Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 20.1.2022 , svátek má
Treking > Příroda > Růst hladiny moří od doby ledové

Růst hladiny moří od doby ledové

Během tzv. pulsu tající vody MWP-1A rostla hladina oceánu asi 20× rychleji než dnes! Uhlíkově neutrální prvobytně pospolná společnost není nutná!

20.1.2022 | Otakar Brandos, Graf Wikimedia Commons, Vivien Gornitz, mapy NOAA
Růst hladiny moří

Dnešní růst hladiny o 2 až 3 mm za rok je v médiích hlavního proudu vydáván za zcela bezprecedentní. Za katastrofu v důsledku globálního oteplování, globální změny, kterou má mít na svědomí člověk svou průmyslovou činností. Za sto let by tak hladina světového oceánu mohla stoupnout o 20 až 30 cm, jiné a méně konzervativní odhady hovoří až o 60 centimetrech. Avšak od začátku měření v roce 1870 byl zaznamenán nárůst hladiny moří o 195 mm…

V době kulminace kontinentálních zalednění před 17 000 až 18 000 lety kontinentální ledovec pokrýval asi 45 mil. km2 souše a dosahoval mocnosti až 2,5 km. Centry ledového štítu (v případě Evropy) byl Skandinávský poloostrov, Skotsko a Polární Ural. Posuňme se v čase blíže k současnosti. Jen o nějakých 14 700 let zpátky. Tehdy končila poslední doba ledová. V této době hladina světového oceánu byla asi o 120 metrů (některé zdroje uvádějí 130 metrů) níže než je tomu dnes. Ještě jednou zdůrazňuji, že byla níž o 120 metrů!

Obrysy kontinentů byly oproti dnešku doslova k nepoznání. Třeba Evropa. Suchou nohou se dalo dojít na Britské ostrovy. Na řadu "ostrovů" při evropských březích. Růst hladiny moří Podobně tomu bylo v Jihovýchodní Asii a nebo v Austrálii. Tasmánie v tu dobu, z geologického hlediska doslova včera, nebyla ostrovem. Na stránkách NOAA lze nalézt tzv. barymetrický zobrazovač - https://maps.ngdc.noaa.gov. Zajímavá aplikace. Názorně nám ukáže, jak by světadíly vypadaly, kdyby byla (a nebo když byla) hladina moří o 50 metrů, o 100 metrů níže. Pár náhledů pro ilustraci přikládám.

14 700 let. To máme 147 století. Za 147 století stoupla hladina světového oceánu o celých 120 metrů. To je v průměru, zaokrouhleně, 82 centimetrů za století. Oproti dnešku jde na této poměrně dlouhé časové ose o trojnásobně až čtyřnásobně vyšší tempo růstu hladiny světového oceánu. Avšak toto tempo růstu není v čase konstantní. Někdy bylo tempo růstu hladiny moří vyšší, jindy zase naopak nižší.

Růst hladiny moří Růst hladiny moří

V čase se posuňme ještě o kousek dále, někam do doby před asi 14 650 lety. Do období nazývaného také obdobím klimatického chaosu. Někdy v tomto čase odstartovala globální událost, která způsobila nejrychlejší vzestup vodní hladiny od doby ledové. Během velice rychlého odledňování a v důsledku tající vody. Badatelé tuto událost nazývají Meltwater Pulse 1A (MWP-1A) a nebo jako událost katastrofického vzestupu 1 (CRE1). Tento rychlý vzestup mořské hladiny byl pravděpodobně způsoben kolapsem zranitelných částí ledových příkrovů v důsledku rychlého oteplování severní (a také jižní) polokoule a změn mořských proudů.

O jakých hodnotách nárůstu hladiny oceánů během události MWP-1A že se tady bavíme? O rychlosti 40 až 60 mm za rok! Tempo růstu výšky hladiny oceánů tak bylo asi 20× vyšší než je tomu dnes! Během pouhých čtyř až pěti století, tedy během 400 až 500 let, za tzv. MWP-1A stoupla hladina světového oceánu asi o 18 metrů. V nejintenzivnějších fázích MWP-1A mohla hladina stoupat až rychlostí 5 metrů za století. A to je už, panečku, pořádná rychlost!

Tato čísla si vědci nevycucali z prstu. Opírají se o výzkumy výskytu fosilních korálů a nebo mlžů z řady lokalit po celém světě. Ty jsou nakonec vypsány v přiloženém úvodním gradu. Za růstem hladiny moří nebyl kolaps pouze jedné, ale hned několika zaledněných oblastí. Ty se pak na růstu hladiny oceánů podílely různým dílem.

Růst hladiny moří Růst hladiny moří

Antarktida přispěla asi 1,3 m (0 - 5,9 m), Skandinávie 4,6 m (3,2 - 6,4 m) a Severní Amerika 12 m (5,6 - 15,4 m). V globále činilo zvýšení hladiny oceánu 17,9 m (15,7 - 20,2 m). Za pouhých 500 let! Tato čísla jsou očištěna o vertikální geologické pohyby způsobené kontinentálním a hydroizostatickým zdvihem (Fleming et al.1998, Fleming 2000, Milne a kol. 2005).

Nejníže byla mořská hladina v době před 22 ± 3 tisíci lety, tedy v době vrcholící poslední doby ledové. Hladina oceánů byla tehdy o 130 ± 10 m pod současnou hladinou moří. Před touto dobou byla hladina oceánu výše, neboť ledové příkrovy se "nepřetržitě" zvětšovaly po dobu asi 100 000 let.

Meltwater pulse 1A (MWP-1A) však nebyl jedinou událostí svého druhu v postglaciální době. Vědci dnes znají minimálně další tři takovéto události, které označují jako MWP-1A0, MWP-1B a MWP-1C (viz druhý přiložený graf). Některé zdroje pak uvádějí ještě Meltwater pulse 2 (MWP-2).

Růst hladiny moří

Za pouhou jednu generaci lidského společenství byl vzestup hladiny na první pohled patrný. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby právě z období MWP-1C a nebo MWP-1B pocházely legendy o potopě světa, o Atlantidě. Že ne? Vždyť ještě v roce 1870 byl řecký básník Homér pokládán za mluvku a jeho eposy nebyly brány vážně. A Trója byla tehdy pouhou báchorkou. Homérovým výmyslem. To pouze do doby, než přišel jistý Heinrich Schliemann, který v říjnu 1871 na základě Homérova popisu Tróju skutečně objevil. Doslova vykopal ze země. Dnes se o Tróji běžně učíme v hodinách dějepisu. Stejně tak jsem přesvědčen o tom, že jednou podmořští archeologové objeví bájnou Atlantidu.

A poznámka na závěr. Právě popsané kolísání mořské hladiny není vůbec nic proti tomu, jak hladina moří kolísala v celé geologické minulosti Země. Odhaduje se, že v období archaika (prahor) byla hladina oceánu o 1 až 2 km výše než dnes! Zemská kůra byla tehdy mnohem teplejší (až 3 000 K) a vázala tak mnohem méně vody. Ještě v křídě, před asi 84 milióny lety, byla hladina oceánu výše asi o 360 metrů. A v třetihorách asi o 80 metrů. Takže až vám bude opět někdo tvrdit, že dnešní růst hladiny moří je katastrofa a že musíme vybudovat uhlíkově neutrální prvobytně pospolnou společnost - tak mu nevěřte…

Použité zdroje a doporučená literatura

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
21.01.2022, 13:02 Lukas | katastrofa x kataklyzma
21.01.2022, 13:52 -OB- | Že s lidmi nepočítám?
21.01.2022, 11:12 Lukas | Katastrofa
21.01.2022, 12:24 -OB- | Slovo katastrofa nedefinuji, od


Další články k tématu, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

19.1.2022 / Otakar Brandos
Památky · Zámek Jaroměřice nad Rokytnou v Jaroměřicích, barokní skvost Jevišovické pahorkatiny s úžasnou zámeckou zahradou a parkem

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou je opravdovou barokní perlou nejen Jevišovické pahorkatiny, ale celého kraje Vysočina. Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k největším stavbám svého druhu u nás. Pos …

17.1.2022 / Otakar Brandos
Turistika · Výstup na Oslea Mare (1 945 m) v Muntii Vâlcan, jarně zimní túra na nejvyšší horu rumunského pohoří

Túra na Oslea Mare (1 945 m), nejvyšší horu Muntii Vâlcan (čti vulkan) v Rumunsku byla "jen" jakousi náhradou za túru v Retezatu k ledovcovým jezerům a na Peleagu. Na Retezatu i v dalších vyšších pohořích totiž v …

14.1.2022 / Otakar Brandos
Lyžování · Lyžování na Slovensku 2022 pouze pro očkované. Segregace a šikana zdravých lidí pokračuje i v Rakousku a Itálii

Když si pročítám podmínky okolních zemí, které musí lyžování chtivý návštěvník při příjezdu splnit, tak mně jde z toho hlava kolem. Segregace zdravých lidí dosáhla vrcholu (snad), podmínky pro výjezd jsou …

12.1.2022 / Otakar Brandos
Naše vrcholy · Vrch Trosky, dávno vyhaslá sopka v Českém ráji. Obnažená přívodní dráha sopky, která byla aktivní před 17 milióny lety

Vrch Trosky (488 m) se stejnojmenným hradem Trosky představuje neodmyslitelnou dominantu Českého ráje. Dominantu, která se nad okolní pískovcovou tabulí vypíná již asi 17 miliónů let. Trosky totiž představují pozůs …

11.1.2022 / Otakar Brandos
Recenze · Recenze hybridní bundy Titan Pass Double Wall. Titan Pass™ Omni-Heat™ Infinity Double Wall™ Insulated Hybrid Jacket firmy Columbia

Hybridní bundu Titan Pass Double Wall (přesněji pod opravdu dlouhým a nezapamatovatelným názvem Titan Pass™ Omni-Heat™ Infinity Double Wall™ Insulated Hybrid Jacket) dodává na trh firma Colum …

5.1.2022 / Martin Zapletal
Trek · Vyšebrodsko, čtyřdenní vandr z Omlenice přes nejjižnější bod ČR, Lipno a Kleť do Českých Budějovic | Fotogalerie k článku

Okolí Malše a Vyššího Brodu. Pěkná krajina na pomezí Šumavy a Novohradských hor. Krajina poloopustěná s pastvinami a se zaniklými vesnicemi. Zavítal jsme sem už několikrát. Tentokrát jsem vyrazil sám. Bo …

5.1.2022 / Otakar Brandos
Vesmír · Primordiální černé díry a problém temné hmoty. To, že něco nevidíme ještě neznamená, že to neexistuje

Primordiální černé díry (PBH, primordial black holes) jsou, alespoň doposavad, hypotetické objekty, které by dokázaly elegantně vyřešit problém tzv. temné hmoty ve vesmíru. Ta má nebaryonickou povahu a …

4.1.2022 / Roman Hradecký
Turistika · Za poslední tisícovkou České republiky (1). Výstup na horu Nad Latschensee (1 163 m n. m.)

Člověk míní a manželky mění a tak se jediným slušným termínem pro konečné vyřešení tajenky s poslední neznámou stává polovina října, kdy počasí na Šumavě je ještě turisticky vlídné. Termín bohužel koliduje s akcemi …

4.1.2022 / Martin Zapletal
Trek · Úterský potok a Střela aneb třídenní vandr. Ze Strahova přes Úterý, Žlutice a Chyši do Blatna

Severní Plzeňsko, povodí Úterského potoka a Střely, Berounka. To byla místa kam jsem dříve často jezdil. Krajina se zvláštním kouzlem, smrkové lesy, břidlicové skály, opuštěná krajina. To byly věci, které mě …

2.1.2022 / Otakar Brandos
Karpaty · Polské Karpaty, pásmo jedinečných pohoří. 25 různorodých geomorfologických celků s rozlohou asi 19 600 čtverečních kilometrů

Polské Karpaty představují pás pohoří a dalších geomorfologických celků v jihovýchodní části země. Na polské Karpaty připadlo z celkové rozlohy Karpat asi 10 % a asi 6,5 % z celkové rozlohy dnešního Polska …

Velký Roudný Úplněk Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist