Dnešní podobu Troskám vtiskla větrná a vodní eroze. Ta odnesla vrstvu vyvržených a nestabilních pyroklastik. Obnažila přívodní dráhy bývalé sopky, ony dvě typické skalní věže Baba a Panna. Dvojitá přívodní dráha dávno vyhaslé třetihorní (miocénní) sopky je tvořena kompaktním bazanitem, vyvřelou horninou s relativně nízkým obsahem křemíku (42 - 45 % SiO2), ale vysokým obsahem alkalických prvků (3 - 5,5 % Na2O a K2O) ve srovnání s bazaltem.

Bazanit Trosek má výraznou sloupcovitou odlučnost a různou orientaci. Podle toho, v které fázi činnosti vulkánu dané vrstvy utuhly. Trosky byly sopkou strombolského typu, které jsou charakteristické pravidelnými erupcemi. Při nich sopka do svého blízkého okolí vyvrhuje množství rozžhaveného materiálu a sopečných pum. Následují klidnější období s "poklidnými" výlevy lávy, jak prokazuje těleso mezi oběma věžemi se subvertikálně orientovanou sloupcovou odlučností - lávového proudu z Baby.

Trosky

Centrem sopečné aktivity byla zprvu západní silnější přívodní dráha (dnes zvaná věž Baba). Teprve později se aktivita posunula směrem k mladší sesterské přívodní dráze, která je dnes zvaná jako skalní věž Panna. V poslední fázi činnosti sopky se centrum aktivity zřejmě posunulo ještě více na východ, kde se až do 20. století nacházela další bazanitová skalní věž. Ta však již byla zcela odtěžena. Odhalené přívodní dráhy vyhaslého vulkánu z kompaktního materiálu jsou lemovány zbytky uloženin pyroklastického materiálu se struskami, vrstvami sopečného popele i sopečných pum.

Sopka Trosky se stejnojmenným hradem se zvedá v Jičínské pahorkatině v geomorfologickém okrsku Vyskeřská vrchovina (podcelek Turnovská pahorkatina) Trosky v těsném sousedství obce Troskovice. Dnes je celé těleso sopky chráněno jako Přírodní památka Trosky s rozlohou 3,46 ha (rok vyhlášení 1998). V širším okolí Trosek nalezneme i řadu dalších vulkánů podobného stáří - Vyskeř, Prackovský vulkán, Zebín, Kumburk a nebo nejmladší Kozákov.

Dnešní Trosky jsou neodmyslitelně spojeny s gotickým hradem Trosky, jehož historie sahá až do druhé poloviny 14. století. Zakladateli hradu byl pravděpodobně rod Vartemberků. Na přelomu 14. a 15. století hrad ovládal Ota z Bergova, jeden z předních šlechticů v tehdejším Českém království. Jeho syn, Ota mladší, oddaný katolík, stál po celou dobu husitských válek na straně krále Zikmunda. To se však husitům příliš nezamlouvalo, takže v roce 1424 přitáhli pod Trosky neposlušnému pánovi domluvit. Pevný hrad na strmé sopečné skále však jejich útoku odolal a domluva se nekonala.

Trosky

I po skončení husitských válek bylo na Troskách stále rušno. Pevnost nejprve obsadil loupeživý Kryštof Šof z Helfenburka, který loupil v širokém okolí. Následně hrad přešel do rukou Zajíců z Házmburka, kteří se zase pro změnu postavili proti králi Jiřímu z Poděbrad. Pořádek sem záhy přišlo nastolit královské vojsko, které roku 1467 hrad oblehlo a dobylo. A značně poškodilo.

Po reorganizaci správního členění Trosky přestaly být sídlem panství. S tím je spojen i úpadek hradu, který po třicetileté válce je již uváděn jako pustý. V dalších staletích se stává pouhou zříceninou. K záchraně o konzervaci zbytků původního hrdého panského sídla došlo až polovině 19. století, kdy Trosky byly zároveň zpřístupněny turistům.

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.