Největší ledovcová jezera Vysokých Tater, přehled ples v Tatrách

Jezera (plesa) Vysokých Tater jsou mnohem větší a hlubší, než je tomu u západního souseda - Západních Tater. To je dáno orografickými poměry zmíněných částí Tater a mírou zalednění v posledním glaciálu, době ledové. Rozdíl lze vysledovat i v rozložení ples podle nadmořské výšky. Zatímco asi 70 % ples Vysokých Tater se nachází v alpínském vegetačním stupni, tak v Západních Tatrách se přes 50 % jezer (ples) nachází v nižším, subalpínském, stupni.

Podobnou asymetrii lze nalézt v rozložení podle světových stran. Zatímco na jižní straně slovenské části Vysokých Tater leží 82 %, tak v případě celých Vysokých Tater (včetně polské části) je to již jen 68 % z celkového počtu jezer. Na severní stranu tak připadá jen 32 % z celkového počtu. To je, jen pro srovnání, téměř shodné s rozložením ples v Západních Tatrách, kde na jižní stranu připadá 65 % jezer (ples).

Tatranská plesa a doby ledové

Kde se v Tatrách plesa vůbec vzala? Jak vznikla? Existenci ledovcových jezer (ples) v Tatrách má na svědomí poslední doba ledová. Ta na území Slovenska nastoupila někdy před asi 80 000 lety a skončila před asi 8 000 lety. Severní Evropa byla během glaciálu pokryta až 2,5 km silnou vrstvou ledu. Hranice kontinentálního zalednění se táhla od karpatského podhůří přes Sudety až po ústí Temže.

Čtěte také: Plesa v Západních Tatrách - Roháčích: Počet, rozloha a hloubka…

V Karpatech, tedy i Vysokých Tatrách, ležela sněžná čára o 1 200 metrů níže než dnes. Krajina Slovenska měla charakter tundry, Tatry se pokryly horskými ledovci. V době největšího zalednění pokrývaly ledovce v Tatrách nepředstavitelných 150 km²! Největším tatranským ledovcem vůbec byl ledovec v Bielovodské dolině, který dosahoval délky asi 14 kilometrů a mocnosti až 330 metrů. Řada dalších tatranských ledovců dosahovala délky okolo 10 km a mocnosti okolo 300 metrů.

Po skončení doby ledové a následném oteplení ledovce postupně ustupovaly a nakonec zmizely zcela. Zanechaly po sobě typický ledovcový reliéf s tvary jako jsou trogy (typická ledovcová údolí profilu písmene U), ledovcové kotle (kary) s morénami. Na jejich dnech pak postupně vznikala plesa. Z nich některá dosahují rozloh přes 10 hektarů.

Typy ledovcových jezer

Ledovcová jezera, plesa, se dělí na dvě základní skupiny - morénová jezera a karová jezera. Existuje i přechodný typ, kdy jsou jezera zčásti karová a zčásti morénová.

Morénová jezera vznikla v místech nánosů (morén), které před sebou tlačily ledovce. Tato plesa jsou obvykle málo hluboká a jsou relativně náchylná na zásahy zvenčí. Stačí připomenout typické morénové pleso - Skalnaté pleso, které je dnes již částečně vysychajícím. Naopak ta nejhlubší plesa jsou obvykle karová plesa, neboť vznikla v hlubokých sníženinách (karech), které do skalního podloží vyhloubila síla ledovců v ledové době.

Největší a nejhlubší tatranská jezera

Největší a nejhlubší plesa se nacházejí v polské části Tater. Na severní straně se totiž nacházely ty největší ledovce. Největším tatranským plesem vůbec je Morskie Oko, jehož rozloha činí 34,93 ha. I druhé a třetí místo zaujímají plesa v polské části Tater. Jsou to Wielki Staw Polski (34,35 ha) a Czarny Staw Polski (20,64 ha). Teprve čtvrtou příčku zaujímá největší pleso slovenské části Tater - Veľké Hincovo pleso (20,08 ha).

Nejhlubším plesem celých Tater je Czarny Staw, který dosahuje hloubky nepředstavitelných 72 metrů. Nejhlubším plesem Slovenské části Tater je Veľké Hincovo pleso s hloubkou 53 metrů.

Snad pro úplnost si uveďme ještě dva primáty. Nejdéle zamrzlým plesem je Vyšné Wahlenbergovo pleso. Na jeho hladině se led udrží až po 270 dní v roce. V jaké výšce se nachází nejvýše položené nevysychající tatranské pleso? Je to Modré pleso pod masívem Malého Ľadového štítu, které leží v nadmořské výšce 2 192 metrů. Plocha tohoto plesa je jen 0,4 ha a hloubka asi 4,5 metru.

Největší tatranská plesa

Největší plesa polských Vysokých Tater

Největší plesa slovenských Vysokých Tater

Nej o tatranských plesech

• Největší pleso celých Tater je Morskie oko (34,54, hloubka 50,8 m)
• Nejhlubší pleso celých Tater je Wielki Staw Polski (79,3 m)
• Největší a nejhlubší je na Slovensku Veľké Hincovo pleso (20,08 ha, hloubka 53 m)
• Nejvýše položené stálé pleso je Modré pleso (0,4 ha, 4,5 m hluboké)
• Nejvýše položené (nestálé) pleso je Baranie pliesko (2 207 m)
• Nejdéle zamrzlým plesem je Vyšné Wahlenbergovo pleso, led se na hladině udrží až 270 dní v roce
• Nejníže položenými plesy ve slovenských Vysokých Tatrách jsou Rakytovské plesa (1 307 m)
• Nejníže položenými plesy v polských Tatrách jsou Toporowe stawy (1 100 m)
• Nejníže položeným plesem v Západních Tatrách (a celých Tater) je Pleso pod Zverovkou (983 m)

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.