Velká mlhovina (M31, NGC 224) v souhvězdí Andromeda

Nejvzdálenější objekt ve vesmíru viditelný pouhým okem - Velká mlhovina v souhvězdí Andromeda (NGC 224)

Velká mlhovina v Andromedě je obří spirální galaxie v souhvězdí Andromedy. Tento objekt nesoucí označení M 31 (NGC 224) je velkou spirální galaxií typu Sb, která spolu s naší Galaxií představují dominantní pár v místní skupině galaxií. Zároveň se jedná o nejvzdálenější objekt ve vesmíru, který lze spatřit pouhým okem!

Ano, na tmavé obloze je galaxie M 31 neboli Velká mlhovina v Andromedě vidět i pouhým okem jako mlhavý obláček zdánlivé jasnosti +4,33^m. Je to úžasný pocit uvědomit si, že fotony, které jsme právě zaznamenali na sítnici svého oka, opustily tuto galaxii před asi dvěma a čtvrt milióny let. Tedy v době, kdy po zemském povrchu kráčel teprve prapraprapředek dnešního člověka, sběrači z rodu Australopithecus. Ti však o galaxiích ještě neměli ani páru. První písemná zmínka o ní pochází již z roku 964, kdy ji popsal perský hvězdář Abd-al-Rahman Al-Sufi.

Pohled na tento superobří hvězdný ostrov s nápadným a jasným jádrem si nenechám ujít nikdy, kdykoliv se ocitnu ve správnou roční dobu v oblasti s opravdu tmavou oblohou. Pochopitelně, pokud to dovolí počasí… V hvězdářských dalekohledech se pak ukáží i dva souputníci Velké mlhoviny - trpasličí galaxie NGC 205 a NGC 221 (M 32), které kolem Velké mlhoviny v Andromedě obíhají.

Čtěte také: Galaxie M 31, nejostřejší snímek sousední spirální galaxie

Galaxie M 31 neboli Velká mlhovina v Andromedě ve všech parametrech předčí naší Galaxii. Dosahuje průměru 290 000 světelných let (Galaxie jen asi 100 000 ly), hmotnosti 310 miliard M_s a absolutní jasnosti -20,3^m. Na obloze dosahuje zdánlivého úhlového průměru 160´ × 40´ na standardních fotografiích. Ty největší a nejcitlivější aparatury odhalují i méně jasnou periferii o zdánlivých rozměrech až 450´ × 110´, což je dobrých 15 průměrů Měsíce v úplňku!

Zvláštní zmínku si zaslouží supernova 1885. Byla to první supernova zaznamenaná mimo naší mateřskou Galaxii. Objevena byla 20. srpna 1885 Ernstem Hartwigem, kdy dosáhla zdánlivé jasnosti asi 6m. Supernova byla pozorována do února 1890, kdy její jasnost klesla k 16^m a dostala se mimo dosah tehdejších přístrojů.

Další související články: