Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 14.11.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Manínska tiesňava a Kostolecká tiesňava

Manínska tiesňava a Kostolecká tiesňava

Od Manínov po Vrchteplú po stopách Holubyho v Manínskej tiesňave

19.3.2013 | Jozef Cyprich

Pred viac ako sto rokmi vystúpili z parného vlaku v železničnej stanici Považská Teplá traja čudne odetí a vybavení páni: dvaja členovia Prírodovedného spolku župy Trenčianskej, botanik a etnograf, ev. farár Jozef Ľudovít Holuby zo Zemianskeho Podhradia, prírodovedec, župný lekár Karol Jozef Brančík z Trenčína a s nimi fotograf, väzenský lekár Martin A. Pattantyús z Ilavy. Ich kroky viedli k Manínom.

Manínska tiesňava

Keď prechádzate stredným Považím a svoj pohľad od ruín Bystrického hradu obrátite na druhú stranu, dvojhrb bradla na ľavej strane Váhu, charakteristickú siluetu Malého (812,6 m) a Veľkého Manína (890,6 m), si nemôžete pomýliť. Práve nimi pokračuje a prechádza na druhú stranu Váhu bradlové pásmo budované druhohornými vápencami, slieňmi a slienitými bridlicami a tiahnuce sa na okraji flyšových pohorí po pravej strane rieky. Bradlo predstavuje monoklinálu, všetky vrstvy sú uložené jedným smerom.

Manínska tiesňava - pod zákonnú ochranu sa dostala roku 1967 ako Manínska úžina, národnou prírodnou rezerváciou pod súčasným názvom je od roku 1994. Rozloha jej vlastného územia je 117,63 ha, pričom ochranné pásmo zaberá plochu 70,49 ha.

Čtěte také: Súľovské vrchy - juh, maloplošné chránené územia v CHKO Strážovské v.

Je epigenetického pôvodu, vznikla zarezávaním sa Manínskeho potoka do vápencového brala. Potok svojou eróznou činnosťou vytvoril hlbokú a úzku tiesňavu, čím vznikli obidva Maníny. Vírivý pohyb väčších skalných úlomkov obrusoval v stenách krútňavové kotly a obrie hrnce. Najmohutnejšie z nich možno vidieť v prvých vrátach tiesňavy.

Postupným zvetrávaním vápencov vznikali zase zaujímavé skalné útvary: Kačacia skala, Veža nad úžinou, Tisia veža, Dračí hrebeň, Jašteričí hrebeň, Slnečné steny s Líščím kuloárom, Manínska stráž, Stratené veže, Skala nad Rozprávkovou lúčkou, Ostrá. Skala s názvom Posledná a druhé vráta tvoria záver Manínskej tiesňavy. Pukliny v skalách Manínov hlboké až 16 m vytvorili mnohé jaskyne. Na severozápadnom úpätí Veľkého Manína vyviera niekoľko minerálnych prameňov.

Kostolecká tiesňava

Z bohatej flóry už krátko po príchode jari sa v štrbinách skál objaví chránený poniklec slovenský (Pulsatilla slavica) a vzápätí za ním prvosienka holá karpatská (Primula auricula subsp. hungarica). Podobne žltým kvetom na seba začne upozorňovať taričník skalný (Aurinia saxatilis). S jarou sa lúči a predznamenáva prvé letné dni astra alpínska (Aster alpinus) a ďalší západokarpatský endemit klinček včasný (Dianthus praecox). Na skalkách obrátených k slnku sa vypína skalničník guľkovitý srstnatý (Jovibarba globifera subsp. hirta), naopak tienisté a vlhké miesta obľubuje kortúza Matthioliho (Cortusa matthioli) a jedovaté prilbice tuhé moravské (Aconitum firmus subsp. moravicum). Meno najznámejšieho botanika nesie a jednou z najkrajších orchideí stredného Považia je hmyzovník Holubyho (Ophrys holubyana). Vzácne sa vyskytuje jazyk jelení (Phyllitis scolopendrium).

Špeciálne na určité druhy rastlín sú odkázané larvy motýľov jasoňa červenookého (Parnassius apollo) a chochlačkového (P. mnemosyne). Z vyšších živočíšnych druhov sa vyskytujú kavka tmavá, výr skalný (Bubo bubo), z plazov užovka hladká (Coronella austriaca).

Bosmany Bosmany

A ako vystihol jedinečnosť a krásu Manínskej tiesňavy pri rozlúčke s ňou v roku 1899 sám Holuby? Tu sú jeho slová: "Mám teda už dušu namieste, že som videl Manínsky priesmyk, a nielen že som ho videl, ale aj peknú pamiatku v srdci som si stadiaľ priniesol."

Manínska tiesňava sa môže popýšiť aj jedným superlatívom. Je najužšou tiesňavou na Slovensku, cez ktorú bola vybudovaná cesta. Maníny sa spolu s výrom skalným dostali aj do symbolu CHKO Strážovské vrchy.

Kostolecká tiesňava - s výmerou 29,80 ha pri ochrannom pásme 30,50 ha bola za prírodnú rezerváciu vyhlásená v roku 1970.

Vznikla rovnako epigenetickým zarezávaním Manínskeho potoka do vápencového bradla Drieňovka (639,4 m) a oddelil z nej časť nazvanú Kavčia (600,7 m). Bradlo predstavuje antiklinálu, vrstvy sú vyklenuté nahor a nadol. Pravú stranu tvoria tri Kostolecké rebrá s výrazným skalným výklenkom, spod ktorého spadá až k ceste mohutný suťový kužeľ trojuholníkovitého tvaru. Toto abri je jedným z najväčších v Západných Karpatoch, preto sa okrem Kostoleckého dómu nazýva aj Strechou Slovenska. Ľavá strana pokrytá bučinou je rozpadnutá do drobných bralnatých útvarov.

Vrchteplá

Bosmany - s výmerou 7,33 ha vyhlásené v roku 1994 za prírodnú pamiatku. Vypínajú sa nad obcou Kostolec a tvoria ich tri skalné veže v tvare koláčov (bosniaky) v dolnej časti, podľa ktorých dostala pomenovanie a skalné bradlo za nimi. Budované sú druhohornými vápencami a karbonátovými zlepencami s nízkou mechanickou odolnosťou.

Vo vnútri za vežami je puklinou vytvorená malá jaskynka. Z najvyššieho bodu (659 m) Bosmian a jeho okolia je nádherný pohľad na obidve tiesňavy a Maníny. V obci Kostolec pôsobil pred vojnou spisovateľ Peter Jilemnický (bývalá škola i pamätník pri ceste do Vrchteplej).

Vrchteplá - podhorská obec na samom konci doliny dvoch tiesňav. V obci je niekoľko drevených stavieb ľudovej architektúry, v jednej z nich je pamätná izba SNP. Na kopci Hôrka je pamätník SNP, v súčasnosti jediné miesto pokryté signálmi mobilných operátorov. Manínsky potok opúšťa obec ukážkovými meandrami. Z obce sa dá dvoma turistickými trasami (červená, zelená) prejsť do oblasti Súľova-Hradnej.

V roku 1988 bol vybudovaný náučný chodník Manínskou a Kostoleckou tiesňavou. Na svojom 17kilometrovom okruhu má celkom 18 zastávok. Začína pri autokempingu, pokračuje tiesňavami, pred Vrchteplou prejde na druhú stranu Manínskeho potoka a obchádzajúc Ostrenec (723,7 m) jeho severnými svahmi stúpa do sedla za Bosmanmi. Cez horný koniec obce Kostolec a poza vrch Drieňovka vystúpi na Veľký Manín, aby sa serpentínami vrátil do autokempingu.

Vrchteplá

Už od čias slávneho botanika Belovho formátu, J. Ľ. Holubyho, je Manínska tiesňava spolu so Súľovskými skalami turisticky najnavštevovanejším územím CHKO Strážovské vrchy. A možno, podľa jednej povesti, už od čias uhorského kráľa Mateja Korvína…

Mapa: Turistický atlas Slovenska, 1:50 000, VKÚ Harmanec 2005, list 49, 83.

Další související články:

+ Súľovské vrchy, turistika a turistické trasy, skály, hrady, přírodní poměry, fauna a flóra
+ Najstaršie osobitne chránené časti prírody v Slovenskej republike
+ Vlk, rys i medvěd se vracejí do českých hor… ale nemají to jednoduché
+ Rostlinný svět Dolomitů
+ Když krajina plane
+ Zabij bobra, zachráníš strom aneb šílený "ekolog" radí…
+ Víte kolik bylo dob ledových? Doba ledová v českých horách a slovenských Karpatech
+ Monitoring medvědů na Malé Fatře 15. až 17.6.2012
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi

Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Polské Západní Tatry, treking v Západních Tatrách
Hory Do nitra Chibinských hor, turistika za polárním kruhem
Hory Zimní noční výstup na Kriváň aneb zakázaná túra
Reklama
Témata našich článků…
Kriváň Muránska planina Jeseníky, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Barborka Klíč Beskydy, ubytování Poledník Králický Sněžník Sahara Radhošť Měsíc Hrad Beckov Slunce Poľana Pieniny Sluneční soustava Hukvaldy Fáze Měsíce Batizovské pleso Gerlach
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Jak vybrat kolo

Kolo

Jestliže se rozhodnete pro koupi kola, je dobře nepodcenit jeho výběr. Nevhodně vybrané kolo nepřinese požitek z jízdy a může se stát, že…

Turistické dalekohledy - základní informace, dělení, parametry

Dalekohled nebývá obvyklou součástí turistické výbavy. Zejména při dlouhodobějších trecích bývá vyřazován z batohů jako nadbytečný, místo zabírající a zbytečně těžký. Ve skutečnosti jde ale o šikovnou "mašinku", která vám…

Populární treky
1. České hory Kolem vodopádů Stříbrného potoka na nejvyšší vrchol Rychlebských hor - Smrk (1 125 m)
2. Slovenské hory Přechod přes Skriniarky, vysokohorská turistika v Západních Tatrách
3. Rumunské Karpaty Málo známé Godeanu, rumunské Karpaty
4. Španělské Pyreneje Parc Nacional d'Aigüestortes i Estany de Sant Maurici, Pyreneje a treky
5. Západní Karpaty Beskydský Karpattrek (6), hřebenovka Oravských Beskyd
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist