Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 16.12.2016 , , svátek má
Treking > Soutěže > Teufelsbadstubensteig

Teufelsbadstubensteig

Ferráta v pohoří Rax; Treking s Tilakem 2011, soutěžní článek č. 2

27.2.2012 | Ivo Krčmář

Via-ferráta Teufelsbadstubensteig, Ďáblova koupelna… Nachází se v alpském pohoří Rax, v lokalitě, kde se neskutečným způsobem zařezává do tohoto celku impozantní roklina Großes Höllental.

Teufelsbadstubensteig

Obtížnost ferráty je udávána v kategorii B, doporučené k výstupu jsou lezecké sety, zato přilby jsou rozhodně nezbytné. Přesto není její zdolání nijak extrémně náročné a poradí si s ní průměrně zdatní turisté, ovšem zkušenost s pohybem na skalních stezkách tohoto druhu je žádoucí. Její akčností a odvážným vedením ve 350 metrů vysoké skalní stěně budete bezesporu uchváceni.

Jelikož z jižní Moravy máme do Dolních Rakous velice blízko, výpravy na zdejší zajištěné stezky se pro naši partu staly již tradicí. Tuto jsme uskutečnili v polovině května roku 2011.

Prvním ranním vlakem z Laa an der Thaya zajíždíme do rakouské metropole a odtud dále na jih, směr Wiener Neustadt. Do dvojměstí Payerbach/Raichenau, nacházejícího se pod vysokými zalesněnými kopci a samotným Raxem, dojíždíme podle jízdního řádu v 8:30 hodin. Hned před nádražní budovou je stanoviště autobusů, obsluhujících blízké osady a horská údolí, a vhodně je tak skloubena doprava pro místní i pro turisty.

Autobus nás odváží na zastávku Weichtelhaus v hlubokém údolí říčky Schwarzy, poblíže stejnojmenné turistické chaty, která je východištěm jak do soutěsky Großes Höllental, tak i na Schneeberg. Stojí jistě za zmínku, že tato chata je v nadmořské výšce 547 metrů a my se dnes dostaneme až do nějakých 1 650 m!

Ústí soutěsky Höllental je až o něco dále proti proudu Schwarzy. Po chvíli docházíme k rozcestníku, od nějž se vydává přímo vzhůru na plošinu Raxu stezka Wachthüttelkamm. Jedná se o alternativu pro ty, kteří nechtějí šplhat po ferrátách v Höllentalu, ale nicméně i tato cesta je celkem náročná díky velkému převýšení.

Teufelsbadstubensteig

Od rozcestníku spojovací pěšina traverzuje po strmém úbočí vysoko nad protilavinovým silničním tunelem a krátce před půl desátou přicházíme k prvnímu zajištěnému úseku, který však ještě rozhodně k žádné ferrátě nenáleží. Jsou to dlouhé železné schody, které úzkou průrvou vedou do úbočí mamutí rokliny Großes Höllental a tvoří tedy symbolickou bránu do tohoto lezeckého ráje.

Ocitáme se v obrovském skalním amfiteátru se stěnami vysokými až 500 metrů, jehož monumentálností jsme úplně ohromeni! Postupujeme po traverzující stezce do nitra rokliny. Na několika zatravněných loučkách krásně kvetou sytě modré hořce, které jsou pěkným námětem k fotografiím.

Ač naše cesta prochází většinu rokliny spíše mezi nízkými křovinami, v horní části znenadání přicházíme do vzrostlého listnatého lesa. Po desáté hodině se dostáváme ke kýžené odbočce na naši naplánovanou ferrátu - Teufelsbadstubensteig, která je velice dobře zaznačena směrovou tabulkou na stromě. Nutno podotknout, že páteřní cesta přivede zájemce spolehlivě k nástupům na další ferráty. Jen namátkou, jak uvádí zdejší rozcestníky: Hoyossteig, Gaislochsteig a velice známou Alpenvereinsteig.

Naše odbočka se kroutí mezi vysokými listnáči a nás zaujímá mimo jiné obrovský skalní blok, který se sem bezesporu před dávnými časy musel zřítit. Ještě pár kroků a jsme u nástupu na ferrátu. Desetiminutové zastavení využíváme i jako "technickou pauzu", abychom si řádně upevnili přilby. V 10:30 vyrážíme do akce!

Horská květena Teufelsbadstubensteig

Vítá nás klasická bílá tabulka spolku ÖTK s výrazným nápisem "Teufelsbadstubensteig" a hned za ní úvodní šikmá římsa zajištěná ocelovým lanem. Zezdola to nebylo příliš patrné, ale přece jen ve skále jakási cestička vede.

Přidržujíc se lana stoupáme podél skalní stěny šikmo vzhůru, v úseku dlouhém asi sto metrů. Tak přeručkováváme až k převislé skále. Kudy ale nahoru? Aha, přece jen se o kousek dále nachází téměř svislý žlab, který musíme překonat po prvním "béčkovém" žebříku. Ten je sice trochu pokroucený, ale bezpečný.

Poněkud kritičtější úsek zdoláváme hned nad žebříkem, kde plynule přechází do několika kramlí, abychom se mohli vyšvihnout na odpočinkovou římsu. První nádhernou technickou pasáž tedy máme za sebou během úvodní čtvrthodinky a je nám jasné, že tato ferráta bude skutečně úchvatná.

Teufelsbadstubensteig

Na římse se krátce vydýcháváme a v několika slovech hodnotíme první dojmy. Zážitek jistě umocňuje i okolní scenérie prosluněné monumentální soutěsky, po jejíchž stěnách prudce nabíráme výšku a okolní skály vidíme z čím dál lepších pohledů.

Nad žebříkem následuje skobami a lanem zajištěný klikatý úsek mezi několika skalkami. Také se ujišťujeme o nutné potřebě přileb, protože ať se sebevíce snažíme o opatrnost, přesto se často od našich pohorek začínají kutálet menší kamínky, které s sebou strhávají další a další, až do nefalšované štěrkové lavinky. Postup se proto zpomaluje, a my dole musíme čekat, až náš předvoj zdolá tato nepříjemná šotolinová místa. Zaplaťbůh za přilbu!

Za skalním prahem, který jsme tímto překonali, se nám otevírá další zajímavý pohled: ferráta se krátce mění v úzkou kamenitou traverzující cestičku, sotva metr širokou, a chvíli dokonce klesá pod kolmými stěnami v táhlém oblouku, aby se přece jen v závěru musela vyšplhat v kamenitém žlabu k dalšímu žebříku.

Tento odpočinkový úsek překonáváme v další desetiminutovce a postupně se scházíme na skalním "balkóně" pod žebříkem ke krátkému vydýchání. Zatím nám není příliš jasné, kudy trasa vede nad žebříkem - my zezdola vidíme jakoby vykutaný zářez či jeskyňku, ale kudy dál, bůhví. Uvidíme nahoře…

Ve výklenku skrytém před nepřízní počasí objevujeme plechovou schránku se zápisníkem (wanderbuch), kam můžeme zapsat svoje jména i skvělé dojmy. Dokonce je tato místopisná drobnost zaznamenána i na topografickém náčrtku, který máme s sebou, a na kterém si můžeme kontrolovat průběh výstupu.

Teufelsbadstubensteig

Přesně v jedenáct hodin se pouštíme do zdolávání B-žebříku. Tento je ještě o něco delší a i strmější než předchozí. A taktéž je horní příkrý úsek, kam až žebřík nedosahuje, překonán soustavou kramlí, takže musíme být zase hodně opatrní a ve střehu. V těchto úsecích je důležitá i práce a síla rukou - pořádně se přitahovat a ulehčovat nohám, protože kramle či stupy jsou kolikrát dost daleko od sebe.

Nad žebříkem máme možnost se na chvíli vydýchat na dalším "balkóně" tentokrát ohraničeném i "zábradlím", t.j. nízkou skalkou. Můžeme opět přehlédnout celý začátek ferráty, nad nímž se nacházíme už o dobrých sto metrů výše.

Přímo nad žebříkem je také objasněn název ferráty: Teufelsbadstubensteig - v překladu "Ďáblova koupel". Pod převisem totiž nepatrným čůrkem dopadá na skalisko těsně vedle žebříku voda. Dnes je to opravdu jen pár kapek, ale v dobách například jarního tání se tady prý vyskytuje pěkný vodopád, který spolehlivě smáčí lezce na žebříku.

Následně se vydáváme po dalším šotolinovém traverzu zajištěným lanem. Ale již po pěti minutách docházíme k další skalní pasáži s úzkým žlabem. Tentokrát není k zajištění použit žebřík, ale dvě postranní lana se skobami. Tento komín není tolik exponovaný, zato se na jeho stěnách nacházejí pamětní destičky lezců, kteří na Teufelsbadstubensteig položili své životy.

Profíci z ÖTK zřejmě věděli, proč je umisťují až do horní části výstupu - možná, že kdyby tyto památníčky byly dole, leckdo by si výstup třeba rozmyslel. I tak ale máme dnes velké štěstí: dosud jsme na ferrátě úplně sami! Těch několik výletníků, které jsme míjeli v roklině, zřejmě směřovalo někam dál na jiné stezky. Čili my se můžeme dokonale vyřádit na výstupu o samotě, aniž by nás kdo omezoval, anebo naopak my někoho zkušenějšího brzdili.

Zajímavý "pietní komín", zdoláváme všichni v čase 11:20 hodin - to se opět scházíme na horní plošině a zrakem měříme další úseky stezky. Zdá se, že se už dostáváme do poslední třetiny, samozřejmě i výška nad propastí tomu napovídá. Objevují se i zakrslé borovice, které se ve spárách mezi skálami přece jen uchytily.

Teufelsbadstubensteig

Naše stezka nyní mezi nimi stoupá v několika ostrých serpentinách k další stěně, kterou ale jen podcházíme dalším traverzem. Záhy se dostáváme do dalšího obřího půlkruhového amfiteátru, kterým můžeme na dálku shlédnout naše dva parťáky Jardu a Marka jako malé mravenečky, kteří se s předstihem připravují k závěrečnému výstupu po skalách. Pokud se ohlédneme za sebe, vidíme samotný závěr rokliny Großes Höllental, přičemž pohled přes bezednou hloubku, kterou jsme během hodinky překonali, je vskutku fascinující.

Skalní pasáž přechází v ještě jeden lanový úsek, dost často pak musíme překonávat vysoké "schody" a pomáhat si pořádně rukama. Závěr se blíží a přichází horní šotolinový žlab s příčnými dřevěnými "schody", které neslouží ani tak k výstupu, jako spíš k zachytávání nepříjemných štěrkových sesuvů.

Za tu hodinku a půl už toho máme v nohách i rukách opravdu dost, takže poslední příčnou kládu využíváme k posezení a odpočinku. Ale jak se zdá, jsme již asi nahoře. Takto shora shlížíme téměř celou ferrátu, a kdesi dole, zcela jistě pod úvodním žebříkem, vidíme skupinku lezců. Jsou to tedy jediní, kteří se vydávají na cestu až dlouho po nás. Opět si tedy pochvalujeme liduprázdnost vybrané stezky a sbíráme se ke zdolání závěrečných serpentin.

Přesně v poledne dosahujeme skalního výchozu s přírodními lavičkami a jedinečnou vyhlídkou do propasti a na protější skály. Usedáme na lavičky, sundáváme konečně přilby a odvětráváme upoceným vlasům. Měli bychom se nacházet ve výšce cca 1 250 m n.m. čili od úvodní tabulky (890 m n.n.) jsme překonali 360-ti metrový výškový rozdíl! Zhruba během 1,5 hodiny.

Naše dojmy jsou nepopsatelné, stezka byla naprosto úchvatná! Rakouského turistu prosíme o vrcholové foto a po pořádném napití a úpravě batohů vyrážíme na další cestu.

Zanedlouho narážíme na hlavní výstupovou cestu Wachthüttelkammsteig a vydáváme se po ní vpravo vzhůru. Musíme překonat ještě setsakra velký výškový rozdíl. Je třeba nastoupat ještě o dobrých 400 výškových metrů!

Kamenitá stezka se ostře klikatí v zalesněném postranním hřebeni. Proto jsou vítané krátké zastávky na vydýchání na několika malých pasekách, odkud se nabízejí krásné pohledy na blízký masiv Schneebergu s nejvyšším vrcholem Klosterwappen. O něco výše pak je dobře vidět i tamní kaplička císařovny Sissi a postranní vrchol Waxriegel.

Alpy

Konečně les přechází v pásmo kleče a posléze i travnaté horské loučky. Při pohledu na Schneeberg zjišťujeme, že vrchol se začíná halit do šedých vodnatých mraků, což jistě přináší avizovanou změnu počasí. Nemá cenu tedy příliš meškat, takže vyrážíme k pohodovému výšlapu po náhorní planině Raxu.

Záhy se kleč rozestupuje a nám se otevírá krásný výhled přes mělké úžlabí na blízkou chatu Ottohaus a vrch Jakobskogel (1 736 m n.m.), který se tyčí nad ní. Využíváme pěkné vyhlídky za chatou a z hrany bezedného skaliska se nám otevírají nedozírné pohledy do téměř kilometrové hloubky. V dálce vidíme prosluněné městečko Raichenau, ale zezadu se na nás z hor valí šedé cáry mraků.

Při chvilkové nepřízni počasí využíváme pohostinnosti chaty Ottohaus a usedáme v hale ke stolu. Světlé točené rakouské pivo si jistě zasloužíme. Během půlhodinky se ukazuje, že to s počasím nebude až tak zlé, neboť po několika zahřměních přeháňka ustává. V klidu tedy dopíjíme pivko a odebíráme se ven k závěrečnému sestupu po stezce Törlweg.

Podcházíme umělou skalní bránu a doslova vytesanou stezkou jištěnou i lanem zahajujeme ostrý sestup dolů. Musíme se z 1 600 m n.m. dostat do slabých 600! Na chvíli se dokonce objevuje sluníčko, pak ale zase přichází pár kapek či přeháňka.

Prudce ztrácíme výšku, skály ustupují a objevují se první stromy a posléze už les. Sestupujeme v nekonečných serpentinách, naše parta se poněkud trhá, ale scházíme se dole u pěkně upravené studánky Lammel-Brünnl s přírodním posezením. Chvíli odpočíváme a dopíjíme poslední zásoby čaje.

Počasí se umoudřilo, tady dole zase naplno svítí slunce. O slabou třičtvrtěhodinku později vycházíme na první louky s roztroušenými chalupami. Za chvíli procházíme kolem (v mapě vyznačeného) lesního hotelu Knappenhof (769 m n.m.), který je však momentálně v rekonstrukci. Podél louky scházíme ke kříži. Nachází se tu významné turistické rozcestí a my musíme trefit tu správnou cestu, abychom si zbytečně nezašli.

Zhruba v 17:15 docházíme do osady sympatického názvu - Trautenberg. Poloprázdný linkový bus přijíždí přesně na čas a za 1,80€ se pohodlně vezeme až na železniční nádraží, kde máme několik minut na přestup. Moderní vlakovou soupravou známou trasou uháníme k Vídni, kde přestupujeme a kolem desáté večerní jsme v Laa.

S výběrem lokality v tomto ročníku pro lezení po rakouských zajištěných stezkách jsme byli navýsost spokojeni, Rax a především impozantní roklina Großes Höllental na nás udělaly obrovský dojem! Jistě jsme tam nebyli naposled.

Informace, rady a tipy

Pohoří Rax je vysoce vyzdvižená náhorní plošina vápencového původu, nejvyšší vrchol je Heukuppe (2 007 m n.m.). V Rakousku je to velmi populární turistická oblast a hojně využívaná především Vídeňany, kteří to sem mají pouhou hodinku vlakem. Je to vlastně prapůvodní místo vzniku rakouských zajištěných stezek (zde zvaných klettersteig).

Na vrcholové planině je několik turistických chat: Raxalpen Bergasthof, Seehütte, Habsburghaus, Karl-Ludvig Haus, Eddelweiss Hütte, či námi navštívený a velice známý Otthaus. Z Hirschwangu vede nahoru lanovka, jedna z nejstarších v Rakousku. Odkaz do webu: www.raxalpe.com (volitelně i česká mutace).

Zajištěná stezka Teufelsbadstubensteig: je uváděna obtížnost B zřejmě díky dvěma žebříkům a lanem zajištěné římse ve spodní části. My jsme se pokusili předem na webu najít co nejvíce informací. Upozorňuji, že lezecká přilba je zde nepostradatelná, a to především z důvodu rizika padání drobného štěrku a šotoliny.

Ferrátové sety (úvazy), ačkoli jsme měli v batohu, jsme nakonec nepoužili a výstup přesto bezpečně zvládli. Nezbytné jsou vhodné rukavice - na ocelových lanech a žebřících seděly jako přišité. Přístup z rokliny Großes Höllental je velice přehledný a pečlivě vyznačený. Z páteřní vozové cesty postupně odbočují přístupy k ferrátám.

Odkaz na webu: doporučuji velice osvědčený lezecký server Bergsteigen.at, konkrétně www.bergsteigen.at/de/touren.aspx?ID=26, kde je dostupný i přehledný panoramatický náčrt této trasy.

Možnost občerstvení: horská chata Ottohaus - www.raxalpe.com/de/menu_4/schutzhuette-ottohaus-home. V chatě jsou jídelní lístky i v češtině/slovenštině, ceny na rakouské poměry velice přijatelné, a pokud budete mít štěstí jako my, s personálem se domluvíte slovensky.

Doprava: rakouské státní dráhy ÖBB s pomocí výhodné skupinové jízdenky Einfach Raus Ticket (ERT), která je jako na míru ušita až pětičlenné skupině turistů. Cestovat na ni může bez ohledu na věk 2-5 osob v osobních a regionálních vlacích (nikoliv IC, EC), přičemž počet cestujících je třeba zvolit při nákupu jízdenky Jednotná a pevná cena 28 €, nákup je nejvhodnější realizovat v automatu na nástupišti, platbu provést platební kartou v korunách.

Rakouské spoje lze vyhledat i v našem Idosu. U nádraží konečné stanice v Payerbach/Raichenau vhodně navazuje místní autobusová linka, která obsluhuje přilehlé vesnice a východiska pro turisty, m.j. samozřejmě i dolní stanici lanovky Rax-Seilbahn.

Podobně se lze na nádraží dostat zpátky odpoledne. Jízdní řád busu lze dohledat na stránkách rakouských státních drah www.oebb.at. Pro východiště na ferráty v roklině Großes Höllental si zakupte jízdenku do zastávky Weichtelhaus (turistická chata v údolí Schwarzy, asi 20 minut jízdy, cena 3,30 €).

Předpověď počasí: osvědčený rakouský server Bergfex s předpovědí přímo pro Raichenau, resp. i horní stanici lanovky - www.bergfex.at/raxalpe/wetter, anebo velice spolehlivý Wunderground - http://czech.wunderground.com/global/stations/11180.html .

K orientaci poslouží mapa Kompass 210 Wiener Hausberge 1:50.000.

Videozáznam z této akce na Youtube:



Treking.cz - diskuze
Výběr článků
Hory Gasienicowou dolinou za výhledy na Kościelec, Vysoké Tatry
Hory Hřebenem Rychlebských hor, pravá toulačka pro vlky samotáře
Hory Ortleské toulání (3), Monte Cevedale
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Velké Fatry
2. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
3. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Tapety na plochu PC zdarma, zima
 28.05.2017 31 příspěvků
Berglertafel s Messnerom
 27.05.2017 2 příspěvky
SkyMarathon 2016, Tiers
 27.05.2017 1 příspěvek
Jižní boky Velké Fatry, Slovensko
 26.05.2017 2 příspěvky
Salaš Smrekovica, Velká Fatra
 26.05.2017 1 příspěvek
Via Dinarica, trek v Bosně a Hercegovině
 26.05.2017 1 příspěvek
Rodeo 4×4 v rumunských Karpatech
 26.05.2017 10 příspěvků
Holubyho chata má devadesát let
 24.05.2017 2 příspěvky
Sůkenická, horský hotel
 24.05.2017 8 příspěvků
Bačovská Chyža, Gruň
 23.05.2017 8 příspěvků
Standardizace geografických názvů
 22.05.2017 42 příspěvků
Brhlík lesní (Sitta europaea)
 22.05.2017 1 příspěvek
Přechod v Bukovských vrších a Bieszczadech
 21.05.2017 1 příspěvek
Granit (Smrekovica), Velká Fatra
 19.05.2017 14 příspěvků
Roháč obecný (Lucanus cervus)
 14.05.2017 12 příspěvků
Túra kolem Smradlavy a Čurabky na Bobek, Beskydy
 13.05.2017 1 příspěvek
Zakarpatská Ukrajina, turistický průvodce
 13.05.2017 47 příspěvků
Ahoj,tak zde jsou věci které mam rad a co jsem, po
 11.05.2017 1 příspěvek
Ahoj, zkousim, zda by se touto cestou nedal "najit
 11.05.2017 2 příspěvky
Siněvirské jezero, Siněvir
 09.05.2017 2 příspěvky
Opruzeniny, léčba opruzenin
 09.05.2017 23 příspěvků
Chata Barborka, Jeseníky, Praděd
 08.05.2017 91 příspěvků
Prokletije, Peaks of the Balkans
 03.05.2017 1 příspěvek
Útulna Žľab, Bílé Karpaty
 02.05.2017 1 příspěvek
Turistické batohy, jak vybrat batoh
 02.05.2017 6 příspěvků
Slovensko, dálniční známky 2017 - cena a platnost
 01.05.2017 11 příspěvků
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist