Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 20.5.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > CHKO Blaník

CHKO Blaník

Po stopách pověstí na Velký a Malý Blaník, výlety a příroda

7.3.2012 | Josef Hebr

Svou dovolenou, kterou jsem trávil na Českomoravské vrchovině, jsem využil také k seznámení s CHKO Blaník. Z chalupy jsem vyrazil na bicyklu jedno červencové pondělí brzo ráno a zatím co jsem usilovně šlapal do pedálů, vzpomínal jsem, co jsem si doma o Blaníku přečetl.

Blanice

CHKO Blaník se nachází asi 10 km jižně od Vlašimi, byla vyhlášena v roce 1981 na ploše 42 km2 a to znamená , že je naší nejmenší chráněnou krajinnou oblastí. Je součástí Vlašimské pahorkatiny a její hranice prochází obcemi Kondrac. Vracovice, Karhule, Načeradec, Hrajovice, Laby, Roudný, Libouň, Veliš a Ostrov.

Jméno ji dal masív Blaníků, jedná se tedy o dva vrcholy o nadmořské výšce 639 m n.m. (Velký Blaník) a 580 m n.m. (Malý Blaník), dalšími výraznějšími vrcholy v této oblasti jsou Křížovská hůra 580 m n.m., Býkovická hůrka 561 m n.m. a Hříva 519 m n.m.

Čtěte také: Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu

Asi jedna třetina CHKO je zalesněna, původní porosty se zachovaly na vrcholech obou Blaníků, zejména na skalách a kamenných mořích, z toho důvodu obě lokality získaly v roce 1992 status přírodní rezervace. Ostatní plochy mají kulturní charakter - lesy, louky, pole a rozptýlená zeleň.

Geologická expozice Blaníků a Podblanicka

Přirozenou osu oblasti tvoří říčka Blanice, jejíž niva je botanicky zajímavá. Vyskytují se zde vzácné mokřadní a vlhkomilné rostliny (prstnatec májový), žije zde vydra a zdejší faunu také obohacuje význačná skupina měkkýšů.

Staré pověsti české

Blaník je známý díky Starým pověstem českým od A. Jiráska. Podle autora pověstí Karlu IV. bylo proroctvím slepého mládence přislíbeno, že až bude v Čechách nejhůře, vyrazí z Blaníku vojsko rytířů vedené svatým Václavem a to nepřátele zlikviduje. Tolik velmi zjednodušeně A. Jirásek, , daleko zajímavější jsou však zdejší historické reálie a také to, jak došlo ke vzniku zmiňované pověsti.

Panorama CHKO Velký Blaník Cestou na Velký BLaník

Na vrcholu Velkého Blaníku bylo archeologickými nálezy potvrzeno laténské hradisko z 3. století př.n.l., jeho valy jsou v terénu viditelné dodnes. Na vrcholu Malého Blaníku je doložena existence dřevohlinitého hradu z přelomu 14. a 15. století. F. Palacký ve svých Letopisech českých popisuje zajímavou událost z obléhání tohoto hradu v roce 1402.

Zikmund Lucemburský zajal svého bratrance a markraběte moravského Prokopa, nechal jej přivázat na taras a odstřelovat hrad, posádka se samozřejmě vzdala. Zikmund tedy jen zopakoval fintu vévody Mikuláše Opavského z roku 1290, který použil k "obměkčení" posádek hradů Vítkovců Záviše z Falkenštejna, ale ten nakonec byl kvůli neústupnosti posádky Hluboké sťat.

Blaničtí rytíři

Potud však nic nenaznačuje, odkud se vzala pověst o Blanických rytířích. Motiv vojska, které spí v hoře a ve zlých dobách vyjede svést rozhodující bitvu, se vyskytuje i jinde u nás nebo v Evropě, např. Oškobrh u Poděbrad, Boubín, Hostýn nebo vyšehradská skála, přičemž by tato vojska vedl svatý Václav, Jan Žižka nebo Jaroslav ze Šternberka. Tyto pověsti jsou však převzaty ze starší evropské tradice.

V Anglii a Walesu je několik kopců, o nichž se tvrdí, že v nich čeká na probuzení král Artuš se svými rytíři, v Alpách v Untersbergu má spát Karel Veliký s vojskem, Fridrich Barbarossa v Durynském Kyffhäuseru a beskydská Babia Góra ukrývá prvého polského krále Boleslava Chrabrého.

Kamenná hlava rytíře

Na počátku prvé pověsti o Blaníku z druhé poloviny 15. století stojí zřejmě sekta náboženských blouznivců, nazývaných podle tvrze Pecínova na Benešovsku pecínovskými nebo také mikulášenci. Jejich vůdce, Mikuláš Vlásenický z Vlásenic svá líčení apokalypsy končil příslibem, že až bude nejhůř, vyjedou z Blaníku bojovníci a přemohou nepřátele (Blaník si vybral proto, že byl dominantou kraje, kde sekta působila). V roce 1798 byl v Praze vydán román Josefa Schiffnera nazvaný Zdeněk ze Zásmuk a jeho druhové aneb Rytíři zamčení ve skále, který vycházel z uvedené krajové legendy a také se stal brzy velmi populárním.

Národní symbol

Už v roce 1799 vydal upravenou verzi příběhu obrozenecký nakladatel a knihkupec Václav Matěj Kramerius a v roce 1816 téma zdramatizoval Václav Kliment Klicpera, téma se také zalíbilo loutkáři Matěji Kopeckému.

Popularita Blaníku postupně narůstala, stal se z něj národní symbol jak v dobách obrození tak i v bouřlivém roce 1848. Symboliku místa také upevnilo to, že kámen z Blaníku byl uložen vedle kamenů z jiných památných míst do základů Národního divadla. Motiv Blaníku se stal lákavým kromě již zmiňovaného A. Jiráska pro J. Vrchlického, E. Krásnohorskou, J. Mařáka, M. Alše, B. Smetanu, Z. Fibicha a mnohé další.

Velký Blaník od východu

V roce 1835 byl na vrcholu Velkého Blaníku vytýčen triangulační bod, na jeho místě nechal v roce 1895 kardinál František hrabě Schönborn vybudovat rozhlednu, která také sloužila jako triangulační bod. Úpravu této stavby nechal provést v roce 1914 pražský arcibiskup Lev Skrbenský z Hřiště, rozhledna však v roce 1936 nevydržela nápor větru a zřítila se. Novou rozhlednu v podobě, jak ji známe dnes, v letech 1939 - 1941 zrealizoval podle návrhu ing. arch. Alexandra Hanuše Klub českých turistů.

V minulosti také vznikaly návrhy na nahrazení nebo doplnění rozhledny dalšími objekty. Již před I. světovou válkou se objevily úvahy o možnosti vybudování pomníku Sv. Václavu a jeho družině.

Po I. světové válce, během níž získala pověst o blanických rytířích novodobou podobu a českoslovenští legionáři v ní byli ztotožňováni s rytíři, se objevila myšlenka vybudování pomníku tentokráte příslušníkům československých legií. Návrh, který však nikdy nebyl zrealizovaný, na počátku 20. let 20. století vypracovali špičkoví architekti Josip Plečnik a Otto Rothmayer.

CHKO Blaník na turistické mapě

Hranice Chráněné krajinné oblasti

Hranice CHKO jsem dosáhl v obci Načeradec, na východním okraji masívu Velkého Blaníku. Cestou sem mě velmi mile překvapila pohlednost a harmonie tohoto koutu středních Čech. Pestrá krajina, úhledné, čisté lesy a pole a dynamicky se střídající reliéf s krásnými výhledy, občas také s velmi citelnými stoupáními na silnicích 2. a 3. třídy s minimálním provozem. Vesnice (aspoň ty, které jsem projížděl) bez odporné satelitní výstavby a bilboardů hodně a ještě více neoblíbených politiků.

Prohlídku Načeradce, kde jsem "překročil hranice" CHKO, jsem si nechal na návrat a odbočil nejprve na sever s úmyslem, objet" ten kopec". Přes Karhule, Křížovskou Lhotu až do Kondrace, zde jsem se otočil na jih a teď již kolem Blanice, kolem zajímavého Podlouňovického mlýna až do Louňovic pod Blaníkem. Po kratší přestávce, prohlídce malého účelově využívaného zámku a prostudování zdejších informačních panelů o zdejších občanech, kteří údajně navštívili nedobrovolně podzemí a u rytířů strávili několik let jsem i já vyrazil zdolat vrchol.

Načeradec

Na parkovišti na okraji lesa, kde začíná vlastní výstup po červené značce KČT, jsou nainstalovány pěkné informační panely, další mě doprovázely cestou k vrcholu. Také jsem se dozvěděl, který český politik zde zanechal svou šlápotu…

Protože stojan na zamykání kola byl dle mého názoru nedůvěryhodný, poctivě jsem tlačil až vytlačil svého horáka pěkným bukovým lesem po velmi strmém, kamenitém, v kamenné moře přecházejícím svahu na vrchol Velkého Blaníku. A zde jsem se dozvěděl, že v pondělí je rozhledna zavřena…

Mrazový srub na Velkém Blaníku

Po opadnutí emocí jsem si prohlédnul rozhlednu a mrazové sruby v okolí (slavná veřejová skála - "vstup k rytířům" - je také takovým přírodním výtvorem). Vrchol je zarostlý vzrostlými stromy, tak bohužel jsem se kruhového výhledu aspoň z vrcholu dnes také nedočkal.

Malý Blaník

Cestou zpět jsem prostudoval další informační panely (co tu roste, běhá a lítá a další zajímavosti zaměřené hlavně na pověsti o rytířích), vrátil jsem se zpět na výchozí parkoviště a objevil velmi nenápadnou tabulku s informací o pondělním uzavření rozhledny (později doma jsem na internetu zjistil, že pondělní uzavření rozhledny, které osobně aspoň o prázdninách považuji za nešťastné, je zde avizováno…).

Blízko od parkoviště začíná také druhá značená cesta (červená značka KČT), vedoucí jihovýchodním směrem na vrchol Malého Blaníku, kde se nachází zbytky poutní barokní kaple sv. Máří Magdaleny z roku 1753. Dobrý úmysl navštívit i tento vrchol zvrátily panující vysoké teploty a výhled na více než 50 km dlouhý návrat kopcovitou krajinou, takže nový výstup na Blaníky jsem odložil do budoucna…

Zamířil jsem tedy teď už na východ a znovu jsem přijel do Načeradce. V této malebné obci jsem si naplánoval přestávku, před návratem na chalupu. A tak jsem si nejprve prohlédl hodnotný gotický kostel s románskou věží a další zajímavou středověkou kamennou stavbu na návsi a potom konečně jsem usedl ve zdejší klasické hospodě na posilující pěnivý nápoj vysoké kvality a začal hodnotit dosavadní průběh dne.

Podlouňovický mlýn

CHKO je přístupná z Vlašimi nebo Benešova, do kterých se dá dostat železniční tratí č. 221 Praha - Benešov a č. 222 Benešov - Vlašim, taktéž sem lze docestovat od Brna nebo Prahy výhodně po D1 a využít jeden z blízkých exitů. V obouch zmiňovaných městech (Vlašim, Benešov) je také možnost ubytování.

Vzhledem k tomu, že se jedná a maloplošné území, které se dá za den v pohodě projít, můžu doporučit návštěvu této CHKO ve spojení nápř. se splouváním Sázavy, nebo návštěvou Vysočiny a pod. Kromě internetových odkazů na Velký Blaník, Podblanicko a Louňovice pod Blaníkem je dobrým informačním zdrojem mapa KČT 1:50.000 č. 41 Česká Sibiř a Táborsko sever.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Vlašimská pahorkatina, geomorfologické členění
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Zimní přechod hřebene Západních Tater
Hory Okolo Poľany, pod Poľanou - radosť šliapať do pedálov (1)
Hory Gasienicowou dolinou za výhledy na Kościelec, Vysoké Tatry
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist