Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 22.3.2021 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Na 4 nejvyšší vrcholy skandinávských zemí

Na 4 nejvyšší vrcholy skandinávských zemí

Kebnekaise, Galdhopiggen, Yding Skovhoj a Halti-Haldi

22.3.2021 | Gerhard Streubel

Každý člověk má mnoho přání a snů. V minulém roce se mi podařilo realizovat jedno menší přání z mnoha větších a sportovně hodnotnějších, na jejichž splnění z nejrůznějších důvodů nedošlo a již s ohledem na můj věk nedojde. Chci tímto článkem upozornit, že cílem našich cest nemusí být jen oblast nejvyšších hor a dalších nej. Radost může udělat i jiný skromný, vhodně zvolený námět, který realizujeme v pokud možno nejčistší, hodnotné přírodě, mimo známější turistická centra.

Mapa

V době před rokem 1990 nemohl u mě žádný ucelený záměr o poznávání evropského severu vzniknout. Šlo o to vůbec jednou za život vyjet na Sever. Trvalo tehdy několik let, než se podařilo připravit a probojovat v té době zcela ojedinělou akci.

V zimě roku 1985 se konečně podařilo realizovat můj záměr projet na běžkách část švédské dálkové cesty Kungsleden za polárním kruhem na trase Saltoloukta - Abisko (asi 250 km). Trasa vedla nedaleko nejvyšší hory Švédska Kebnekaise (2 112 m)a orientačně náročný výstup na tuto horu, který musel být proveden s mačkami a cepíny, se plně zdařil, stejně jako celá akce 13 lyžařských turistů. Ta musela být formálně organizována přes tehdejší cestovní kancelář Sportturist. Kebnekaise leží těsně po 68° s. š. asi 150 km nad severním polárním kruhem.

Tím pro mě na řadu let skončila jakákoliv aktivita na severu. Až po roce 1989 jsem se s mým synem pokoušel o mezi tím našimi turisty již velice často navštěvovanou nejvyšší norskou horu Galdhopiggen (2 469 m). Pro výstup jsme zvolili cestu od střediska Spiterstulen, která se mi líbí více než trasa od chaty Juvvasshytta.

Z takřka třítýdenního pobytu celé naší rodiny v Norsku nám vyšel výstup na jediný den, kdy se počasí k nám obrátilo zády. Ve vichřici a v dešti jsme se pod vrcholovým kuželem pokrytým vodním ledem, při viditelnosti pěti metrů, museli obrátit a opatrně se vracet. To rozhodnutí k návratu jsem učinil velmi nerad, ale když ani dva mladší Švýcaři, kteří nás pod vrcholovým kuželem při výstupových pokusech došli, neměli chuť se navázat na naše lano a pokračovat s námi, smířil jsem se.

Ovšem již tehdy dozrál můj záměr navštívit všechny čtyři nejvyšší vrcholy Skandinávie. Proto jsem se vypravil na sever znovu.Tentokráte jsem měl mladšího kolegu- přítele mého syna. Nejdříve jsme vystoupili na horu Storsylen (1 762 m) v pohoří Sylarna na hranicích Norska a Švédska. K hoře jsme putovali dva dny.

Mapa

Pak jsme zamířili autem k jihu do norského pohoří Jotunheimen. Opět do střediska Spiterstulen. Tentokráte jsme si vychutnali výstup na Galdhopiggen za krásného počasí. Díky mačkám jsme mohli na vrchol vystoupat přímo bez obcházení po skalních výstupcích. Nikde jsme nenarazili na vodní led.

Na vrcholu jsme strávili skoro dvě hodiny. Příliš nám nevadil ani značný příliv švédských turistů od chaty Juvvasshytta, často v krátkých kalhotách a bez maček. Byl to jediný z mnou navštívených asi 15 severských vrcholů, na kterém jsem v době výstupu nebyl sám nebo jen se svými přáteli.

Sami jsme byli i na nejvyšší hoře Dánska Ading Skovhoj (173 m). Leží cca 15 km jižně od městečka Skandenborg, kolem kterého prochází E45, takže to byla nepatrná odbočka z cesty k domovu. Zde jde trochu o žert, ale přesto mě i tento zalesněný vrch, přes který vede silnička míjející vrchol jen o pár desítek metrů, potěšil.

Na úpravném parkovišti je rozhledová mapa spolu s dalšími tabulemi s údaji o historických nálezech v mohyle přímo na vrcholu. Nedaleko od nás ohrazené pastviny s množstvím krav. Měli jsme daleký rozhled. Ale místo divoké liduprázdné horské krajiny jsme viděli krajinu upravenou lidským snažením.

Po přestávce, která byla způsobena absencí vhodného kolegy, jenž by chtěl absolvovat dlouhou cestu nevedoucí po nejvyhlášenějších turistických atrakcích, jsem mohl vyjet s dobrým kolegou, který nebyl turistou ani horolezcem, který ale přesto měl o trasu živý zájem. Vyjeli jsme ve druhé polovině srpna. Záměrně opět v srpnu, který se mi doposud vždy osvědčil jak počasím, tak absencí většího množství komárů.

Cílem pochopitelně nebyl jen zbývající nejvyšší vrchol Finska, ale mnoho dalších zajímavých míst na samém severu Evropy.

K hoře Halti-Haldi (1 328 m), která leží nad 69° s. š. (asi 320 km severně od polárního kruhu) jsem odbočil až během naší cesty zpět na jih k Lynginským Alpám a do Tromso. Přijeli jsme k hoře od severu údolím Kajfjordsddalen a podél řeky jsme se orientačně snadno dostali k jezeru Guolasjavrre (767 m).

Od něho za jasného počasí bylo možné po asi osmi kilometrech vystoupat přes severní, zvětralé skalní terasy po masívu Haltia nejdříve na norský vrchol s výškou 1 365 a s názvem Raisduorddarhaldde a pak bludištěm skal přes nevýrazné ploché sedlo na skalní vrcholek, na kterém je naskládaná kamenná mohyla tvořící vrcholek Halti. V této asi 2,5 m vysoké mohylce je zasazena trubka se smaltovanou barevnou tabulkou s finským státním znakem. Vrcholovou knihu někdo nezodpovědný zasunul místo do plechového pouzdra mezi kameny mohyly, což zavinilo její poškození.

Na vlastní výstup jsem byl vybaven mapou s měřítkem 1:50.000, která ale byla za mlhavého počasí málo platná. Terén je ve vrcholové části velmi nevýrazný. Kruhový rozhled v naprostém velebném tichu byl velkolepý. Všechny hory v severním, východním i západním směru mají na sobě menší nebo větší firnoviska a krásně zářící ledovce Lynginských Alp.

Směrem k jihu terén pozvolna klesá. Směrem k jihozápadu je ještě několik hor. Např. dobře známá Saana u horského střediska Kilpisärvi. Od tohoto střediska vede 2,5denní trasa tundrou pod Halti z jihu. I když tato cesta by jistě také měla své kouzlo, námi zvolená trasa podél vodního toku nás dovedla nahoru jistě a rychleji.

Nechť tedy toto povídání o čtyřech nejvyšších vrcholech skandinávských zemí inspiruje další cestovatele k podobným túrám v uceleném rámci. Velice zajímavé by jistě také bylo provedení všech uvedených výstupů v zimním období.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
22.03.2021, 21:06 Jozef | O dánskom
23.03.2021, 20:28 Petr Erban | Ještě Dánsko
22.03.2021, 16:07 Petr Erban | Vrcholy severu


Treky ve Skandinávii, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

17.3.2021 / Martin Szwejda
Trek · Pochod Michálkovice - Tatry 2020: túra napříč částí Západních Karpat (1)

Je to už pár let, co jsem někde v rádiu slyšel, anebo někde na internetu četl zajímavý rozhovor. Opravdu už si nepamatuji, kde a kdy to bylo, ale obsah toho rozhovoru mi utkvěl v paměti. A o čem vlastně ten rozhovor byl? …

16.3.2021 / Martin Zapletal
Trek · Z Javorníku na Island a ještě dál (2): 14denní vandr Polskem, směřující stále na západ. Přes Klodsko, Landeck, Nowou Rudu, Lubavku, Sněžku, Szklarskou Porebu, Jizerské hory, Liberec, Lužické hory / Fotogalerie k článku

Z města jsme vyšli směrem západním ke vsi Rožana a zase jsme se přiblížili k české hranici. Šlapali jsme ve vedru dlouho po silnici. Za Lacznou jsme šli kus po zelené značce loukami, než se zase napojila na silnici. Vystoupali …

15.3.2021 / Otakar Brandos
Příroda · Bažant obecný (Phasianus colchicus): jeden z nejpestřeji zbarvených ptáků naší krajiny je původně asijský druh

Bažant obecný (Phasianus colchicus), doslova nepřehlédnutelná okrasa naší krajiny, je domovem v Asii. Přestože jej bereme jako typickou součást naší přírody, je bažant obecný jejím obyvatelem "teprve" posledních asi …

10.3.2021 / Ondřej Havelka
Cestování · Cesta za fascinujícími náboženstvími podél řeky Eufrat (2). Sumerská sexuální bohyně Inanna, akkadský bůh Šamaš, řecký bůh Zeus, Trojjediný Bůh křesťanů nebo Alláh muslimů

V sumerském klínopisném literárním dědictví je velmi důrazně diferencováno období před potopou a po potopě; tabulky uvádí i města, která existovala před potopou - Eridu, Badtibiru, Larak, Sippar a Šuruppak …

8.3.2021 / Otakar Brandos
Aktualita · Lavina v Kulichovej dolině pohřbila 16 lesních dělníků. Největší lavinové neštěstí v Nízkých Tatrách

Je 8. března. Ráno okolo 9.30. Ve výškách 1 750 až 1 800 metrů nad mořem na svazích Žiarské hole (1 841 m) se do pohybu dává přes 1 650 000 kubických metrů prachového sněhu s úhrnnou hmotností nejméně 380 000 tun …

7.3.2021 / Martin Zapletal
Trek · Z Javorníku na Island a ještě dál (1): 14denní vandr Polskem, směřující stále na západ. Přes Klodsko, Landeck, Nowou Rudu, Lubavku, Sněžku, Szklarskou Porebu, Jizerské hory, Liberec, Lužické hory / Fotogalerie k článku

Tuto cestu jsme původně chtěli podniknout v červnu. Jenže Polsko mělo zavřené hranice. V září jsme zase chtěli jet do našich zamilovaných Ukrajinských Karpat. Jenže Ukrajina byla stále nepřístupná, takže jsme se vydali do Polska …

6.3.2021 / Petr Erban
Trek · Hory v době covidové: Šumava, Jeseníky, Beskydy, pražské a ostravské kopce

Tak jsme právě oslavili první výročí příchodu koronaviru do Česka, což mě přimělo si tu dobu trochu zrekapitulovat z pohledu Ostraváka trávícího veškerý volný čas lozením po kopcích a horách. V únoru loňského roku jsem ještě …

4.3.2021 / Michal Harnušek
Turistika · Ötzi, ledový muž z Ötztalských Alp. Nález starší než první egyptské pyramidy

Vyrazili jsme v sedm hodin ráno. Od chaty Martin Busch na vrchol Similaun (3 606 m) to trvá 3,5 hodiny. Stoupáme. Ubývá horských potoků, trávy i polodivokých ovcí. Nad kótou 3 000 metrů se plahočíme už jen sutí, skálami …

3.3.2021 / Zdeněk Kolář
Trek · Po stopách zlatokopů přes Chilkootský průsmyk, zlatá horečka na soutoku řek Yukon a Klondike

"Tak kampak se chystáte?" překvapil jsem českou otázkou dva chlapíky vyplňující lejstra pro udělení povolení k přechodu Chilkootského průsmyku. "No nazdar, vodkuď ste?" Jako obvykle v podobných případech v Americe …

1.3.2021 / Lumír Kothera
Lyžování · Z prvních lyžařských túr po Krkonoších: první přejezd Krkonoš na lyžích

Zimní cesty do Krkonoš a zimní turistika začaly o něco později než letní. Sníh, vánice, mráz, nutnost zdolávat značné vzdálenosti po cestách jen tu a tam prošlápnutých, zchladily romantické choutky i těch nejodvážnějších …

Reklama
Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist