V době kulminace kontinentálních zalednění před 17 000 až 18 000 lety kontinentální ledovec pokrýval asi 45 mil. km2 souše a dosahoval mocnosti až 2,5 km. Centry ledového štítu (v případě Evropy) byl Skandinávský poloostrov, Skotsko a Polární Ural. Posuňme se v čase blíže k současnosti. Jen o nějakých 14 700 let zpátky. Tehdy končila poslední doba ledová. V této době hladina světového oceánu byla asi o 120 metrů (některé zdroje uvádějí 130 metrů) níže než je tomu dnes. Ještě jednou zdůrazňuji, že byla níž o 120 metrů!

Obrysy kontinentů byly oproti dnešku doslova k nepoznání. Třeba Evropa. Suchou nohou se dalo dojít na Britské ostrovy. Na řadu "ostrovů" při evropských březích. Růst hladiny moří Podobně tomu bylo v Jihovýchodní Asii a nebo v Austrálii. Tasmánie v tu dobu, z geologického hlediska doslova včera, nebyla ostrovem. Na stránkách NOAA lze nalézt tzv. barymetrický zobrazovač - https://maps.ngdc.noaa.gov. Zajímavá aplikace. Názorně nám ukáže, jak by světadíly vypadaly, kdyby byla (a nebo když byla) hladina moří o 50 metrů, o 100 metrů níže. Pár náhledů pro ilustraci přikládám.

14 700 let. To máme 147 století. Za 147 století stoupla hladina světového oceánu o celých 120 metrů. To je v průměru, zaokrouhleně, 82 centimetrů za století. Oproti dnešku jde na této poměrně dlouhé časové ose o trojnásobně až čtyřnásobně vyšší tempo růstu hladiny světového oceánu. Avšak toto tempo růstu není v čase konstantní. Někdy bylo tempo růstu hladiny moří vyšší, jindy zase naopak nižší.

Růst hladiny moří Růst hladiny moří

V čase se posuňme ještě o kousek dále, někam do doby před asi 14 650 lety. Do období nazývaného také obdobím klimatického chaosu. Někdy v tomto čase odstartovala globální událost, která způsobila nejrychlejší vzestup vodní hladiny od doby ledové. Během velice rychlého odledňování a v důsledku tající vody. Badatelé tuto událost nazývají Meltwater Pulse 1A (MWP-1A) a nebo jako událost katastrofického vzestupu 1 (CRE1). Tento rychlý vzestup mořské hladiny byl pravděpodobně způsoben kolapsem zranitelných částí ledových příkrovů v důsledku rychlého oteplování severní (a také jižní) polokoule a změn mořských proudů.

O jakých hodnotách nárůstu hladiny oceánů během události MWP-1A že se tady bavíme? O rychlosti 40 až 60 mm za rok! Tempo růstu výšky hladiny oceánů tak bylo asi 20× vyšší než je tomu dnes! Během pouhých čtyř až pěti století, tedy během 400 až 500 let, za tzv. MWP-1A stoupla hladina světového oceánu asi o 18 metrů. V nejintenzivnějších fázích MWP-1A mohla hladina stoupat až rychlostí 5 metrů za století. A to je už, panečku, pořádná rychlost!

Tato čísla si vědci nevycucali z prstu. Opírají se o výzkumy výskytu fosilních korálů a nebo mlžů z řady lokalit po celém světě. Ty jsou nakonec vypsány v přiloženém úvodním gradu. Za růstem hladiny moří nebyl kolaps pouze jedné, ale hned několika zaledněných oblastí. Ty se pak na růstu hladiny oceánů podílely různým dílem.

Růst hladiny moří Růst hladiny moří

Antarktida přispěla asi 1,3 m (0 - 5,9 m), Skandinávie 4,6 m (3,2 - 6,4 m) a Severní Amerika 12 m (5,6 - 15,4 m). V globále činilo zvýšení hladiny oceánu 17,9 m (15,7 - 20,2 m). Za pouhých 500 let! Tato čísla jsou očištěna o vertikální geologické pohyby způsobené kontinentálním a hydroizostatickým zdvihem (Fleming et al.1998, Fleming 2000, Milne a kol. 2005).

Nejníže byla mořská hladina v době před 22 ± 3 tisíci lety, tedy v době vrcholící poslední doby ledové. Hladina oceánů byla tehdy o 130 ± 10 m pod současnou hladinou moří. Před touto dobou byla hladina oceánu výše, neboť ledové příkrovy se "nepřetržitě" zvětšovaly po dobu asi 100 000 let.

Meltwater pulse 1A (MWP-1A) však nebyl jedinou událostí svého druhu v postglaciální době. Vědci dnes znají minimálně další tři takovéto události, které označují jako MWP-1A0, MWP-1B a MWP-1C (viz druhý přiložený graf). Některé zdroje pak uvádějí ještě Meltwater pulse 2 (MWP-2).

Růst hladiny moří

Za pouhou jednu generaci lidského společenství byl vzestup hladiny na první pohled patrný. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby právě z období MWP-1C a nebo MWP-1B pocházely legendy o potopě světa, o Atlantidě. Že ne? Vždyť ještě v roce 1870 byl řecký básník Homér pokládán za mluvku a jeho eposy nebyly brány vážně. A Trója byla tehdy pouhou báchorkou. Homérovým výmyslem. To pouze do doby, než přišel jistý Heinrich Schliemann, který v říjnu 1871 na základě Homérova popisu Tróju skutečně objevil. Doslova vykopal ze země. Dnes se o Tróji běžně učíme v hodinách dějepisu. Stejně tak jsem přesvědčen o tom, že jednou podmořští archeologové objeví bájnou Atlantidu.

A poznámka na závěr. Právě popsané kolísání mořské hladiny není vůbec nic proti tomu, jak hladina moří kolísala v celé geologické minulosti Země. Odhaduje se, že v období archaika (prahor) byla hladina oceánu o 1 až 2 km výše než dnes! Zemská kůra byla tehdy mnohem teplejší (až 3 000 K) a vázala tak mnohem méně vody. Ještě v křídě, před asi 84 milióny lety, byla hladina oceánu výše asi o 360 metrů. A v třetihorách asi o 80 metrů. Takže až vám bude opět někdo tvrdit, že dnešní růst hladiny moří je katastrofa a že musíme vybudovat uhlíkově neutrální prvobytně pospolnou společnost - tak mu nevěřte…

Použité zdroje a doporučená literatura

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.