Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 11.1.2024 , svátek má
Treking > Vesmír > Polární den a noc, jak dlouho trvají na pólu a polárním kruhu

Polární den a noc, jak dlouho trvají na pólu a polárním kruhu

Cesty na sever (jih): co je to polární den a polární noc?

7.11.2007 | Otakar Brandos

K napsání tohoto článku mě přiměla má poslední letní cesta do Norska, při které jsem se velice často setkával s otázkou, proč je vlastně po celou "noc" světlo. Tehdy jsem měl po ruce jen dvě jablka (dovezená až z dalekých a ve zdejších končinách snad i trochu exotických Čech) představující Zemi a Slunce a dosti jsem se zapotil (i v té zimě co tam byla), než se mi (alespoň doufám) podařili danou "záhadu" vysvětlit. Teď to snad bude jednodušší.

Země

Za všechny tyto "záhady" vděčíme sklonu zemské osy vzhledem k rovině oběžné dráhy Země kolem Slunce k ekliptice. Teď se možná mnozí ptají, co že je ta ekliptika, ale odpověď je celkem jednoduchá.

Všichni ji zcela určitě znáte, dříve se jí říkalo zvířetník a ještě dnes jej pod tímto názvem používají astrologové. A nebo snad nečtete horoskopy? Lev, Panna, Blíženci, Kozoroh a všechna ostatní znamení leží právě na té ekliptice (zvířetníku). No a odborně z astronomického hlediska jde o průsečík roviny oběžné dráhy Země se zdánlivou nebeskou sférou na níž leží právě těch 12 souhvězdí zvěrokruhu.

Sklon zemské osy nemá tedy na svědomí pouhé střídání ročních období, ale i tyto bílé noci, kdy sluneční paprsky dopadají jaksi "za roh". Vše bude snáze pochopitelnější z obrázku. Kdyby byl sklon zemské osy nulový, pak by den všude na Zemi odpovídal právě polovině doby, za kterou se Země otočí kolem své osy (pomineme-li tzv. atmosférickou refrakci), ale jelikož tato osa je skloněna vůči rovině oběhu (respektive od kolmice vztyčené k této rovině) o plných 23,44°, může Slunce svítit jakoby "za roh", tedy za jeden ze zemských pólů, podle toho, je-li ke Slunci natočena více jižní a nebo severní polokoule.

Toto je však již trochu odbornější problematika, se kterou vás již nechci zbytečně zatěžovat. Pro vás stačí vědět, že v zimě je ke Slunci více nakloněna jižní polokoule, kde je léto a v jižních polárních oblastech je den, naopak severní polární oblasti tonou v temnu kosmické prázdnoty. V létě si pak obě polokoule vymění role a ve tmě tonou naopak polární oblasti na jihu.

Pro danou zeměpisnou šířku obecně platí, že světový rovník vystoupí nad místní horizont do výšky 90° – r, kde "r" je zeměpisná šířka daného bodu. Jelikož se Slunce v průběhu roku může od tohoto rovníku vzdálit o plných 23,44°, pak Slunce kulminuje (vrcholí) v průběhu roku ve výšce (90 – r) ± 23,44°. Odsud si lehce spočteme, že na 50° severní (jižní) šířky Slunce vrcholí ve výškách od 17 do 63° nad obzorem.

Konečně se dostáváme až k severnímu (jižnímu) polárnímu kruhu, který leží na 66,56° severní (jižní) šířky. Jde vlastně o myšlenou kružnici na zemském povrchu, na které je Slunce jednou ročně 24 hodin nad místním obzorem a kdy mluvíme o polárním dni, nebo naopak, Slunce je jednou ročně na 24 hodin pod obzorem a pak mluvíme o polární noci.

A čím dál na sever (jih) se vzdalujeme od polárního kruhu, tím jsou polární dny (noci) delší, až konečně na zeměpisných pólech dosahují svého extrému a polární dny a noci zde trvají přes půl roku. Avšak ani v jižních (na jižní polokouli pochopitelně v severnějších) šířkách nezůstávají bez odezvy.

Díky rozptylu a ohybu slunečního záření v zemské atmosféře můžeme i daleko pod polárním kruhem pozorovat tzv. bílé noci, tak dobře známé např. ze Skandinávie nebo Ruska. Slunce je v té době totiž jen pár stupňů pod obzorem a ozařuje vrchní vrstvy atmosféry.

Obecně platí, že je-li Slunce méně než 18° pod obzorem, mluvíme o tzv. astronomickém soumraku (u nás v letních měsících), astronomická noc nastává teprve tehdy, je-li Slunce pod obzorem hlouběji než uváděných 18°, kdy se již vliv atmosféry nemůže projevit. Tak to by bylo asi vše k otázce bílých nocí.

A jakýže mají znamení zvěrokruhu vliv na lidský život? Asi takový, jako "pohlavný život mravcov na hrdzavenie zemskej osi…".

Další související články:

+ Den Země - i naše planeta má svůj svátek
+ Slunce, naše nejbližší hvězda
+ Romsdal, pohoří rozeklaných štítů; Norsko
+ Přechod náhorní planiny Hardangervidda, Norsko
+ Výstup na Galdhopiggen, nejvyšší horu Norska
+ Pohoří Jotunheimen, Norsko
+ Sunnmorské Alpy, Norsko
Reklama
Témata našich článků…
Hrad Sloup Jeseníky, ubytování Chata Borišov Domica Helfenburk Chata Jelenka Chata Výrovka Šomoška Bezděz Macocha Brekov Maroko Trojúhelník Frýdštejn Ortler Javorníky Jak vzniká blesk Babočka admirál Neutronová hvězda Karimatky Viklany
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist