Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 26.11.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > V obyvatelné zóně Proximy Centauri byla objevena planeta

V obyvatelné zóně Proximy Centauri byla objevena planeta

Kampaň 'Pale Red Dot' odhalila planetu o hmotnosti Země obíhající kolem Proximy Centauri

26.8.2016 | ESO 1629

Astronomové využívající dalekohledy ESO a přístroje dalších observatoří objevili důkazy existence planety na oběžné dráze kolem Proximy Centauri, Slunci nejbližší sousední hvězdy. Dlouho hledaný objekt, označený Proxima b, obíhá kolem své mateřské hvězdy, chladného červeného trpaslíka, jednou za 11 dní.

Představa planety obíhající Proximu Centauri

Tato pravděpodobně kamenná planeta je jen o málo hmotnější než Země a na jejím povrchu by mohly panovat podmínky vhodné pro existenci vody v kapalném stavu. Jedná se o nejbližší známou extrasolární planetu, která by zároveň mohla být nejbližším útočištěm života mimo Sluneční soustavu. Odborný článek popisující tento přelomový objev bude zveřejněn 25. srpna 2016 v prestižním vědeckém časopise Nature.

Čtěte také: Proxima Centauri, po Slunci Zemi nejbližší hvězda

O něco dále než čtyři světelné roky od nás se nachází malý červený trpaslík - Proxima Centauri, který je, mimo naše Slunce, tou nejbližší hvězdou k planetě Zemi. Tato nenápadná hvězdička je příliš slabá pro pozorování pouhým okem, ale malým dalekohledem bychom ji na obloze našli v jižním souhvězdí Kentaura, nedaleko mnohem jasnější dvojhvězdy Alfa Centauri (Alpha Centauri AB).

Poloha Proximy Centauri na jižní obloze

V první polovině roku 2016 vědci pravidelně monitorovali Proximu Centauri pomocí spektrografu HARPS, který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO 3,6metrovým teleskopem o průměru primárního zrcadla 3,6 m na observatoři ESO/La Silla v Chile, a simultánně dalšími teleskopy po celém světě [1]. V rámci kampaně nazvané Pale Red Dot pátrali astronomové pod vedením Guillema Anglada (Queen Mary University, Londýn) po jemných pohybech hvězdy směrem k nám a od nás, které by mohly být důsledkem gravitačního působení obíhající planety [2].

Jelikož se jednalo o mimořádně zajímavé téma i pro laickou veřejnost, průběžné výsledky kampaně byly mezi lednem a dubnem 2016 zveřejňovány na webových stránkách a prostřednictvím sociálních sítí. Oznámení byla doprovázena řadou populárních článků, které napsali specialisté z celého světa.

Srovnání systému Proxima Centauri a Sluneční soustavy

Guillem Anglada-Escudé vysvětluje záměr unikátního pátrání: "První náznaky možné přítomnosti planety u Proximy Centauri byly pozorovány již v roce 2013, ale výsledky nebyly přesvědčivé. Od té doby jsme s pomocí ESO a dalších organizací tvrdě pracovali na získání nových pozorování. Kampaň Pale Red Dot jsme ve skutečnosti plánovali celé dva roky."

Data pořízená v rámci kampaně, v kombinaci se staršími výsledky získanými na zařízeních ESO i jinde, odhalila jasný a mimořádně zajímavý signál. Proxima Centauri se periodicky přibližuje a vzdaluje rychlostí asi 5 kilometrů za hodinu (což je zhruba rychlost běžné chůze). Pravidelný vzorec změn takzvané radiální rychlosti se opakuje s periodou 11,2 dne. Podrobná analýza drobného Dopplerova posunu (Doppler shifts) přicházejícího záření ukázala, že kolem hvězdy se ve vzdálenosti asi 7 milionů kilometrů (tedy 20krát blíže než obíhá Země kolem Slunce [3]) pohybuje planeta minimálně 1,3krát hmotnější než Země.

Pohyb Proximy Centauri v roce 2016 odhalující přítomnost planety

Guillem Anglada-Escudé dále komentuje události uplynulých několika měsíců: "Každý den, po celých 60 dní kampaněPale Red Dot, jsme neustále kontrolovali vzájemnou shodu starých a nových dat. Prvních deset dní vypadalo slibně, prvních dvacet dní byl signál stále konzistentní, a po třiceti dnech se dalo říci, že máme výsledek, takže jsme začali psát článek."

Hvězdy typu červený trpaslík, tedy i Proxima Centauri, jsou velmi aktivní a jejich záření se může měnit řadou dalších procesů, které by mohly být zaměněny za přítomnost planety. Aby členové týmu ‚Pale Red Dot' tuto možnost vyloučili, měřili během celé kampaně velmi pečlivě rovněž jasnost Proximy Centauri, a to pomocí dalekohledů ASH2 (San Pedro de Atacama Celestial Explorations Observatory, Chile) a sítě přístrojů patřící Observatoři Las Cumbres. Z konečné analýzy tak byla vyřazena data o radiální rychlosti získaná v době zaznamenaných optických vzplanutí.

Obloha v okolí hvězd Alfa a Proxima Centauri (s popiskou)

Planeta Proxima b obíhá mnohem blíže ke své hvězdě, než se ve Sluneční soustavě pohybuje Merkur kolem Slunce. Ale jelikož je Proxima Centauri výrazně slabší než Slunce, znamená to, že planeta obíhá uvnitř takzvané obyvatelné zóny své hvězdy, kde by se odhadovaná teplota na jejím povrchu měla pohybovat v rozmezí, které umožňuje existenci kapalné vody. I když dráha planetě zajišťuje příznivou teplotu, podmínky na povrchu Proximy b negativně ovlivňuje ultrafialové a rentgenové záření mateřské hvězdy, které je naopak mnohem intenzivnější, než jaké zažíváme od Slunce na povrchu Země [4].

Obyvatelností a klimatickými poměry na planetě Proxima b se zabývá dvojice samostatných článků. Autoři dospěli k závěru, že existenci kapalné vody na povrchu v současnosti nelze vyloučit. Pokud však se kapalná voda na povrchu vyskytuje, tak pouze na nejvíce ostvětlovaných místech - na hemisféře trvale přivrácené ke hvězdě (v případně vázané rotace) nebo v tropickém pásmu (pokud má planeta rezonanční rotaci 3:2). Rotační stav planety, silné záření mateřské hvězdy a další vývojové faktory způsobují, že klima na planetě se nejspíše výrazně liší od pozemského, je například nepravděpodobné, že by se zde vyskytovala roční období.

Tento objev představuje začátek dalšího detailního pozorování, a to jak pomocí současných přístrojů [5], tak i prostřednictvím nové generace obřích teleskopů, jakým bude například Evropský extrémně velký dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope). Proxima b se stává hlavním objektem zájmu při pátrání po důkazech existence života jinde ve vesmíru. A systém Alfa Centauri cílem prvního pokusu lidstva o mezihvězdný let, například v rámci projektu StarShot.

Poměrné velikosti hvězd systému Alfa Centauri a dalších objektů

Guillem Anglada-Escudé dodává: "Objevili jsme již mnoho extrasolárních planet a ještě víc jich najdeme v budoucnosti. Ale úspěšné pátrání po nejbližším planetárním světě, který je srovnatelný se Zemí, to je pro všechny zkušenost na celý život. Řada životních příběhů se protnula a mnoho pracovního úsilí spojilo ve snaze o dosažení tohoto objevu. A výsledek je poctou pro všechny. Pátrání po životě na planetě Proxima b může začít…".

Poznámky

[1] Kromě dat získaných v rámci kampaně Pale Red Dot jsou v článku použity rovněž výsledky starších dlouhodobých pozorování Proximy Centauri. Patří k nim například práce Martina Kürstera a Michaela Endla pracujících na programu pozorování trpasličích hvězd třídy M (UVES/ESO M-dwarf programme) nebo průkopníka výzkumu exoplanet R. Paul Butlera. Využita byla také veřejně přístupná pozorování získaná za mnoho let týmem spektrografu HARPS z Ženevy.

[2] Název kampaně Pale Red Dot je inspirován frází, kterou použil slavný americký vědec a popularizátor Carl Sagan pro svou esej 'Pale Blue Dot: A Vision of the Human Future in Space' (Světlemodrá tečka: Vize budoucnosti lidstva ve vesmíru). Jelikož Proxima Centauri je hvězda typu červený trpaslík, bude své planety osvětlovat spíše světle červenou září.

[3] Detekce této planety byla technicky možná již před deseti lety a signály s malými amplitudami se již v minulosti skutečně podařilo zachytit. Hvězdy však nejsou hladké koule plynu a Proxima Centauri je poměrně aktivní hvězdou. Spolehlivé zachycení planety Proxima b proto bylo možné teprve na základě detailního pochopení optických změn, které u hvězdy probíhají v řádu minut až let, a přesného simultánního pozorování jasnosti pomocí fotometrických přístrojů.

Proxima Centauri v jižním souhvězdí Kentaura

[4] Schopnost takového typu planety udržet vodu a umožnit život podobný pozemskému je otázkou víceméně teoretických úvah. Hlavní argumenty proti možné přítomnosti života se opírají o blízkost mateřské hvězdy. Například vzájemné gravitační působení by mohlo způsobit, že planeta bude mít takzvanou vázanou rotaci, kdy jedna stále stejná strana planety je neustále osvětlena, zatímco druhá je v permanentní temnotě. Atmosféra planety se také může pomalu ztrácet do kosmu a její chemické procesy budou pravděpodobně mnohem složitější díky silnému ultrafialovému a rentgenovému záření (to zvláště platí během první miliardy let existence hvězdy). Žádný z těchto argumentů však nebyl jednoznačně doložen a je nepravděpodobné, že by se tak stalo bez přímého pozorování a zkoumání atmosféry planety. Podobné faktory je potřeba vzít v úvahu i u dalších nedávno oznámených planet v systému TRAPPIST-1.

[5] Některé metody průzkumu planetárních atmosfér jsou založeny na sledování přechodu planety přes disk mateřské hvězdy, při kterém světlo hvězdy na cestě k Zemi prochází i atmosférou planety. Zatím není známo, jestli je Proxima b transitující exoplanetou, a šance, že ano, jsou poměrně nízké. Pozorování, která mají tuto vlastnost systému ověřit, v současnosti probíhají.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku 'A terrestrial planet candidate in a temperate orbit around Proxima Centauri' autorů G. Anglada-Escudé a kol., který byl zveřejněn 25. srpna 2016 v prestižním vědeckém časopise Nature.

Srovnání zdánlivé úhlové velikosti

Složení týmu: Guillem Anglada-Escudé (Queen Mary University of London, London, Spojené království), Pedro J. Amado (Instituto de Astrofísica de Andalucía - CSIC, Granada, Španělsko), John Barnes (Open University, Milton Keynes, Spojené království), Zaira M. Berdinas (Instituto de Astrofísica de Andalucia - CSIC, Granada, Španělsko), R. Paul Butler (Carnegie Institution of Washington, Department of Terrestrial Magnetism, Washington, USA), Gavin A. L. Coleman (Queen Mary University of London, London, Spojené království), Ignacio de la Cueva (Astroimagen, Ibiza, Spain), Stefan Dreizler (Institut für Astrophysik, Georg-August-Universität Göttingen, Göttingen, Německo), Michael Endl (The University of Texas at Austin a McDonald Observatory, Austin, Texas, USA), Benjamin Giesers (Institut für Astrophysik, Georg-August-Universität Göttingen, Göttingen, Německo), Sandra V. Jeffers (Institut für Astrophysik, Georg-August-Universität Göttingen, Göttingen, Německo), James S. Jenkins (Universidad de Chile, Santiago, Chile), Hugh R. A. Jones (University of Hertfordshire, Hatfield, Spojené království), Marcin Kiraga (Warsaw University Observatory, Warsaw, Polsko), Martin Kürster (Max-Planck-Institut für Astronomie, Heidelberg, Německo), María J. López-González (Instituto de Astrofísica de Andalucía - CSIC, Granada, Španělsko), Christopher J. Marvin (Institut für Astrophysik, Georg-August-Universität Göttingen, Göttingen, Německo), Nicolás Morales (Instituto de Astrofísica de Andalucía - CSIC, Granada, španělsko), Julien Morin (Laboratoire Univers et Particules de Montpellier, Université de Montpellier & CNRS, Montpellier, Francie), Richard P. Nelson (Queen Mary University of London, London, Spojené království), José L. Ortiz (Instituto de Astrofísica de Andalucía - CSIC, Granada, Španělsko), Aviv Ofir (Weizmann Institute of Science, Rehovot, Izrael), Sijme-Jan Paardekooper (Queen Mary University of London, London, Spojené království), Ansgar Reiners (Institut für Astrophysik, Georg-August-Universität Göttingen, Göttingen, Německo), Eloy Rodriguez (Instituto de Astrofísica de Andalucía - CSIC, Granada, Španělsko), Cristina Rodriguez-Lopez (Instituto de Astrofísica de Andalucía - CSIC, Granada, Španělsko), Luis F. Sarmiento (Institut für Astrophysik, Georg-August-Universität Göttingen, Göttingen, Německo), John P. Strachan (Queen Mary University of London, London, Spojené království), Yiannis Tsapras (Astronomisches Rechen-Institut, Heidelberg, Německo), Mikko Tuomi (University of Hertfordshire, Hatfield, Spojené království) a Mathias Zechmeister (Institut für Astrophysik, Georg-August-Universität Göttingen, Göttingen, Německo).

Úžasná jižní Mléčná dráha

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Guillem Anglada-Escudé (Lead Scientist)
Queen Mary University of London
London, United Kingdom
Tel.: +44 (0)20 7882 3002
Email: g.anglada@qmul.ac.uk

Pedro J. Amado (Scientist)
Instituto de Astrofísica de Andalucía - Consejo Superior de Investigaciones Cientificas (IAA/CSIC)
Granada, Spain
Tel.: +34 958 23 06 39
Email: pja@iaa.csic.es

Ansgar Reiners (Scientist)
Institut für Astrophysik, Universität Göttingen
Göttingen, Germany
Tel.: +49 551 3913825
Email: ansgar.reiners@phys.uni-goettingen.de

James S. Jenkins (Scientist)
Departamento de Astronomia, Universidad de Chile
Santiago, Chile
Tel.: +56 (2) 2 977 1125
Email: jjenkins@das.uchile.cl

Michael Endl (Scientist)
McDonald Observatory, The University of Texas at Austin
Austin, Texas, USA
Tel.: +1 512 471 8312
Email: mike@astro.as.utexas.edu

Richard Hook (Coordinating Public Information Officer)
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: proxima@eso.org

Martin Archer (Public Information Officer)
Queen Mary University of London
London, United Kingdom
Tel.: +44 (0) 20 7882 6963
Email: m.archer@qmul.ac.uk

Silbia López de Lacalle (Public Information Officer)
Instituto de Astrofísica de Andalucía
Granada, Spain
Tel.: +34 958 23 05 32
Email: silbialo@iaa.es

Romas Bielke (Public Information Officer)
Georg August Universität Göttingen
Göttingen, Germany
Tel.: +49 551 39-12172
Email: Romas.Bielke@zvw.uni-goettingen.de

Natasha Metzler (Public Information Officer)
Carnegie Institution for Science
Washington DC, USA
Tel.: +1 (202) 939 1142
Email: nmetzler@carnegiescience.edu

David Azocar (Public Information Officer)
Departamento de Astronomia, Universidad de Chile
Santiago, Chile
Email: dazocar@das.uchile.cl

Rebecca Johnson (Public Information Officer)
McDonald Observatory, The University of Texas at Austin
Austin, Texas, USA
Tel.: +1 512 475 6763
Email: rjohnson@astro.as.utexas.edu

Hugh Jones (Scientist)
University of Hertfordshire
Hatfield, United Kingdom
Tel.: +44 (0)1707 284426
Email: h.r.a.jones@herts.ac.uk

Jordan Kenny (Public Information Officer)
University of Hertfordshire
Hatfield, United Kingdom
Tel.: +44 1707 286476
Mobil: +44 7730318371
Email: j.kenny@herts.ac.uk

Yiannis Tsapras (Scientist)
Astronomisches Rechen-Institut, Zentrum für Astronomie der Universität Heidelberg
Heidelberg, Germany
Tel.: +49 6221 54-181
Email: ytsapras@ari.uni-heidelberg.de

Hory Gran Sasso d´Italia a výstup na Pizzo Cefalone, 3denní…

Gran Sasso d´Italia. Nádherné vápencové pohoří, nejvyšší pohoří v Apeninách. Gran Sasso se zvedá nad známým městečkem…

Hory Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)

Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…

Hory Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…

Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…

Hory Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…

Další související články:

+ ALMA objevila chladný prach v okolí nejbližší hvězdy" Prachový pás u Proximy Centauri…
+ Sírius, nejjasnější hvězda noční oblohy a souhvězdí Velký pes
+ Fomalhaut, nejjasnější hvězda souhvězdí Jižní ryba
+ Antares, rudý obr v souhvězdí Štíra
+ Arcturus, nejjasnější hvězda v souhvězdí Pastýře
+ Betelgeuse, rudý obr a nejjasnější hvězda souhvězdí Orion
+ Canopus, druhá nejjasnější hvězda noční oblohy
+ Rigel, nejjasnější hvězda v souhvězdí Orion
+ Procyon, nejjasnější hvězda v souhvězdí Malý pes
+ Spica, modrý obr a nejjasnější hvězda v Panně
+ Rudý obr a nadobr, závěrečné stádium vývoje hvězd
Reklama
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Témata našich článků…
Maroko Velká Fatra, ubytování Furkotka Domica Hazmburk Švýcárna Chata Terezka Lietava Hluboká Macocha Starý Jičín Vilcan Kadovský viklan Souhvězdí Lev Osoblažsko Bernina Bezděz Blesk Motýli Měsíc Mačky Viklany
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Punkevní jeskyně, Moravský kras a veřejnosti přístupné jeskyně
2. Geologická památka Panská skála, čedičové varhany u Kamenického Šenova
3. Naše vrcholy Chopok, třetí nejvyšší hora Nízkých Tater
4. Chaty Chata pod Chlebom, ubytování na Chatě pod Chlebom, Malá Fatra
5. Vesmír Černá díra: Extrémně podivný objekt, z jehož osidel neunikne ani foton
6. Tip na výlet Velké mechové jezírko: Přírodní rezervace Rejvíz, Hrubý Jeseník
7. Tip na výlet Babiččino údolí, kultovní výletní místo ve východních Čechách
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist