůbec nenastává, mají tady polární den. V jižních polárních šířkách přesně naopak, tam mají polární noc. U nás Slunce zapadá pod obzor jen kousek. Astronomická noc vlastně vůbec nenastává, nejtemnější částí "noci" je astronomický soumrak, kdy je Slunce méně než 18° pod obzorem.

Další související články: