Rychlý nárůst hladiny moří až o 120 m od konce doby ledové

V době kulminace kontinentálních zalednění před 17 000 až 18 000 lety kontinentální ledovec pokrýval asi 45 mil. km² souše a dosahoval mocnosti až 2,5 km. Centry ledového štítu (v případě Evropy) byl Skandinávský poloostrov, Skotsko a Polární Ural. Posuňme se v čase blíže k současnosti. Jen o nějakých 14 700 let zpátky. Tehdy končila poslední doba ledová. V této době hladina světového oceánu byla asi o 120 metrů (některé zdroje uvádějí 130 metrů) níže než je tomu dnes. Ještě jednou zdůrazňuji, že byla níž o 120 metrů!

Obrysy kontinentů byly oproti dnešku doslova k nepoznání. Třeba Evropa. Suchou nohou se dalo dojít na Britské ostrovy. Na řadu "ostrovů" při evropských březích. Podobně tomu bylo v Jihovýchodní Asii a nebo v Austrálii. Tasmánie v tu dobu, z geologického hlediska doslova včera, nebyla ostrovem. Na stránkách NOAA lze nalézt tzv. barymetrický zobrazovač - https://maps.ngdc.noaa.gov. Zajímavá aplikace. Názorně nám ukáže, jak by světadíly vypadaly, kdyby byla (a nebo když byla) hladina moří o 50 metrů, o 100 metrů níže. Pár náhledů pro ilustraci přikládám.

14 700 let. To máme 147 století. Za 147 století stoupla hladina světového oceánu o celých 120 metrů. To je v průměru, zaokrouhleně, 82 centimetrů za století. Oproti dnešku jde na této poměrně dlouhé časové ose o trojnásobně až čtyřnásobně vyšší tempo růstu hladiny světového oceánu. Avšak toto tempo růstu není v čase konstantní. Někdy bylo tempo růstu hladiny moří vyšší, jindy zase naopak nižší.

V čase se posuňme ještě o kousek dále, někam do doby před asi 14 650 lety. Do období nazývaného také obdobím klimatického chaosu. Někdy v tomto čase odstartovala globální událost, která způsobila nejrychlejší vzestup vodní hladiny od doby ledové. Během velice rychlého odledňování a v důsledku tající vody. Badatelé tuto událost nazývají Meltwater Pulse 1A (MWP-1A) a nebo jako událost katastrofického vzestupu 1 (CRE1). Tento rychlý vzestup mořské hladiny byl pravděpodobně způsoben kolapsem zranitelných částí ledových příkrovů v důsledku rychlého oteplování severní (a také jižní) polokoule a změn mořských proudů.

O jakých hodnotách nárůstu hladiny oceánů během události MWP-1A že se tady bavíme? O rychlosti 40 až 60 mm za rok! Tempo růstu výšky hladiny oceánů tak bylo asi 20× vyšší než je tomu dnes! Během pouhých čtyř až pěti století, tedy během 400 až 500 let, za tzv. MWP-1A stoupla hladina světového oceánu asi o 18 metrů. V nejintenzivnějších fázích MWP-1A mohla hladina stoupat až rychlostí 5 metrů za století. A to je už, panečku, pořádná rychlost!

Tato čísla si vědci nevycucali z prstu. Opírají se o výzkumy výskytu fosilních korálů a nebo mlžů z řady lokalit po celém světě. Ty jsou nakonec vypsány v přiloženém úvodním gradu. Za růstem hladiny moří nebyl kolaps pouze jedné, ale hned několika zaledněných oblastí. Ty se pak na růstu hladiny oceánů podílely různým dílem.

Antarktida přispěla asi 1,3 m (0 - 5,9 m), Skandinávie 4,6 m (3,2 - 6,4 m) a Severní Amerika 12 m (5,6 - 15,4 m). V globále činilo zvýšení hladiny oceánu 17,9 m (15,7 - 20,2 m). Za pouhých 500 let! Tato čísla jsou očištěna o vertikální geologické pohyby způsobené kontinentálním a hydroizostatickým zdvihem (Fleming et al.1998, Fleming 2000, Milne a kol. 2005).

Nejníže byla mořská hladina v době před 22 ± 3 tisíci lety, tedy v době vrcholící poslední doby ledové. Hladina oceánů byla tehdy o 130 ± 10 m pod současnou hladinou moří. Před touto dobou byla hladina oceánu výše, neboť ledové příkrovy se "nepřetržitě" zvětšovaly po dobu asi 100 000 let.

Meltwater pulse 1A (MWP-1A) však nebyl jedinou událostí svého druhu v postglaciální době. Vědci dnes znají minimálně další tři takovéto události, které označují jako MWP-1A₀, MWP-1B a MWP-1C (viz druhý přiložený graf). Některé zdroje pak uvádějí ještě Meltwater pulse 2 (MWP-2).

Za pouhou jednu generaci lidského společenství byl vzestup hladiny na první pohled patrný. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby právě z období MWP-1C a nebo MWP-1B pocházely legendy o potopě světa, o Atlantidě. Že ne? Vždyť ještě v roce 1870 byl řecký básník Homér pokládán za mluvku a jeho eposy nebyly brány vážně. A Trója byla tehdy pouhou báchorkou. Homérovým výmyslem. To pouze do doby, než přišel jistý Heinrich Schliemann, který v říjnu 1871 na základě Homérova popisu Tróju skutečně objevil. Doslova vykopal ze země. Dnes se o Tróji běžně učíme v hodinách dějepisu. Stejně tak jsem přesvědčen o tom, že jednou podmořští archeologové objeví bájnou Atlantidu.

A poznámka na závěr. Právě popsané kolísání mořské hladiny není vůbec nic proti tomu, jak hladina moří kolísala v celé geologické minulosti Země. Odhaduje se, že v období archaika (prahor) byla hladina oceánu o 1 až 2 km výše než dnes! Zemská kůra byla tehdy mnohem teplejší (až 3 000 K) a vázala tak mnohem méně vody. Ještě v křídě, před asi 84 milióny lety, byla hladina oceánu výše asi o 360 metrů. A v třetihorách asi o 80 metrů. Takže až vám bude opět někdo tvrdit, že dnešní růst hladiny moří je katastrofa a že musíme vybudovat uhlíkově neutrální prvobytně pospolnou společnost - tak mu nevěřte…

Použité zdroje a doporučená literatura

• A reconciled solution of Meltwater Pulse 1A sources using sea-level fingerprinting
• 3D palaeogeographic reconstructions of the Phanerozoic versus sea-level and Sr-ratio variations
• Mithen, Steven, Konec doby ledové: dějiny lidstva od r. 20 000 do r. 5 000 př. Kr.
• Hladina moře
• Skotačení světového oceánu v závěru doby ledové
• Bathymetric Data Viewer
• Global sea-level rise at the end of the last Ice Age
• Meltwater pulse 1A
• Deglacial rapid sea level rises caused by ice-sheet saddle collapses