Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 14.11.2019 , svátek má
Treking > Příroda > Rašeliniště Jizerských hor

Rašeliniště Jizerských hor

Příroda Jizerských hor, zajímavosti z rašelinišť

6.8.2016 | Petra Mazalová

Přibližně před 12 000 lety, koncem poslední doby ledové, nastaly ideální podmínky pro rozvoj rašelinišť v Evropě. Ledovec odtával a zanechával po sobě četná jezera a jezírka, především v horských vlhkých a chladných oblastech. V dalších tisíciletích se do těchto jezer šířily ze břehů rostliny a zanechávaly po sobě organické zbytky, které se postupem času přeměnilyv rašelinu. Některá jezera tak zanikla a nahradila je rašeliniště.

Tetřeví louka

Tetřeví louka. Z flóry na rašeliništích převládají mechorosty, nejvíce rod Sphagnum. Bývá zelené, červené až hnědé barvy a velice dobře drží nasátou vodu. Je pro něj typický neukončený růst, kdy spodní část rostliny odumírá a stává se součástí rašeliny, zatímco vrchní část pokračuje v růstu.

V České republice vznikla rašeliniště především v příhraničních horských oblastech, kam dříve zasahoval ledovec. Jejich plocha se od té doby neustále zmenšuje. V důsledku klimatických změn dochází k jejich vysychání a se svou "troškou do mlýna" přišli i lidé, kteří všechny typy mokřadů uměle odvodňovali a na rašeliništích těžili rašelinu.

Čtěte také: Rašeliniště Orlických hor

V současnosti se snažíme zbytky rašelinišť chránit formou maloplošných chráněných území. Mají totiž velký význam vodohospodářský, ekologický i vědecký. Představují důležitý biotop pro mnoho druhů rostlin a živočichů.

Rašeliniště Jizerky, Na Čihadle, Klečová louka, Tetřeví louka, to jsou jen některá z rašelinišť v Jizerských horách. Všechna jsou součástí CHKO Jizerské hory, vyhlášené v roce 1968, a patří mezi vrchoviště, tedy rašeliniště zásobovaná především srážkovou vodou. V minulosti byla jizerskohorská rašeliniště více či méně ovlivněna lidskou činností.

Povalový chodník k rašeliništi Klečová louka

Docházelo zde k odlesňování v důsledku nevhodného lesního hospodářství, ale i větrných kalamit. Příroda byla devastována kyselými dešti a následným vápněním porostů. Již v 50. letech minulého století zde byly zjištěny zvýšené emise oxidu siřičitého. V 80. letech pak nastala imisní kalamita.

Škodlivé látky pocházející převážně z tepelných elektráren v Polsku a Německu měly negativní dopad jak na stav lesních porostů, tak na půdní poměry a kvalitu vody. Vypouštěné oxidy síry se v reakci s vodou měnily na kyselinu sírovou či siřičitou, která pak dopadala na zem v podobě kyselého deště.

Ačkoliv v 90. letech došlo k razantnímu poklesu škodlivých emisí (až o 90 %) a acidifikace (okyselování) se zastavila, stav poškozené bioty se významně nezlepšil. Přesněji řečeno, na první pohled to tak vypadá, protože lesy a vegetace vyšších rostlin jsou tím, co nás upoutá jako první. A pohled to zatím není příliš utěšený. Existuje však mikrosvět, který se již zotavuje a odborníkům jasně signalizuje, že zdejší rašeliniště regenerují.

Změnu ve kvalitě životního prostředí je možné hodnotit různými způsoby. Jedním z potenciálních bioindikátorů (organismů s vyhraněnými požadavky na prostředí), který je možné použít především k monitorování kvality vody a globálních změn vodního prostředí (eutrofizace, globální oteplování, kolísání vodní hladiny), jsou sinice a řasy.

Změnou podmínek prostředí se mění zastoupení jednotlivých druhů ve vzorku a následně i druhové složení na lokalitách. Na rašeliništích se hojně vyskytují především krásivky a rozsivky, v prameništních mokřadech též sinice. V menším množství je možné nalézt zlativky, krásnoočka, ruduchy a parožnatky. Dobrými bioindikátory jsou zejména rozsivky a krásivky.

Rašeliniště Jizery

Rašeliniště Jizery; rozsáhlé holiny a mrtvé stromy jsou stálou připomínkou dřívějšího znečištění a špatného lesního hospodářství v Jizerských horách. Foto Michal Boček.

Výzkum sinic a řas vždy poněkud zaostával za výzkumem vyšších rostlin. Ani na jizerskohorských rašeliništích tomu nebylo jinak. Algologický výzkum zde začal teprve ve druhé polovině 20. století (Ettl, Perman, Lhotský, Popovský). Přesto, nebo právě proto, nám zůstaly velice cenné údaje o zdejší řasové flóře ještě z doby před imisní kalamitou.

Další dostupná data pocházejí z počátku 21. století (Vavrušková). V letech 1991-1993 založil v oblasti K. Rybníček stálé plochy pro monitorování vyšší vegetace a chemického složení vody. Na tyto snahy navázal projekt "Historické a současné změny Sudetských rašelinišť", v rámci kterého jsou již pravidelně studovány i mikroorganismy: krytenky, sinice, rozsivky a krásivky.

Krásivka Micrasterias rotata

Krásivka Micrasterias rotata z jizerskohorských rašelinišť kvůli zvýšení kyselosti prostředí vymizela. Foto Petr Hašler.

Při porovnání dostupných dat o mikroflóře je možné nejdříve pozorovat vymizení některých původních, vzácných a ohrožených taxonů, indikujících mírně kyselé (oligomezotrofní) prostředí typické pro přirozený stav rašelinišť v Jizerských horách. Konkrétně byla zjištěna absence krásivek Cosmarium phaseolus, Staurastrum hystrix, Xanthidium antilopaeum var. laeve, Gonatozygon sp., Micrasterias rotata a Spirotaenia condensata. K vymizení těchto taxonů došlo vlivem zvyšování kyselosti na rašeliništích (acidifikaci) způsobené kyselými dešti.

Poslední výzkum však prokázal, že některé vzácné krásivky se opět objevují. Mezi ně patří například: Hyalotheca dissiliens var. tatrica, Micrasterias jenneri, Staurastrum simonyi var. semicirculare, Staurodesmus spencerianus. V současné době je možno konstatovat, že acidifikace jizerskohorských rašelinišť způsobená v minulosti značnými imisemi se již zastavila.

V ČR vzácná krásivka

V ČR vzácná krásivka Hyalotheca dissiliens var. tatrica. Na fotografii je dobře patrný silný slizový obal. Kondenzovaný obsah buněk indikuje stres. Foto Aloisie Poulíčková

Přesto, že na lesních porostech a vyšší vegetaci to dosud není patrné, návrat rozmanitosti mikroorganismů, která se v současnosti neliší od rozmanitosti méně zasažených oblastí (např. rašelinišť v Jeseníkách), je překvapivým a optimistickým výsledkem společného projektu Masarykovy Univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci.

Zlepšení stavu je tak doloženo nejen monitoringem chemismu, ale i rozsivek a krásivek, které díky krátké generační době a rychlému šíření reagují na zlepšení chemismu rychleji, než mechorosty a vyšší rostliny. Jelikož je voda v přímé interakci s půdou, lze s největší pravděpodobností očekávat zlepšení i na úrovni vyšších rostlin.

  • Článek je publikován se svolením redakce časopisu Naše příroda, www.nasepriroda.cz
Hory Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)

Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…

Hory Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…

Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…

Hory Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…

Hory Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…

Treking.cz - diskuze
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Témata našich článků…
Maroko Slovenský ráj, ubytování Furkotka Domica Hazmburk Švýcárna Chata Terezka Lietava Hluboká Macocha Starý Jičín Vilcan Kadovský viklan Souhvězdí Lyra Osoblažsko Bernina Bezděz Blesk Motýli Měsíc Batohy Viklany
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Skály Pravčická brána - největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
2. Skalní města Prachovské skály: Skalní město Prachovské skály aneb Český ráj ve fotografii
3. Naše vrcholy Chopok, třetí nejvyšší hora Nízkých Tater
4. Chaty Chata pod Chlebom, ubytování na Chatě pod Chlebom, Malá Fatra
5. Vesmír Černá díra: Extrémně podivný objekt, z jehož osidel neunikne ani foton
6. Tip na výlet Dinopark Ostrava (Orlová) aneb kam na výlet v Ostravě a v okolí Ostravy
7. České hrady Helfenburk: Hrad u města Úštěk, Ralská pahorkatina
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist