Návrší Dobrošov (624 m) nad stejnojmennou vsí tvoří severní výběžek Orlického podhůří. Krásného výhledu nejen do údolí Metuje využívali dlouho jen turisté. Nejprve se rozhlíželi z vrcholové skály zvané Žába, 24. listopadu 1895 tu náchodský odbor Klubu českých turistů otevřel turistickou chatu s šestimetrovou vyhlídkovou věží (dílo stavitele Svobody). Když rostoucímu zájmu nestačila, přistoupili k vybudování větší.

Jiráskova chata

Projekt vypracoval již roku 1912 známý architekt Dušan Jurkovič, stavět se však začalo až v roce 1921. Tomu předcházela velká slavnost dne 9. října u příležitosti 70. narozenin Aloise Jiráska, která (za účasti samotného mistra) zajistila chatě budoucí jméno i počáteční kapitál na stavbu. Nová "Jiráskova" chata byla otevřena dne 30. října 1923 a přes různé !socialistické" majetkové změny sloužila vyhlídkomilovným a občerstvenímilovným poutníkům dlouhá desetiletí - až do začátku 90. let.

Poté podnikl obnovený náchodský odbor KČT dlouhou a vítěznou bitvu o svůj dávný majetek, po které proběhla další rekonstrukce. I dnes lze vystoupit na 24 metrů vysokou vyhlídkovou věž. Odměnou je kromě úžasného výhledu i pěkná vstupenka v podobě pohlednice, originální pamětní razítko a dobrý pocit, že jsme vstupným alespoň trošinku přispěli na údržbu chatu.

Bylo by to špatné povídání o Dobrošově, kdybych se alespoň ve stručnosti nezmínil o tom, co je odtud vidět. Samozřejmě nejhezčí a nejúplnější výhled je z vrcholu rozhledny, ale Můstek v omezenější míře se otevírá i z mnoha dalších míst a návrší. Tak tedy na severu Broumovsko s dominantními vrchy Ostaš a Čáp, na severovýchodě polské Stolové hory, na východě a jihovýchodě Orlické hory, na jihu údolí Labe s Kunětickou horou a Hradcem Králové, na západě Podkrkonoší se Zvičinou a Kozákovským hřbetem a na severozápadě Krkonoše.

Právě tady, nad vsí západně od vrcholu, bylo rozhodnuto vybudovat jednu z dělostřeleckých tvrzí - nejtěžších součástí našeho pohraničního opevnění. Jmenovala se - jak jinak - Dobrošov a v plánech nesla označení "D". Projektant ing. František Zavadil sem určil 7 nadzemních objektů s rozsáhlým podzemním zázemím. Všechny měly být ve IV. třídě odolnosti - tedy té nejvyšší. Počítáno bylo s osádkou 571 mužů a k tomu ještě s půl druhé roty pěchoty jako posilou pro boj na povrchu tvrze či v jejím okolí.

Opevnění na Dobrošově

Výstavba byla zadána firmě Kapsa a Müller z Prahy. S budováním začala 13. září 1937. Za pouhý rok, než musely být práce zastaveny, stihla dokončit tři nadzemní objekty, cca 615 metrů podzemních sálů a 1 780 metrů spojovacích chodeb, vesměs v hloubce 20 - 39 metrů. Asi polovina z těchto prostor byla i vybetonována.

Roku 1968 byla část dokončených objektů zpřístupněna veřejnosti - jako první a (s výjimkou krátké epizody na tvrzi Hanička) na dlouhá desetiletí jediná dělostřelecká tvrz u nás. Vstup na prohlídkovou trasu je dělostřeleckým srubem Zelený na východním okraji vsi.

Ještě před tím, než sestoupíme do podzemí, si můžeme prohlédnout vstupní expozici v nové provozní budově vedle pokladny - historické fotografie, plány, modely pevnostních objektů a zejména zajímavou a rozsáhlou sbírku cínových vojáčků v nejrůznějších funkcích a situacích bojových i týlových sběratele a modeláře Lubora Šušlíka.

Jinou zajímavostí, které si můžeme všimnout před vstupem do pevnosti, je několik betonových sloupů před průčelím srubu. Jsou zajímavým unikátem - byly totiž součástí rampy sloužící k betonování srubu a kdyby byla celá pevnost dokončena, byly by posléze odstraněny.

Opevnění na Dobrošově

Dělostřelecký srub Zelený (N-S 75) je vskutku gigantickou stavbou - jednou z největších celého našeho pohraničního opevnění. Měří 47 × 16 metrů a má až 350 cm silné stěny a strop. V interiéru jsou dnes umístěny makety houfnic vz. 38, používané při natáčení filmu Dny zrady na tvrzi Hanička.

Po 171 schodech sestoupíme do podzemí. Toho je přístupná jen nevelká část - muniční sklady s malou expozicí, část hlavní chodby, nedokončené kasárna. I na tom malém úseku je možné vidět různé typy výztuží a různé fáze vybetonování od hotových sálů až po prostory vylámané pouze ve skále, tak jak práce zrovna ustaly. To je další ze zvláštností Dobrošova.

Na povrch se dostaneme o 150 metrů dál velitelským pěchotním srubem Můstek (N-S 72) - tentokráte dokonce po 226 schodech. Na objektu je znát, že ho Němci za okupace používali jako terč pro testování jedné z tajných zbraní třetí říše - protibetonové střely Röchling (jedna dodnes trčí zvenku ze zdiva Můstku, druhou jsme viděli dole v muničním skladu). I když se jim přímý průstřel nikdy nepodařil, je interiér zcela zničen. Jaký měl velitel srubu přehled o situaci v Kladské bráně můžeme posoudit z vyhlídky na jeho stropu. Tady také končí prohlídková trasa.

Naučná stezka na Dobrošově

Třetím dokončeným objektem je pěchotní srub Jeřáb (N-S 73) 600 m severně odtud. Tam se provází jen o státních svátcích či na vlastní objednání. Prý je stejný jako Můstek. Není to tak docela pravda. Jednak je nepoškozený, jednak se v něm zachovala unikátní výzdoba vytvořená vojáky v době mobilizace (autorem kreseb je pan Eduard Zicháček). Jeřáb byl totiž jako jediný z objektů v Dobrošově v září 1938 obsazený posádkou (nemluvě o základní tezi bunkrologů, že každý srub je originální a neexistují dva stejné).

Jako nadzemní pokračování prohlídkové trasy vznikla v roce 1983 naučná stezka. Trasa začíná hned u srubu Můstek (přesněji začíná už u srubu Zelený a prohlídkovou trasu považuje za svoji součást), vede nejprve na Malinovou horu (590 m) a poté kolem srubu Jeřáb k Jiráskově chatě. Tam končí zajímavými nákresy ideální rekonstrukce pevnosti a jejími palebnými možnostmi.

Před časem byla vybudována ještě druhá větev stezky, odpojující se na zelené značce pod Malinovou horou a sestupující po linii těžkého opevnění k severu do Kladské brány. Mimo jiné nás dovede k dalšímu pevnostnímu muzeu - zrekonstruovanému samostatnému pěchotnímu srubu Březinka (N-S 82). Ten - na rozdíl od Dobrošova - je od roku 1989 udržován a kompletně dobově vybaven nadšenci z náchodského Klubu vojenské historie. Zastihnete-li je zde, rádi vás provedou a podají tolik zasvěcených informací, že vám možná ujede i poslední vlak.

Přístup na Dobrošov z údolí Metuje (od vlaku) je po zelené značce buďto z Bělovsi (3 km - kolem Březinky) nebo z Náchoda (4 km přes Jiráskovu chatu).

Napsáno s použitím údajů z publikací "Ráboň Svoboda, Čermák - Pevnosti (1995)" a "Nouza - Rozhledny východních Čech (1998)".

Pevnosti Orlických hor, může vás zajímat

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.