Poslední aktualizace: 28.1.2025 |
Treking > Skalní města > Holubník, Paličník, Poledník a Ořešník - jedinečné skalní vyhlídky Jizerských hor
Holubník, Paličník, Poledník a Ořešník - jedinečné skalní vyhlídky Jizerských horSkalnaté "níky" v Jizerkách neboli "rozhledníky"15.11.2008 | Ivan Zajíček
Jizerky mají své nenapodobitelné kouzlo. Zdevastované lesy ničivými exhalacemi na severu, současná nová zeleň, rozhledny, skalní vyhlídky s kříži, památníčky, skalní města, horolezecké terény, daleké rozhledy ke Krkonoším, Českému ráji, Ještědu, Lužickým horám, Německu i Polsku. ![]() Řada kouzelných horských chat, ale taky nečekané asfaltky v hoře a pahýly stromů. Pozůstatky vojenského prostoru kolem hory Jizery. Rašeliniště, jezírka, louky, vodopády, divoké potoky. Hospoda "U Kozy" v Oldřichovském sedle, kde zní kytary, i když je zavřeno, Obří sud nad Lázněmi Libverda, kde pobýval autor Čarostřelce Weber i nečekané přehrady v horách. Tisíce běžkařů a cyklistů na náhorních planinách, pěší turisté jsou zde v menšině. Tolik již o nich bylo napsáno. Kdo by neznal dílo pana Nevrlého? Hnojový dům - "Misthaus" Gustava Ginzela na Jizerce zná skoro každý, kdo se o hory zajímá. Hora Bukovec nad ním je největší čedičový suk v Evropě. A většina horolezců, kteří v roce 1970 zahynuli pod Huascaránem v Peru byli milovníci těchto hor, na jejich počest se dodnes jezdí v zimě slavná Jizerská 50. ![]() A tak jsem si je oblíbil. Nejprve při přechodech pohoří z Kořenova přes Jizerku, Smědavu na Frýdlant a Oldřichovský Špičák k Lužickým horám, později již při detailnějším prozkoumávání a toulání se horami se mi nečekaně zjevily skalní vyhlídky, které jsou monumentem této krajiny, která jakoby zázrakem vystupuje z rovin dnešního Německa a Polska. Musím se přiznat, že jsem je vůbec nečekal, nic jsem si tehdy před 25 lety předem nepřečetl a dosud poznané náhorní plošiny mi je shodou náhod vždy ve špatném počasí cudně ukrývaly. Rdím se, zpočátku se mi taky pěkně pletly - byly to zkrátka "NÍKY". Holubník, Paličník, Poledník, Ořešník …, určitě jsou i další, ale ne tak slavné a proslulé. Podobné názvy jsou známé i z Jeseníků - Keprník, Vřesník, Točník, Mravenečník a další, ale ty jizerské jsou poněkud jiné - všechny jsou jinak skalnaté. Možná by se jim mohl dát společný jmenovatel "ROZHLEDNÍKY", kromě Poledníku, to platí zcela jistě. A tak jsou ozdobou krajiny Jizerských hor. ![]() Skalních vyhlídek v Jizerských horách je nejméně dalších 30, nejznámější je asi Frýdlantské cimbuří nad Bílým Potokem a řekou Smědou, které je přirozeným sousedem našich "NÍKŮ". V dalším bych se pokusil popsat tyto nádherné skalnaté přírodní výtvory, které tento kraj krášlí. Holubník (1 070 m)Byť se tato hora a výhledová skála nalézá v blízkosti usychajících stromů na rozlehlé odtěžené planině po ekologických kalamitách, skýtá vrchol jeden z nejlepších výhledů v Jizerských horách. Vidíme vše, co se na mapě v okolí vyskytuje, Smrk s Paličníkem, Jizeru, Krkonoše, Český ráj, Ještědský hřbet i Lužické hory. Vidíme i dvě jizerské přehrady a v Polsku chladící věže elektrárny, která se rovněž na smutném osudu místních lesů podepsala. Tedy pokud je k nám počasí milosrdné, což zdaleka nebývá pravidlem. Ale mi se to dvakrát poštěstilo a byla to bomba! Na Holubníku prý se nacházela dříve nejstarší vrcholová knížka v jizerských horách, o názvu se zatím znalci nedohodli - buď pochází od chytačů divokých holubů, nebo od vojenského zařízení z 19.století či od vlastního jména Taubehau. Kdoví! ![]() Na Holubník se dostaneme po červené značce buď ze sedla Holubníku (999 m), kde je malá dřevěná útulna pro nepřízeň počasí anebo ze severozápadu, kráčíme-li od Ptačích kup. Krásná hora leží Evropském rozvodí Severního a Baltického moře, na vrcholovém skalisku jsou zbytky triangulační věže a vidíme i vznikající skalní mísy. Výhledy jsou srovnatelné s nedalekou druhou nejvyšší horou tohoto pohoří - Jizerou (1 122 m). Nenavštívit Holubník za hezkého počasí je turistickým hříchem! Podobně jako nedat si pivo na nedaleké horské chatě Smědavě - tedy pokud je otevřená, občas zde mívají "bulky". Paličník (943 m)Jedná se o nádhernou, asi 30 m vysokou skálu, umístěnou na hřebeni nad Bílým Potokem, odkud jsou excelentní výhledy jak na sever ke Smrku (1 124 m) s novou rozhlednou z roku 2003, tak na celé Frýdlantsko, Horní Lužici a na opačné straně vidíme Bukovec nad osadou Jizerkou a hřeben Krkonoš. Vyhlídková skalní partie leží impozantně na výběžku Klínového vrchu (971 m) a je součástí státní přírodní rezervace. Na předsunuté části vrcholu byl v roce 1992 vztyčen mohutný dřevěný kříž, který je vidět z mnoha stran již zdálky.Avšak jako vyhlídka byl prý Paličník opatřen sekanými stupy a zábradlím již v roce 1902. ![]() V okolí vrcholové skály jsou známé horolezecké terény různých stupňů obtížnosti - Supí hlava, Kohoutí hřeben, Skřítek, Palička, Liščí skály a další. Zde je název jasný -tvar skály připomíná charakteristický palicovitý tvar. Paličník dobudeme buď po žluté značce od Bartlovy boudy stoupáním okolo divokého Hájeného potoka anebo modře značenou cestou po sestupu z krále Jizerských hor - Smrku či z horské chaty Smědava přes Předěl, která se však navzdory horské pivní etice otevírá nepochopitelně až v 11 hodin, což je až trestuhodné. To by se na Lysé hoře v Beskydech stát nemohlo, tam denně "Lysaři" vnikají do útulného "Šantánu" již okolo sedmé hodiny ranní. Holt - jiný kraj, jiný mrav. Ale krásné Jizerky a jejich milovníci by si to určitě zasloužili… Poledník (864 m)Jedná se o dominantu západní části Jizerských hor na Hejnickém hřebeni, který e zalesněný bučinami. O výhledech to tentokráte moc není. Je zde současně nejrozsáhlejší státní přírodní rezervace Jizerských hor, je zde mnoho skalních útvarů, které patří k nejznámějším horolezeckým terénům v Jizerkách. Rezervace má úctyhodných 134 ha a má čtyři samostatná pásma. Do oblasti Poledníku se dostaneme po zelené značce z Oldřichovského sedla od známého motorestu Hausmannka, proslaveného hostinským Kozou, kytarami, pivem a dobrotami, pečenými v Kozově staré peci. Posedět u Kozy je zážitek, je jen pro silné povahy a problémem je dostat se zpět k domovům. Pro tyto případy nabízí Koza nouzové ubytování. Velmi milé! Zelená prochází oblastí Paličníku a končí na rozcestí cest Bílá kuchyně na Polednické silnici na severovýchodním svahu Olivetské hory (886 m), odkud můžeme pohodlně sestoupit do posvátných Hejnic po nové poutní cestě a modré značce. Pak se můžeme občerstvit hned ve Ferdinandově třeba v hospodě U tetřeva. Poledník můžeme navštívit pochopitelně i od jihu přes Olivetskou horu od vodní nádrže Bedřichov či od pro mne nejkouzelnější chaty v Jizerských horách - Šámalovy chaty na Nové Louce. ![]() Horolezecká činnost je zde soustředěna do oblasti Srázy, kde je i nejznámější horolezecká skála Zvon (550 m), která svým tvarem dala podnět k pojmenování. Prvovýstup na Zvon byl uskutečněn v roce 1921 a do jejího vrcholu je zapuštěn cepín s s datem prvovýstupu a jmény horolezců.Skála se nachází na svahu přivráceném k Viničné cestě, kudy chodili žízniví poutníci do Hejnice za bohoslužbami. Koza ještě tenkrát nefungoval. V Hejnicích je hned u kostela hotel s názvem Zvon, jestli je pojmenován podle této skály či podle zvonu slavného kostela mi zůstalo utajeno. Jisté však je, že posezení v jeho restauraci po túře je povznášející. Ořešník (880 m)Říká se nejlepší nakonec a to v případě Ořešníku platí zcela určitě. Ne nadarmo je nazýván starým králem jizerskohorských vyhlídek, která se téměř mysticky tyčí nad posvátnými Hejnicemi a jejich okolím. Skála se objevuje v celé řadě jizerskohorských pověstí a kříž na vrcholku skály stojí odnepaměti. Již v roce 1819 se prý z Ořešníku zřítili dva bratři hejnického klaštera právě ve chvíli, kdy obnovovali svaté znamení. Na skále jsou vysekané stupy a kovové zábradlí, nový mohutný kříž, který je vidět zdaleka, je vybudován v roce 1991 co by symbol duchovní obnovy podhorské krajiny. I když jsou výhledy poněkud omezeny směrem na sever, stojí zato. ![]() Jako na dlani je okolí Hejnic s Lázněmi Libverda i Nové Město pod Smrkem a vidíme celé Frýdlantsko a daleké nížiny v Polsku a Německu. Ořešník se zvedá nad údolí Velkého Štolpichu i nad údolí Smědé, hora je součástí státní přírodní rezervace Štolpichy. Vrchol dosáhneme po odbočce z červené značky z Hejnic ke Krásné Máři a k Ptačím kupám. Východně se nachází i Malý Ořešník, ale vyhlídka již zarostla stromy.I zde jsou náročné horolezecké terény III. až VI. stupně obtížnosti. Výstup na Ořešník bývá cílem i řady lázeňských hostů, kteří se léčí v nedaleké Libverdě a chtějí se pokochat pohledem z ptačí perspektivy na svůj dočasný domov. Zajímavé je, že zde již v květnu rostou hřiby kováři, o čemž jsem se několikrát sám přesvědčil. A to na nedaleké Jizeře ležely ještě zbytky sněhu! Kdybych nepřivezl do Ostravy sušené houby, ani by mi to nikdo nevěřil. Ale taktéž tam rostly i letos v říjnu. Další "NÍK", který jsem na mapě Jizerských hor nalezl, je zalesněný skalnatý Kopřivník (598 m) nedaleko Špičáku a Oldřichovského sedla, ale ten leží v lesích a výhledy tomu odpovídají. Kromě skalnatých přírodních vyhlídek jsou Jizerské hory proslavené svými rozhlednami (Královka, Slovanka, Bramberk, Tanvaldský Špičák, Černá studnice, Proseč či Liberecká výšina), k nimž v roce 2003 přibyla nová krásná rozhledna na Smrku, čímž tato kouzelná hora doznala ještě více na přitažlivosti. ![]() Cesta po zelené značce z Nového Města pod Smrkem přes rozhlednu a sestup Nebeským žebříkem s následnou návštěvou Paličníku patří ke skutečným horským zážitkům.Nám však letos v říjnu Smrk připravil drsné podmínky s mlhou, deštěm a větrem, takže jsme byli rádi, že jsme si na rozhlednu alespoň sáhli. Zato na Paličníku se již vyčasilo. Tak to v hoře bývá! Ne nadarmo se o Jizerských horách praví, že to jsou hory zadumané. Ale i ony občas vyjasní tvář a vykouzlí horský úsměv, kterému nelze odolat. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Jizerské hory, horské chaty a útulny v Jizerských horách+ Lezecké oblasti na Liberecku + České a moravské Smrky, Smrčky a Smrčiny + Rozhledna Černá studnice (Schwarzbrunnberg) |
|