Polák velký (Aythya ferina). Ptáci v Česku

U této kachny lze snadno rozeznat pohlaví díky nápadnému pohlavnímu dimorfismu. Samcův svatební šat je mnohem nápadnější než kropenaté, šedavě tmavohnědé, poměrně nenápadné zbarvení samic. Rezavá hlava a krk s černou hrudí kontrastují s šedavě zbarveným hřbetem, křídly a břichem, na kterém se mohou objevit černé proužky. Zobák má tato kachna černošedý, nohy modrošedé s tmavými blánami mezi prsty. Prostý šat samců se podobá samičímu, ty však mají žluté až červenavé rohovky a zobák postrádá světlý příčný pásek.

Poláci velcí patří mezi potápivé kachny. Podle ornitologů se potápějí do hloubky až 15 metrů (tlak 1,5 atmosféry) a pod vodou dokáže strávit až jednu minutu. Průměrný ponor však trvá jen 20 až 25 sekund a sahá do hloubky jen okolo tří metrů. Poláci se potápějí za svou potravou. Na jejich jídelníčku jsou nejen vodní rostliny, ale také malé rybky a obojživelníci, vodní hmyz, měkkýši a nebo drobní savci. Přikrmují se ale i suchozemskými rostlinami

Typickým habitatem poláků velkých jsou mělké rybníky a jezera, méně často pomalu tekoucí vody s bohatými břehovými porosty a močály. Na břeh vycházejí nerady, při chůzi působí neohrabaně. Na našem území jde o poměrně hojný druh, který je rozšířen docela rovnoměrně. Areál rozšíření zahrnuje téměř celou Evropu, velkou část Asie až po Čínu a Japonsko a také severní Afriku.

Poláci velcí hnízdí od dubna / května nebo od začátku června. Hnízdo ptáci stavějí v hustých rákosinách a ostřicích z rostlinného materiálu. Talířovité hnízdo může mít v průměru až půl metru, hloubka hnízda činí okolo 10 centimetrů. Samička snáší do hnízda 6 až 9, někdy až 12 zelenavě až žlutavě šedých vajíček. Inkubační doba se pohybuje v průměru okolo 25 dní. Během hnízdění jsou nenápadní, pouze se z rákosin ozývají chraptivým vrčením errrrr. Někdy snášejí vejce i do cizích hnízd a nebo hnízd jiných druhů kachen, přesto bývají kachňata úspěšně odchována. Někdy hnízdí v početných koloniích pospolu s jinými druhy ptáků.

Samec se zprvu zdržuje v blízkosti hnízda, později se stahuje na pelichaniště. Na snůšce sedí pouze samice, která se stará i o výchovu potomstva. Vylíhlá kachňata opouštějí hnízdo jen několik hodin po narození, po dobu dalších dvou měsíců se však zdržují v těsné blízkosti samice. Mladé kachničky se krmí samy, samice jim zajišťuje jen ochranu před predátory (liška, kuna, norek, moták pochop aj.) a před chladem. Pohlavní dospělosti dosahují poláci velcí v prvním roce života, ve volné přírodě se dožívají v průměru okolo šesti let. U nás je polák velký částečně tažný druh. Migrující jedinci přilétají v dubnu a na svá zimoviště odlétají na podzim.