Outkovka pestrá (Trametes versicolor). Houby v Česku

Tenké, kožovité plodnice přirůstají k substrátu bokem, vyrůstají obvykle ve skupinách s "břidlicovým uspořádáním". Vějířovitá plodnice dosahuje v průměru 10 až 70 mm, tloušťky však jen 1 až 3 mm. Horní strana klobouku je sametově jemná, pestře zbarvená, barevná škála soustředných barevných pásů je velice široká a rovněž mimořádně variabilní.

Rourky střechovitě uspořádaných hub jsou 1 až 2 mm dlouhé, bílé, později krémové. Póry jsou okrouhlé až hranaté. Dužina outkovky pestré je kožovitá, 0,5 až 1,5 mm silná, je bíle zbarvená bez specifické houbové vůně a nebo chuti. Válcovité výtrusy mají rozměry 5,5 až 6 × 1,5 až 2,5 mikrometru, výtrusný prach má krémové až slámová zabarvení.

Outkovka pestrá roste v létě a na podzim, především na listnatých stromech, na jehličnanech se objevuje jen výjimečně. Na kmenech a větvích buků, dubů, habrů a dalších dřevin bývá velice hojná. Tato nejedlá houba je u nás zaměnitelná s outkovkou pásovanou (Trametes ochraceae), případně s pevníkem chlupatým (Stereum hirsutum).

Přestože je outkovka pestrá nejedlou houbou, má široké využití v tradiční medicíně. Především v Asii. Například v Číně, kde je nazývána Yunzhi, ale i v Koreji a v Japonsku, má tisíciletou tradici a je považována doslova za zázračnou houbu. V plodnicích byly zjištěny steroly, polyfenolické látky, seskviterpeny, triterpeny, polysacharidy aj. látky, které podporují imunitu, mají antivirové účinky, v literatuře se popisují i příznivé účinky při léčbě onkologických onemocnění.

TIP: Pečtete si více o účincích outkovky pestré na zdraví a imunitu z pohledu tradiční medicíny.

Použitá literatura

[1] Aurel Dermek, Atlas našich húb; Obzor 1979
[2] Kluzák, Smotlacha a Erhartovi, Poznáváme houby; Svépomoc 1985
[3] Baier, Hagara, Antonín, Velký atlas hub; Ottovo nakladatelství 2005
[4] Různé internetové zdroje