Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 21.10.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Geomorfologie > Typy a tvary reliéfu, výškové stupně

Typy a tvary reliéfu, výškové stupně

Nížiny a vysočiny, výškové stupně a relativní výšková členitost

3.11.2011 | Otakar Brandos

Geomorfologické členění České republiky i Slovenska je poměrně složité. Celky s podcelky i okrsky jsme si již vymezili v samostatných článcích, dnes je na čase podívat se na pojmy, co je to nížina či vysočina, co je to pahorkatina, vrchovina či hornatina nebo velehornatina.

Příklad hornatiny, Západní Tatry

Článek jsem dokončil po více než roce, hlavním popudem byla korespondence s jedním čtenářem, jenž v jednom mailu napsal: "Když jedu na kole z Opavy do Holasovic a vidím tu rovinu až ke Krnovu, tak se musím smát, když někdo řekne pahorkatina. To je takové slovíčkaření a ještě každý si to může vyložit po svém. Pro Hanáka je pahorkatina něco jiného než pro Rýmařováka…"

Slovíčkaření to sice možná je, ale geomorfologové nám jednotlivé pojmy poměrně exaktně definovali. A právě o těchto definicích je následující text.

Výškové stupně a typy reliéfu

Nadmořská výška je jedním ze základních kritérií členění reliéfu. Nadmořská výška rovněž ovlivňuje prostorové a časové rozložení fyziogeografických složek a jejich prvků, jako jsou vodní srážky, teplota, vlhkost vzduchu či zastoupení rostlinných a živočišných druhů.

Nížiny jsou obvykle definovány jako zarovnané oblasti s nadmořskou výškou od 0 do 200 m. V 70. letech minulého století však významný slovenský geograf M. Lukniš navrhl posunout horní hranici nížin na 300 m n.m., díky čemuž se do kategorie nížin dostaly i velké plochy plochých pahorkatin Slovenska, které se nad hranicí 300 m n.m. téměř nevyskytují. Proto se lze u nás dnes setkat v odborné literatuře s dvojí definicí nížin a nízkých vysočin. Níže uvedená tabulka jasně popisuje jednotlivé výškové stupně. Vysočiny jsou pak oblasti nad touto hranicí.

Výškový stupeň Nadmořská výška
nížiny 0 - 300 m n. m.
nízké vysočiny 300 - 800 m n. m.
střední vysočiny 800 - 1 500 m n. m.
vysoké vysočiny nad 1 500 m n. m.

Relativní výšková členitost a terminologie pahorkatin, vrchovin a hornatin

Členění reliéfu odborníci obvykle vyjadřují s pomocí relativní vertikální členitosti. Setkáváme se s termíny nížina a vysočina (viz výše). Nížiny jsou území o nadmořské výšce 0 - 200 m (300 m) s rovinatým charakterem a max. relativní vertikální členitostí do 75 m. Vysočiny jsou území s nadmořskou výškou nad 200 m (300 m) a relativní vertikální členitostí větší než 75 m. Vysočiny se podle vertikální členitosti dále dělí na pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny a velehornatiny.

Východoslovenská nížina

Morfometricky se rozlišuje pět základních typů reléfu - nížiny, pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny a velehornatiny. Toto třídění je podle Demka (1987) postaveno na relativní (nikoliv absolutní!) výškové členitosti reliéfu a stanovuje se na základě rozdílu mezi nejvyšším a nejnižším bodem ve čtverci 4×4 km, tedy na ploše 16 km2.

To platí v ČR. Na Slovensku je definice sice podobná, ale přece jen se mírně odlišuje. Relativní výšková členitost je stanovována na základě sítě kruhů o průměru 4 km, tedy na ploše 12,56 km2. Jak je to v jiných zemích jsem nezjišťoval. Terminologie tak může být v jiných zemích ještě více odlišná.

Morfometriku v ČR a na Slovensku přibližuje následující tabulka:

Název v ČR Výšková členitost (m) Název na Slovensku Výšková členitost (m)
Roviny do 30 m Roviny 0 - 30 m
Ploché pahorkatiny 30 - 75 m Pahorkatiny 31 - 100 m
Členité pahorkatiny 75 - 150 m Nižší vrchoviny 101 - 180 m
Ploché vrchoviny 150 - 200 m Vyšší vrchoviny 181 - 310 m
Členité vrchoviny 200 - 300 m Nižší hornatiny 311 - 470 m
Ploché hornatiny 300 - 450 m Vyšší hornatiny 471 - 640 m
Členité hornatiny 450 - 600 m Velehornatiny 641 m a více
Velehornatiny více než 600 m

Malý slovník geomorfologických tvarů

Hora - výrazná, často osamocená vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulovitého tvaru. Někdy se objevuje v podobě krátkého výrazného hřbetu. Relativní výška hory činí 300 - 600 m, má výrazný sklon svahů, výrazné úpatí a poměrně malou základnu.

Velehora - mohutná vyvýšenina (hora) s velkou relativní výškou a širokou základnou. Velehory se objevují pouze ve velehornatinách.

Štít - vrchol velehor, jenž je tvořen strmými skalními stěnami a hřebeny.

Vrch - vypuklý tvar reliéfu dosahující větších rozměrů s relativní vertikální členitostí v rozpětí 150 - 300 m.

Hornatina, Hrubý Jeseník

Pahorek - vypuklý tvar reliéfu o malých rozměrech s málo výrazným úpatím. Sklon svahů pahorku je mírný a relativní vertikální členitost je do 150 m. Pahorek je typickým povrchovým tvarem pahorkatin.

Kupa - plochá a nebo mírně zaoblená vyvýšenina (pahorek, kopec, vrch, hora) s kruhovým a nebo mírně eliptickým či nepravidelným půdorysem.

Kužel - vyvýšenina (kopec, vrch, hora) podobající se geometrickému kuželi. Vrchol takovýchto vrchů bývá obvykle ostrý a nebo jen s malou vrcholovou plošinou.

Hřbet - vyvýšenina protáhlého tvaru, jejíž délka přesahuje šířku. Svahy hřbetu mají různý sklon, vrcholové partie bývají obvykle zaoblené.

Hřeben - protáhlá vyvýšenina. Délka hřbetu převyšuje šířku, vrcholová část bývá strmá a skalnatá.

Plošina - tento typ georeléfu je charakteristický plochým a nebo mírně zvlněným povrchem, jenž se vyznačuje malou výškovou členitostí (do 30 m).

Hornatina, Oravská Magura

Planina - plošina ležící ve větších nadmořských výškách, zpravidla v oblasti vrchovin a hornatin.

Úval - výrazná sníženina protáhlého tvaru, která je na jednom nebo na obou koncích neohraničená vyvýšeninami. Úval má široké a ploché dno s převládající výškovou členitostí do 75 m.

Kotlina - výrazná sníženina georeliéfu. Dno kotlin je ploché nebo jen mírně zvlněné.

Velehornatina, Vysoké Tatry

Brázda - výrazná, ale poměrně úzká sníženina protáhlého tvaru s plochým dnem.

Brána - výrazná protáhlá sníženina, která spojuje sousední vhloubené geomorfologické jednotky o výrazně větší ploše.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Přechod přes Skriniarky, vysokohorská turistika v Západních Tatrách
Hory Na mořském dně Broumovské vrchoviny podruhé, II. část
Hory Cesta Inkov, Salkantay trek a Machu Picchu
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
  Túry a lokality podle pohoří a
Mapa pohoří
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist