Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 29.4.2023 , svátek má
Treking > Vesmír > Centrální černá díra naší Galaxie (Mléčné dráhy) v reálném čase

Centrální černá díra naší Galaxie (Mléčné dráhy) v reálném čase

Centrální černá díra: VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie

5.8.2013 | ESO 032/2013

Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé v historii zachycují oblak plynu, který je cupován silami supermasivní černé díry sídlící v centru naší Galaxie. Původní oblak je nyní výrazně protažen. Jeho čelní část již prošla nejbližším bodem dráhy a odlétá pryč od černé díry rychlostí převyšující 10 milionů km za hodinu. Druhá polovina oblaku se však zatím stále k černé díře blíží.

Oblak plynu cupovaný masivní černou dírou

V roce 2011 objevil dalekohled ESO/VLT oblak plynu s hmotností několikrát převyšující Zemi, který se přibližoval směrem k černé díře ve středu naší Galaxie (eso1151) [1]. Tento oblak v současnosti prochází nejbližším bodem (pericentrem) své dráhy kolem černé díry a pozorování pomocí dalekohledu VLT ukazují, že byl výrazně protažen v jejím gravitačním poli.

"Čelo oblaku je v současnosti roztaženo do délky kolem 160 miliard kilometrů podél nejbližšího bodu oběžné dráhy, který je vzdálen asi 25 miliard kilometrů od černé díry. Oblak zkrátka jen o vlásek unikl úplné zkáze," vysvětluje vedoucí týmu pozorovatelů Stefan Gillessen (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo) [2]. "Oblak je tak roztažen, že průchod pericentrem černé díry se neodehraje najednou, ale celý proces potrvá přinejmenším rok."

Čtěte také: Krmení galaxie zachyceno ve světle vzdáleného kvasaru

Jak je oblak stále více natahován, jeho světlo se pozoruje čím dál obtížněji. Pouze díky téměř dvacetihodinové celkové expozici okolí černé díry pomocí přístroje SINFONI - což je mimochodem dosud nejdelší expozice této oblasti pořízená pomocí spektrometru pro celé pole [3] - se členům týmu podařilo změřit rychlosti různých částí oblaku při jeho pohybu kolem černé díry [4].

"Nejzajímavější na tomto pozorování je, že nyní vidíme čelo oblaku, jak se podél dráhy blíží zpátky k nám rychlostí 10 milionů kilometrů za hodinu - a to je neuvěřitelné, dosahuje 1 % rychlosti světla," poznamenává Reinhard Genzel, vedoucí výzkumné skupiny, která tuto oblast zkoumá téměř 20 let. "To znamená, že přední část oblaku již prošla nejbližším bodem na dráze kolem černé díry."

Původ tohoto oblaku plynu zůstává záhadou, i když možností není málo [5]. Nová pozorování však množství přijatelných variant zúžila.

"Nyní pozorujeme, jak se oblak protáhl a téměř se zformoval do tvaru špagety, podobně jako nešťastný astronaut ve vědecko-fantastickém filmu. To znamená, že v nitru oblaku pravděpodobně není žádná hvězda," dodává Gillessen. "V tomto okamžiku se domníváme, že oblak pochází z některé z hvězd, které obíhají kolem černé díry."

Nejdůležitější fáze tohoto unikátního jevu ve středu Galaxie v současnosti vrcholí a astronomové z celého světa ji pozorně sledují. Rozsáhlá pozorovací kampaň jistě poskytne bohatá data, která odhalí více nejen o plynovém oblaku [6], ale pomohou také lépe poznat oblasti v blízkosti černé díry, které dosud nebyly zkoumány, a sledovat efekty její super-silné gravitace.

Poznámky

[1] Odhaduje se, že černá díra uprostřed Galaxie má hmotnost asi 4 miliony Sluncí. Tento objekt je formálně označování jako Sgr A* (Sagittarius A ‚s hvězdičkou'). Jedná se o zdaleka nejbližší supermasivní černou díru a je to tedy jediný objekt tohoto typu, který lze zkoumat relativně zblízka. Příspěvek k výzkumu černé díry v centru Galaxie a jejího okolí je bodem číslo jedna na seznamu deseti nejvýznamnějších objevů ESO.

[2] Vzdálenost nejbližšího bodu k černé díře na oběžné dráze oblaku (obecně pericentra) je asi 5krát větší než vzdálenost Neptunu od Slunce.

[3] V zařízení označovaném jako 'spektrometr pro celé pole' (integral field spectrometer) je světlo dopadající na každý element obrazu samostatně rozloženo na spektrum, které je následně pro každý pixel zvlášť zaznamenáno. Každé spektrum je pak možné zkoumat odděleně a díky tomu vytvářet například rychlostní mapy nebo určovat změny složení v různých částech objektu.

[4] Členové týmu doufají, že se jim rovněž podaří nalézt známky interakce rychle se pohybujícího oblaku s plynem v okolí černé díry. Dosud se však nic takového pozorovat nepodařilo, ale v plánu jsou další pozorování za tímto účelem.

[5] Astronomové si myslí, že se mohl vytvořit z částic hvězdného větru stálic, obíhajících kolem černé díry. Nebo by se mohlo jednat o zbytky jetu vyvrženého přímo z centra Galaxie. Další možnost předpokládala, že by se uvnitř oblaku mohla nacházet hvězda, která oblak vytvořila buď svým hvězdným větrem, a nebo že se jedná o pozůstatek prachoplynného disku kolem této hvězdy.

[6] Astronomové očekávají, že v průběhu tohoto jevu v centru Galaxie se vývoj oblaku začne řídit nejen čistě gravitačními efekty, ale že dojde i na slapové jevy a složitější turbulentní hydrodynamiku.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "Pericenter passage of the gas cloud G2 in the Galactic Center" autorů S. Gillessen a kol., který vyšel v odborném časopise Astrophysical Journal.

Složení týmu: S. Gillessen (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo [MPE]), R. Genzel (MPE; Departments of Physics and Astronomy, University of California, Berkeley, USA), T. K. Fritz (MPE), F. Eisenhauer (MPE), O. Pfuhl (MPE), T. Ott (MPE), M. Schartmann (Universitätssternwarte der Ludwig-Maximilians-Universität, Munich, Německo [USM]; MPE), A. Ballone (USM; MPE) a A. Burkert (USM; MPE).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů.

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.

ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Stefan Gillessen; Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 30000 3839; Email: ste@mpe.mpg.de

Reinhard Genzel; Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 30000 3281; Email: genzel@mpe.mpg.de

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1332. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články:

+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Galaxie, vesmírné hvězdné ostrovy
+ Kosmický teleskop Spitzer je opět v provozu
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
+ Směsice exotických hvězd, nový snímek hvězdokupy 47 Tucanae dalekohledem VISTA
Reklama
Výběr článků
Hory Fatransko-tatranský Karpattrek (10), hřebenovka ze Strečna do Telgártu
Hory Sto kiláků jarním rudohořím (1), Veporské vrchy a Muránska planina
Hory Strážovské vrchy s odskočením si na Kľak
Reklama
Témata našich článků…
Volovec Sluneční vítr Šumava, ubytování Radegast Strejčkův lom Neutron Chata Smědava Javorový Javorníky, ubytování Boubín Šútovský vodopád Maroko Jeřáb Merkur Strečno Slunce Pluto Soos Kosmické záření Helfštýn Fáze Měsíce Obrovský vodopád
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Bouřky. Existuje na horách a v přírodě spolehlivá ochrana před bouřkou?

Tatry

Bouřky jsou vedle lavin nejnebezpečnějším projevem počasí, se kterým se můžeme v horách a v přírodě setkat. Bouřka…

Jak si vybrat vhodné kolo pro cykloturistiku, rady

Jestliže se rozhodnete pro koupi kola, je dobře nepodcenit jeho výběr. Nevhodně vybrané kolo nepřinese požitek z jízdy a může se stát, že zbytečně skončí odložené v kůlně, garáži či komoře. Rozhodně se nevyplatí šetřit na…

Populární treky
1. Slovenské hory Fatransko-tatranský Karpattrek (6), hřebenovka ze Strečna do Telgártu
2. Slovenské hory Strážovské vrchy, trek Strážovskými vrchy na sklonku léta
3. České hory Přírodní rezervací Račí údolí přes Čertovy kazatelny a zříceninu hradu Rychleby
4. Rumunské Karpaty Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
5. České hory Hřebenovka Jeseníků na sněžnicích trochu jinak, trek z Červenohorského sedla na Rejvíz
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist