Pěnkavy lze snadno určit podle dvou bílých proužků na křídlech a zelenkavého kostřece. Přestože se zbarvením lisí samičky od samečků, základní kresba je podobná. Samečkův svatební šat - vínově červená hruď, bělavě zbarvené bříško, šedomodrá hlavička a kaštanově hnědý hřbet a modravě zbarvený zobák, jej snadno odliší od samiček (a mladých ptáků) s bělavě hnědým bříškem šedohnědým hřbetem i hlavičkou a zobáčkem barvy rohoviny.
Pěnkavy dorůstají délky 14 až 16 cm a dosahují hmotnosti v rozmezí 20 až 30 gramů. Jedná se o částečně tažný druh, kdy pozdě na podzim, zpravidla v říjnu, odlétají k jihu samičky a mladí ptáci a u nás zůstávají zpravidla jen starší samečkové. Tohoto zajímavého jevu si všiml již švédský přírodovědec Karl Linné, jenž pěnkavám přiřadil výstižné vědecké jméno Fringilla coelebs, kde coelebs znamená bez ženy.
Když se migrující část pěnkaví populace vrátí zpět, obvykle v únoru a nebo v březnu, rozezní
se lesy, zahrady i parčíky jejich zvučným voláním "pinkpink" zakončeným radostným jarním "rajčákem".
Při volbě místa hnízdiště nejsou přizpůsobivé pěnkavy nijak vybíravé. Zahnízdi jak v lesích, tak
i jen v remízkách, stromořadích, na zahradách a nebo i v centrech měst. Dokonce i v hustých
smrkových lesích, kterým se většina ptáků spíše vyhýbá. Společnost jim tam dělají jen sýkory
parukářky a nebo sýkory uhelníček.
Při stavbě hnízd jsou pěnkavy naopak až přepečlivé, vždyť jejich hnízda patří k nejdůkladnějším stavbám v ptačí říši. Hnízdo je pevně spleteno ze stébel trav, kořínků a mechů někde v křoví a nebo na stromech. Obvykle 1,5 až 5 metrů nad zemí. Vnější vrstvu hnízda samička pokrývá mechy a lišejníky, uvnitř hnízda je vrstva měkkých chlupů a peří. Samička do ni v dubnu snáší 4 až 6 vajíček, které mívají hnědozelenavé nebo bledě modré zbarvení s typickými háčky, čárkami a puntíčky. Inkubační doba činí 12 až 13 dnů.
Přestože se na stavbě hnízda a na sezení na vejcích podílí obvykle jen samička, v péči o potomstvo vydatně asistuje i sameček. Pěnkavy hnízdí dvakrát ročně, za příznivých podmínek mohou zahnízdit i potřetí. Někdy využívají stejného hnízda, jindy si stavějí hnízdo nové. Mladé pěnkavy jsou krmeny hmyzem, dospělí ptáci se živé především různými semeny, které louskají svým silným zobákem. Uždibují ale i drobné zelené lístky a lapají hmyz.
Pěnkava obecná osídlila prakticky celou Evropu. Od Skandinávie až po Středomoří. Objevuje se ale i na severu Afriky a na východ sahá hranice jejího rozšíření až po Sibiř a Irán. Zimovištěm pro naše pěnkavy bývá jihozápadní Evropa, kde přečkávají nejchladnější část roku. U nás ji pak nahrazuje pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla), která přilétá ze severu.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.