Se svými čtyřmi stovkami jeskyní je Velká Fatra po Slovenském krasu, Nízkých Tatrách a Spišsko-gemerském krasu čtvrtým nejvíce zkrasovatělým územím Slovenska. Nakonec 400 jeskyní představuje necelých 6 % z asi 7 100 známých jeskyní Slovenska.

Největší jeskyní Velké Fatry je Harmanecká jeskyně, která dosahuje (dosud známé) délky 3 123 m. Tato jeskyně, která se nachází v nejjižnějším cípu pohoří, je zpřístupněna i veřejnosti. Za druhou nejdelší jeskyní, resp. jeskynním systémem, se musíme vydat do oblasti Suchého (1 112 m) na dohled Borišova v Belianském krasu. Nachází se tady téměř tři kilometry dlouhý komplex jeskyní navzájem fyzicky propojených, avšak bez známých fyzických průchodů. Jedná se o Suché jeskyně, Perlovou jeskyni, Javorinu a Medvědí jeskyni, kde stále probíhá speleologický průzkum.

Další jeskyně Velké Fatry již tak impozantních délek nedosahují. Jen několik z jeskyní přesahuje svou délkou 100 metrů. Mezi nimi i velice známá Mažarná jeskyně, která je zároveň významnou paleontologickou lokalitou a kterou prvně písemně zmiňuje již Matěj Bell ve svém díle Notitie vycházejícím v letech 1735 - 1742. Zbývající jeskyně v pohoří Velká Fatra mají jen pár desítek metrů či jen pár metrů.

Co příroda ubrala krasu Velké Fatry na rozloze, to mu přidala na pestrosti. Krasové útvary vznikaly (a vznikají) v příkrovech, na krystalické jádro pohoří nasunutých mladších usazených hornin. Ve vápencích a dolomitech, které jsou pro vodu průchodné a ve vodě rozpustné. Tyto horniny fatranských příkrovů dovolují vzniknout skalním věžím a skalním stěnám. A pochopitelně bohatému podzemí - jeskyním a propastem.

Úplně nejideálnější horninou ke krasovatění jsou v prostoru Velké Fatry gutensteinské vápence triasového stáří. Naopak nejméně propustnými jsou slinité vápence z období jury a křídy. Pestrý mix vápenců Velké Fatry zároveň vytváří vhodné podmínky pro vznik pestrých půd různých vlastností i podmínky pro vznik různě utvářeného reliéfu. A každý z typů půd si oblíbily jiné druhy rostlin a na nich navázaných živočichů. Především z řádu bezobratlých.

Kras Velké Fatry je rozdělen do pěti samostatných a navzájem oddělených oblastí. Jsou to Harmanecký kras s největší jeskyní pohoří, Blatnický kras, Beliansky kras, Sklabinský kras a nejsevernější kras Kraľoviansky, který se rozkládá na území geomorfologického podcelku Šípska Fatra.

Harmanecký kras

Harmanecký kras se rozkládá v jižní (jihovýchodní) části Velké Fatry. Nejvýznamnější jeskyní této krasové oblasti je již zmiňovaná Harmanecká jeskyně se 3 123 metry délky. A speleologové předpokládají, že tato jeskyně má své pokračování. Harmanecká jeskyně se nachází na severním svahu vrchu Kotelnica při samé hranici se sousedním pohořím vulkanického původu - Kremnickými vrchy. Povícero drobných jeskyní se nachází i v masívu hory Zvolen a v údolí říčky Revúca.

Další významným jeskyněmi jsou Túfne jeskyně na severním svahu Harmanecké doliny. Horná Túfna se stalaktity dlouhými až jeden metr dosahuje délky 85 m a Dolná Túfna, která dosahuje délky 68 m. Kolem Túfných jeskyní procházíme po turistických chodnících směřujících k horskému hotelu Kráľova studňa.

Túfne jeskyně jsou zároveň významnými paleontologickými lokalitami. Podobně jako Mažarná jeskyně a nebo Textorisová jeskyně v Blatnickém krasu. V roce 1838 tady během vykopávek nalezl Andrej Zipser na 270 kostí jeskynních medvědů.

Blatnický kras

Blatnický kras, nacházející se v geomorfologickém podcelku Bradlová Fatra, je největší krasovou oblastí Velké Fatry. Tento kras o rozloze bezmála 120 km2 zahrnuje rozsáhlá území Gaderské doliny a Blatnické doliny, podle které dostal i své pojmenování. Dominantami této oblasti jsou hory Tlstá a Ostrá a nebo Drieňok.

Pro Blatnický kras jsou typické převisové jeskyně. V této oblasti se nacházejí desítky jeskyní a propastí. Nejvíce na svazích Vápenné doliny. Včetně nejznámější z nich - Mažarné jeskyně. A také největší z jeskyní této dolinky, kterou je Jaskyňa Izabely Textorisovej, význačné slovenské botaničky, která v této oblasti botanizovala na přelomu 19. a 20. století. Tato jeskyně, která je významnou paleontologickou lokalitou, dosahuje délky téměř 200 metrů (187 m) a hloubky 24 m (jedná se o korozně-kryogenní jeskyni). Nejvýznamnějšími nálezy jsou kosti jeskynních medvědů a dalších zvířat ze sklonku poslední doby ledové.

Z dalších jeskyní Blatnického krasu si zmínku zaslouží Stlpové (Sloupové) jeskyně s netypickou krasovou výzdobou, jeskyně Morňa (délka 250 m, hloubka 67 m a vchod v nadmořské výšce 1 362 m), Biela skala (délka 150 m, hloubka 31 m a vchod v nadmořské výšce 1 347 m) a Štrochy. A nebo na 53 metrů hlubokou propast - Priepasť na Ostrej (-53 m).

Nesmím zapomenout ani na Jelení jeskyni (Jelenia jaskyňa), která ke svému jménu přišla díky zvyku zvěře se zde ukrývat před deštěm a nebo na jeskyni Naděje s délkou 151 m. No a asi nejfotogeničtějším povrchovým útvarem je Tunelová jeskyně na Tlsté, která je pozůstatkem starého a již zříceného jeskynního systému.

Tlstá je vůbec na jeskyně mimořádně bohatá. Vedle již zmíněných jeskyní se tady nachází např. korozně-kryogenní jeskyně Naděje, která má délku 151 m a vchod ve výšce 1 130 m n. m. a nebo jeskyně Na Vyhni s délkou 40 m, ve které bylo objeveno množství předmětů z období eneolitu a období římského.

Beliansky kras

S Blatnickým krasem sousedí kras Beliansky. Jedná se o krasovou oblast v okolí Belianské doliny na dohled hory Borišov (1 510 m). Nejvýznamnějšími jeskyněmi v této krasové oblasti jsou Žiarne jeskyně s bohatou krasovou výzdobou, jezírky a hlubokými propastmi. Čtveřice těchto jeskyní se nachází na území Žiarne dolinky. I v masívu Lysce existuje řada jeskyní. Například Havrania jaskyňa s délkou 69 m a hloubkou asi 8 m. Její vchod se nachází v nadmořské výšce 910 m.

Vůbec největší jeskyní a druhým největším jeskynním systém celého pohoří Velká Fatra je koplex jeskyní, který se nachází v nitru nenápadného Suchého (1 112 m). Komplex Suché jeskyně, Perlové, Javoriny a Medvědí jeskyně dosahuje délky téměř tří kilometrů. Vznikl ve velice tenkém souvrství gutensteinských vápenců krížňanského příkrovu z období triasu, které místy dosahuje tloušťky pouhých několika metrů.

Tyto jeskyně, s výzdobou z měkkého sintru, mají společný vodní režim, avšak fyzické spojení mezi nimi neexistuje a nebo není známo. Perlová jeskyně dosahuje poměrně úctyhodné délky - asi 470 m. Jedná se o fluviokrasovou řítivou jeskyni s bohatou krasovou výplní a s vchodem v nadmořské výšce 910 m. Sousední Suchá jeskyně dosahuje délky dokonce přes kilometr. Přesněji 1 541 m. I Suchá jeskyně má bohatou krápníkovou výzdobu s mohutnými pagodovitými stalagmity, stalaktity i brčky. Ale také vzácné heliktity a jeskynní perly.

Sklabinský kras

Nejmenší a nejchudší z krasových oblastí na Velké Fatře je Sklabinský kras. Jedná se o krasovou oblast v okolí známé hory Kľak (1 394 m) a Katové skály (927 m). Většina jeskyní této krasové oblasti má puklinový charakter a žádná z jeskyní svou délkou nepřesahuje 100 metrů. Jednou z nejznámějších jeskyní tohoto krasu je Jánošíkova jaskyňa, která dosahuje délky 51 metrů. Vchod této fluviokrasovo-korozní jeskyně se nachází ve výšce 843 m n. m.

Kraľoviansky kras

Kraľoviansky kras zaujímá nejsevernější část pohoří. I tady se nacházejí desítky jeskyní. Nejvíce z nich se koncentruje v masívu hory Kopa (1 187 m), kterou obtéká řeka Váh. Největší jeskyní této krasové oblasti je Kraľovianska horná jaskyňa v Sokole, kde se jeskyňářům podařilo v roce 2014 objevit dalších čtvrt kilometrů chodeb s velice bohatou krasovou výzdobou. Tato jeskyně ve starém lomu V Sokole (512 m n. m.) s impozantním vstupním portálem 6 × 1,4 m dosahuje délky 437 m a denivelace 37 m.

Zmínku si zasluhuje nejen jeskyně Baraskulina, ale také to, že další významné objevy speleologové předpokládají v masívu hory Ostré (1 066 m), která vykazuje silné znaky zkrasovatění.

Na Velké Fatře bylo dosud, jak jsem již výše uvedl, objeveno asi 400 jeskyní. Zcela jistě se však nejedná o konečné číslo, neboť náročný speleologický průzkum nadále pokračuje. A třeba i na stránkách Trekingu budeme moci v budoucnu informovat o dalších významných jeskyňářských objevech v tomto úžasném pohoří na středním Slovensku.