Ohňovec obecný (Phellinus igniarius) je víceletá houba,
jejíž plodnice dorůstá po řadu let. Klobouk ohňovce obecného je bez třeně,
k substrátu přirůstá bokem. Polokruhovité, kopytovitě vyklenuté, na řezu
zaobleně trojúhelníkovité klobouky jsou 40 až 90 mm silné, v průměru mívají
50 až 200 mm, ty největší houby klidně i 300 mm. Mladé plodnice bývají polokulovité
až hlízovité.
Okraj houby je tupý a silný, ve stáří radiálně rozpraskaný, na povrchu jsou
jasně zřetelné radiální pásy našedlé, skořicově rezavé až tmavě hnědé či černohnědé
barvy. Rourky jsou vrstevnaté, u mladých hub bělavé, později s okrovým nádechem až
okrově šedé, u starých hub až hnědé, okrouhlé drobné póry taktéž. Dužnina této nejedlé
houby je tuhá, dřevnatá, tabákově hnědé barvy. Výtrusný prach má bílou barvu.
Ohňovec obecný je poměrně hojná houba, kterou nalezneme po celý rok na kmenech
a nebo silných větvích zejména vrb, topolů a jeřábů, méně často se objevuje i na
dalších dřevinách, třeba na buku, habru a nebo bříze. Tato houba patří k nejvíce
škodícím parazitickým chorošům způsobujícím bílou hnilobu dřeva. Podobnými druhy
jsou ohňovec statný (Phellinus robustus), který roste především na dubech,
ohňovec olšový(Phellinus alni)
a ohňovec osikový (Phellinus tremulae), který roste především na osikách.
Ohňovec obecný obsahuje velké množství bioaktivních látek. Ohňovec využívá
tradiční čínská medicína pro jeho diuretické, antibakteriální a antioxidační účinky
(perxoxidace lipidů). V odborné literatuře jsou zmiňovány i protirakovinné účinky,
doporučuje se používat odvar z 20 gramů plodnice 2× denně. Laboratorní rozbory prokázaly
řadu látek ze tří hlavních skupin - polysacharidy, steroidní látky a polyfenoly.
Lebka nalezená v Koněpruských jeskyních v kopci Zlatý kůň,
jejíž genom před dvěma lety datoval mezinárodní vědecký tým na základě přítomnosti
neandertálských genů do období před více než 45 tisíci roky, už má i svou
…
Jedna z pranostik sice říká, že co červenec neuvaří, srpen
nedopeče, avšak letošní srpen se této pranostice dosti vymknul a dopekl mnoho
z toho, co studený červenec neuvařil. Pořádně peklo i během našeho přechodu
…
Chcete si vyčistit hlavu v přírodě, aniž byste museli cestovat
dál mimo město? V Koruně Vysočiny, turistické destinaci zahrnující oblast od
Žďárských vrchů po hrad Pernštejn, najdete řadu podobných míst. Zavítejte
…
Ráno - únava je holt zákeřný prevít - probouzíme se o něco
později než běžně; jsme rádi, že se nenaplnila předpověď počasí. Meteorologové,
jak bývá jejich zvykem, zase se jednou tradičně sekli. V noci nezačalo pršet
…
Luňák červený (Milvus milvus) se velikostí podobá mnohem
hojnější káni lesní (Buteo buteo). Na rozdíl od ní je však luňák červený stěhovavý,
na svá hnízdišti k nám přilétá asi v polovině dubna a na zimoviště v jižní Evropě
…
Národní parky Sarek a Stora Sjöfallet s celkovou rozlohou
3 248 km2 tvoří ucelené území rozdělené jen v severní části jezerem
Akkajaure. Je tvořené hornatým terénem rozbrázděným četnými údolími s divokými
…
Vyprávění o velké ničivé potopě seslané vyšší mocností
dokládají historikové - v rozličných místně modifikovaných variantách - v mnoha
kulturách po celém světě, přičemž motiv a smysl příběhu je velmi podobný. Známé je
…
Šlakhamr, jeden z dochovaných vodních hamrů na Vysočině
nalezneme na horním toku řeky Sázava v Hamrech nad Sázavou. Šlakhamr zvaný
také Brdičkův mlýn je dnes expozicí Technického muzea v Brně, která
…
Noc byla klidná, déšť se nekonal a obloha se naopak zcela
vyjasnila. Druhý den tak vstáváme do sice chladného, ale hezkého a slunečného
rána. Balíme, dáváme lehkou pivní snídani, dorovnáme účet a opouštíme Lesní
…
