Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 7.10.2017 , svátek má
Reklama
Treking > Hrady > Hrady a hrádky Hostýnských vrchů (1)

Hrady a hrádky Hostýnských vrchů (1)

Tipy na výlet v moravských Karpatech

8.12.2016 | Theo Teshim, foto Otakar Brandos

Daleko do rovin Hornomoravského úvalu i Moravské brány hledí mocná modrá hradba Hostýnských vrchů s mohutnou masou Kelčského Javorníku a bílou dominantou Hostýnské baziliky. Cílem následujících řádků je zasadit existenci zbytků památek vrcholného a pozdního středověku Hostýnských vrchů - hradů, hrádků a tvrzí, kolem kterých často nepoučeni chodíme neprávem bez povšimnutí, do širších turistických souvislostí regionu.

Obřany

Nalézáme je zapomenuté v masách omšelých barokních zámků, opuštěné v lesích mimo značky, za šopou na nářadí při kraji vsi a i dokonce mezi králíkárnou a chatkou na soukromém pozemku. Dostanou se tak tito mnohdy málo známí svědkové minulosti více do obecného povědomí a obohatí tak vlastivědný repertoár výletních možností popisované oblasti o další úhel pohledu?

Hostýnské vrchy jsou součástí flyšového pásma Vnějších Západních Karpat a spolu se svým východním sousedem - Vsetínskými vrchy - tvoří geomorfologický celek nazvaný Hostýnsko-vsetínská hornatina. Na severozápadě Hostýnské vrchy sousedí s daleko nižším předhůřím zvaným Kelčská pahorkatina, hranici mezi oběma celky přibližně kopíruje železnice Holešov - Valašské Meziříčí. Na západě padají do Holešovské tabule a na jihu se svažují do Fryštácké brázdy. Na jihovýchodě pohoří odděluje od Zlínské vrchoviny údolí Všeminky, sedlo Hranica a údolí Rokytenky. Na východě pak za Vsetínskou Bečvou sousedí s Vsetínskými vrchy.

Čtěte také: Dvoudenní túra Hostýnskými vrchy s bivakem pod světly zvířetníku…

Charakteristický krajinný ráz Hostýnských vrchů, jež tvoří horské a podhorské lesy s loukami, pastvinami a domky obcí valašského typu, chrání ve značné porci rozlohy stejnojmenný přírodní park o ploše 98 km2, přehlášený dne 21.4. 1995 z původní oblasti klidu Hostýnské vrchy. Za jádro pohoří se považuje Holý vrch (742 m), od nějž vybíhají čtyři větve: jurikovská, javornická, hostýnská a ondřejovská.

Jurikovská větev běží východním směrem, její osu tvoří malebný, dlouhý hřeben vedoucí z Holého vrchu přes vrchol U Tří kamenů, sedlo Troják, výhledový Bludný (658,9 m) a Čečetkov (686,6 m), vrch Háje, dříve zvaný Jurikov (665 m), přes vesnici Lázy, vrch Kuželek (568,6 m), Hůrku (557,4 m) a Píškovou (578,2 m) až do Valašského Meziříčí, k Rajnochovicím uhýbá Klínec (667,5 m), dlouhé rozsochy hřebene dosahují až údolí Vsetínské Bečvy.

Podolí, Hradiště, Branky, Arnoltovice

V této části pohoří nalézáme čtyři lokality stojící v úhlu našeho zájmu o památky šlechtických středověkých sídel. Prvním je tvrziště v Podolí. Jedná se o oválnou vyvýšeninu na louce na kraji obce za domy č.p. 40 a 37 nad bezejmenným přítokem potoka Loučka. Tvrz měla zřejmě podobu dřevohlinité stavby a byla založena asi ve 14. století, neboť první písemná zmínka o Podolí je z roku 1364. O datu i důvodu zániku sídla lze zatím jen polemizovat. K místu nevede značená stezka.

Půldruhého kilometru na západ od tvrziště v Podolí, nad obcí Loučka se tyčí kopec jménem Hradiště (604,6 m). Na jeho vrcholu se nacházelo opevněné sídlo patrně dřevěné konstrukce s přístupovou cestou z jihu, jehož existenci lze značně nepřesně dle nalezené keramiky datovat do 13. až 14. století. Na místě byly zjištěny také stopy daleko staršího osídlení v mladší době bronzové, keramika lužické kultury (1250 - 900 př.n.l.).

K vrcholu Hradiště dorazíme pouze neznačenými cestami z jihu po asi kilometrovém stoupání z Polomska, místní části obce Rajnochovice, anebo ze severu z již zmíněné Loučky. Na severozápadních svazích Hradiště pramenící potok Loučka protéká asi 5 km východním směrem vzdálenou obcí Branky.

Obecní úřad v Brankách sídlí v jednopatrové budově tzv. Starého zámku, což je barokní zámek přestavěný z původní tvrze roku 1701. Tvrz je zde písemně doložena až roku 1546, je však vysoce pravděpodobné její zbudování ve 14. století, neboť první zmínky o obci pocházejí z roku 1270 a v následujícím století se připomíná rod vladyků z Branek. Mimo náš zájem se ocitá protější tzv. Nový zámek, neboť pochází z 80. let 19. století. Nechal jej vystavět bohatý advokát Huber.

Přesuneme-li se 4 km východněji po proudu Loučky, pak již na území Poličné u Valašského Meziříčí můžeme alespoň přes plot nahlédnout na pozoruhodnou lokalitu bývalého hradu Arnoltovice. Byl založen patrně na přelomu 13. a 14. století při stejnojmenné vsi, přečkal husitské války, neboť je roku 1447 obydlen, zaniká pak zřejmě po ztrátě své funkce v souvislosti se sloučením panství se sousedním meziříčským na sklonku 15. století. Stál na ostrohu kopce Junákova nad levým břehem Loučky.

Vegetací zarostlý hradní příkop

Hradní pahorek, zvaný dnes Němčíkův kopec, je sevřen mezi dvě ulice: Štěpnice a Zápotočí. Areál je oplocen a v soukromém vlastnictví, místa lze dosáhnout neznačenou cestou - spojnicí obou ulic. Hrad byl zděný, leč do dnešních dnů se nezachovaly žádné pozůstatky zástavby, dle lidu bylo zdivo použito k budování zámku Kinských v Krásně nad Bečvou.

Terénní nerovnosti nám přesto i dnes umožňují vytvořit si představu o rozsahu jádra trojúhelníkovitého půdorysu, jež bylo od mírně stoupajícího hřebene vyděleno mohutným příkopem, za ním se nacházelo předhradí lichoběžníkovitého půdorysu chráněné dalším příkopem a valem.

Nejvyšším ramenem Hostýnských vrchů je severní, javornická větev. Patří k ní vrchol U třech kamenů (747,7 m), hřeben Kyčera (757 m) a sedlo Tesák (721m). Odtud javornické rameno vybíhá k obci Rajnochovice Ožiňákem (660,5 m) a Sochovou (740,6 m). Severněji se od Tesáku zvedá Čerňava (843,6 m) a masa Kelčského Javorníku (864,7 m), s nejvyšším bodem pohoří.

Šaumburk, Nový Šaumburk

Při výstupu na Javorník z Podhradní Lhoty po zelené značce lze navštívit ruiny zajímavé dvojice kdysi hrdých panských sídel. Nad Podhradní Lhotu vybíhá masiv Javorníku kopcem Hrad (608 m) a ten ještě dále k obci zasahuje výběžkem zvaným Bašta (530 m). Obě dvě kóty nesou zbytky hradů. Trosky hrádku Nový Šaumburk (zvaného nesprávně Bašta anebo Zubříč) leží půl kilometru jižně nad vsí na Baště.

Kopec Hrad nese na temeni zbytky staršího Šaumburku, vzdálené dalších asi 700 m jižním směrem. Nový Šaumburk byl založen v druhé polovině 14. století, jeho majitelem byli olomoučtí biskupové. Ti jej však v 1. polovině 15. století často zastavovali. Jedni z věřitelů, vladykové z Bítova, si sídlo zvolili za základnu loupeživých výprav, zemský hejtman Jan z Cimburka proto hrad vykoupil a pobořil, definitivně zaniká po roce 1469 za uherských válek.

Hradní jádro má osy o rozměrech asi 30 m, hrad postrádá hlavní věž a obranu tak tedy zřejmě zajišťovala plášťová zeď; na západě se nalézal trojprostorový palác s průjezdem, na východě další menší stavení. Stavbu obkružoval mohutný příkop a val, na jihu dokonce dvojitý; sedlem, které výběžek vyděluje proti rozsoše Javorníka Hradu, vedla původní cesta k Šaumburku.

Na straně západní se nacházelo protáhlé předhradí, též chráněné valem a příkopem, poblíž předhradí se nalézala nádrž na pitnou vodu. Přístup byl veden jižním příkopem kolem rybníčku do přehradí, poté přes most překonala cesta okružní příkop do jádra. Šaumburk byl předchůdcem Nového Šaumburku. Dle pověsti založili Šaumburk templáři. Po zrušení řádu r. 1312 byl hrad dobyt a osádka pozabíjena, jen jeden rytíř se zachránil. Ukryl se v blízké vsi Podhradní Lhota a dožil zde jako poustevník při kapli Sv. Anny.

Ve skutečnosti nejblíže templáři sídlili u 30 km vzdáleného Vsetína a hrad v dominantní poloze nechal vybudovat roku 1272 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu, jako správní centrum okolních rozsáhlých biskupských statků. Již roku 1275 se zde uvádí purkrabí Mikuláš z Choryně.

Po smrti krále Přemysla Otakara II. a Bruna ze Schauenburgu byl hrad poškozen po útoku biskupových nepřátel, poté však byl opraven a v 1. třetině 14. století ještě obýván. Náročnost provozu sídla zřejmě vedla k opuštění ne zcela dostavěného hradu, jehož funkci převzal nedaleko vystavěný, skromnější Nový Šaumburk.

Stavební vývoj Šaumburku je dosud zahalen povětšinou mlhou dohadů a domněnek. Na jeho troskách, si však můžeme udělat jasnou představu o tom, že patřil k nejrozsáhlejším moravským hradům. Nevidíme však dnes mimo jedné zdi žádné nadzemní pozůstatky, jen mohutné terénní nerovnosti nás upozorní na dobře čitelný celkový rozsah přibližně obdélníkové dispozice jádra (120 × 50 m), kde se na severní straně nalézal asi 10 m široký palác.

Přístup z hřebene od jihovýchodu byl chráněn mohutným šíjovým příkopem, pod západními a východními svahy jádra se nalézají uměle zbudované plošiny, co měly původně hostit snad dřevohlinité hospodářské zázemí hradu, to se zdá se nestačilo realizovat.

Chvalčov

Další zaniklá panská středověká sídla v severní větvi Hostýnských vrchů nalezneme na území místní části Bystřice pod Hostýnem, ve Chvalčově, ležícím na jihozápadním úpatí masivu Javorníku v údolí Bystřičky. První lokalitu můžeme navštívit v areálu místního lomu, v jeho nejvyšším bodě. Těžba vymazala stopy po osídlení na západě, na východě lze však pozorovat dosud patrné valy a příkopy.

Bohaté povrchové nálezy středověké keramiky umožňují domněnky o využití místa snad jako strážního stanoviště i ve 14. a 15. století, pravděpodobný je však i daleko starší původ sídla, to vše jsou otázky čekající na důkladný archeologický průzkum.

Druhou lokalitou je místo vedle potoka na zahradě domu č. p. 55 na níž ve středověku stávala tvrz ve Chvalčově. Ves tohoto jména se poprvé připomíná r. 1369, jediná písemná zmínka o tvrzi je poměrně mladého data, rok 1555, kdy se navíc hovoří o pusté tvrzi. Její pozůstatky představuje třetina oválného středového pahorku, terénní náznaky někdejšího příkopu a valu. Nalezené zbytky keramiky umisťují počátky existence tvrze do 14., snad až na sklonek 13. století.

Skalný, Obřany

Hostýnská větev pohoří ubíhá západním směrem loukami na Klapinově (678 m) a přes Skalný (708,8 m) k Hostýnu (734,6 m), jenž rameno zakončuje, nad Rusavou se pne výhledový Pardus (672,4 m), do údolí Bystřičky shlíží Obřany (704,2 m). Vrcholová skaliska Skalného nesla konstrukce nejvýše položeného opevněného středověkého sídla na Moravě, hrádku Skalný.

Nálezy datují život na hrádku do druhé poloviny 14. století. Byl zřejmě dřevěný, dosud patrné jsou stopy po ukotvení věžové konstrukce jižního pískovcového bradla navazující na skalnatou plošinu hrádku, obehnanou ze dvou stran příkopem a valy. Otázkou k diskusi je funkce hrádku bez náležitého blízkého hospodářského zázemí, snad představoval strážní stanoviště či oporný bod při osidlování okolí.

Dnes zalesněný vrchol Skalného leží mimo značně frekventovanou modrou značku, která traverzuje svah v těsné blízkosti mezi Nevěstčími převisy a Údolními skalami, proto je k němu třeba z cesty vystoupat asi 200 m přes louku.

Obřany

Hrad Obřany, vzdálený odsud pouze 1,5 km východním směrem, byl vystavěn v nadmořské výšce jen o čtyři metry nižší (704,2 m) a až do objevu hrádku Skalný v 90. letech 20. století tak byl považován za nejvýše vybudovaný moravský hrad.

Kolem poloviny 14. století jej založil Boček z Kunštátu, jméno hrad získal po zaniklém rodovém sídle u Brna. Boček však nepožádal o svolení ku stavbě moravského markraběte Jana Jindřicha. Ten pak opakovaně majitelům působil problémy, až Kunštátové panství opustili a přenechali mocnějšímu markraběti. Místo bylo provizorně obýváno snad ještě na počátku 15. století, po husitských válkách se již hrad uvádí zbořený.

Hrad byl vystavěn na úzkém zalomeném skalnatém hřebenu o přibližně východo-západní orientaci, tomu se přizpůsobila úzká dlouhá dispozice hradu. Při západním konci se hradby sbíhaly u poměrně štíhlé válcové věže, ve východní polovině stál zřejmě palác či zděná podstava dřevěné věže. Přístup k široce rozepjaté linii hradní zástavby vedl z jihu a je přerušen náznaky příkopu a valů. Soudí se, že stavba sídla byla v rukou zkušeného stavitele, leč místo nebylo vhodné a práce navíc byla zřejmě nedokončena.

Sedla pod troskami hradu dosáhneme buď sestupem po červeně značené trase z jihu, z asi půl kilometru vzdálené louky Klapinov anebo kilometrovým výstupem pod západním úbočí kopce z údolí Bystřičky. K zřícenině, části zdi a věže, nás pak dovede významová odbočku strmě stoupající ze sedla.

Bezprostřední okolí vrcholu Obřanské hory navíc zaujímá přírodní rezervace o ploše 24 ha mající za úkol chránit přirozené zbytky suťového lesa. Rezervace je též jednou z mála moravských lokalit kriticky ohrožené rostliny, žlutě kvetoucího krtičníku jarního (Scrophularia vernalis).

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Uhlířský vrch Poniklec, Remata Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Pion Kaltenštejn Roháč obecný Watzmann Házmburk Tesla Velikonoce Higgsův boson Rotštejn Bílý trpaslík Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Rozhledny Petřínská rozhledna; rozhlednu na Petříně v Praze zná každý Čech
2. Přírodní zajímavosti Soos, rezervace a rašeliniště u Františkových Lázní
3. Naše vrcholy Luční hora, 2. nejvyšší hora Krkonoš a České republiky
4. Tipy na výlet Lanovka na Lomnický štít, ceník a provozní doba
5. Vesmír Kosmické záření: Nepřetržitý proud částic o vysokých energiích
6. Horské chaty Chata Návrší, horská chata a levné ubytování na Králickém Sněžníku
7. Tipy na výlet Pramen Moravy, Králický Sněžník a pramen nejvýznamnější moravské řeky
Reklama
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist