Nejkratší den v roce, nejdelší noc roku
Kdy Slunce vychází nejpozději a kdy zapadá nejdříve?
Který den v roce je nejkratší? Kdy bude nejkratší den v roce a kdy bude
nejdelší noc? Stačí si počkat do zimního
slunovratu (latinsky solstitium). Ano, nejkratší den v roce je ten, kdy nastává
zimní slunovrat neboli začíná astronomická zima a Slunce vstupuje do znamení Kozoroha.
V tento den je také nejdelší noc…
Obvykle je nejkratším dnem v roce 21. prosinec. Avšak jak víme, zimní slunovrat se
může mírně posouvat a nastat třeba až 22. prosince. Tak jako tomu bylo např. v roce
2015 a nebo jak tomu bude v letech 2019 a nebo 2023. To platí i pro nejkratší den
a nejdelší noc v roce. Tyto změny způsobuje skutečnost, že planeta
Země neobíhá kolem Slunce po přesně kruhové
dráze, ale po dráze mírně eliptické s excentricitou 0,0167.
S touto nerovnoměrností pohybu Země po dráze kolem Slunce souvisí i posun
času východů a západů Slunce, soumrak aj.
jevy. Ačkoliv nejkratší den připadá na den zimního slunovratu tak dnem, kdy Slunce
zapadá (obvykle) nejdříve je 13. prosinec. Což je na svátek svaté Lucie. Tato skutečnost
se dokonce promítla do lidových
pranostik. Jedna z nich říká, že Svatá Lucie noci upije. Pro Prahu je to přibližně
v 15 h 58 min. V den zimního slunovratu tady Slunce, pro srovnání, zapadá asi v 16.00.
Tedy zhruba o dvě minuty později.
Čtěte také: Afélium, bod oběžné
dráhy tělesa kolem Slunce
Naopak nejpozději Slunce vychází až na konci roku, tedy 30., 31. prosince. V Praze
Slunce tehdy vychází až v 7.59 (v tento čas vychází obvykle mezi 29. prosincem a 1. až 2.
lednem), kdežto v den zimního slunovratu tady sluníčko vykoukne nad obzor již v 7.56.
Tedy asi o tři minuty dříve.
Výše uvedená čísla a data platí pochopitelně pro severní polokouli a pro naše zeměpisné
šířky. Na jižní polokouli a nebo na severním pólu je to trochu jinak. Vždyť "jen" na severním
polárním kruhu se Slunce pouze dotkne horizontu aniž by vůbec vyšlo či zapadlo…
Další související články:
+ Nejdelší den a nejkratší noc. Na které datum připadá nejdelší den a nejkratší noc v roce
+ Polární záře, aurora borealis a aurora australis
+ Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Mezon, středně těžká a nestabilní elementární částice
+ Leptony, lehké elementární částice
+ Baryony, těžké částice podléhající silné interakci
+ Hyperony, podivné nestabilní částice s velice krátkou dobou života
+ Hadrony, skupina částic účastnících se na silných interakcích
+ Higgsův boson, Higgsovo pole a poslední chybějící článek standardního modelu částicové fyziky
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Proton jako baryon, fermion a hadron aneb elementární částice, která není…
+ Pozitron: Elementární částice, která je antičásticí elektronu
+ Sluneční erupce pozdního léta, Solar Dynamics Observatory nasnímala sluneční erupci třídy M5
+ Bafající Slunce porodilo neochotnou erupci. Sluneční erupce v roce 2014
+ Sluneční erupce aktuálně, online pohled na Slunce z SDO
+ Sluneční skvrny online, online pohled na Slunce z SDO
+ Slunce ze sond Stereo
+ Slunce, naše nejbližší hvězda
+ Sluneční soustava
+ Sluneční počasí
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku získaný pomocí ALMA
+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
+ Mira Ceti - hvězda s chvostem, neočekávaný objev v souhvězdí Velryby
|