![]() |
, , svátek má RSS Mapa webu Karpaty.net | ||||||||||
|
|
|||||||||||
|
|||||||||||
Hrad Trosky, Český ráj1.2.2007 | Petr Friedl a RED
Jeden z nejznámějších hradů Českého ráje, viditelný snad ze všech jeho význačnějších výhledových bodů. V Českém ráji je celá řada míst, která jsou svým způsobem neopakovatelná a jedinečná, ale pokud se některé z nich vymyká i této jedinečnosti, pak to budou jistě Trosky. Jejich historie se začala psát dávno předtím, než se Čeněk z Vartemberka rozhodl založit hrad.
K počátkům Trosek se musíme vrátit na konec třetihor, kdy na mnoha místech České tabule došlo k pronikání vulkanických hornin skrz křídové sedimenty (např. Mužský, Sokol aj.). Vznikly tak různé morfologické tvary, v případě Trosek dvě čedičové výplně sopouchů, které byly později obnaženy. Scéna byla připravena, představení středověkých stavitelů a kameníků mohlo začít. Počátky hradu sahají do druhé poloviny 14. století a jeho stavitelem byl již zmíněný Vartemberk. Na přelomu 14. a 15. století už hradem vládl Ota z Bergova, přední šlechtic Českého království. Jeho syn, Ota mladší, oddaný katolík, ale také kořistník, stál po celou dobu husitských válek na straně Zikmunda. Hrad také husitskému útoku v roce 1424 odolal.
Po husitských válkách, které až na zmíněnou akci Trosky obešly, nastalo pro hrad bouřlivější období díky zaujetí pevnosti loupeživým živlem té doby – Kryštofem Šofem z Helfenburka. Když hrad přešel do rukou Zajíců z Házmburka a tito se postavili proti králi Jiřímu, královské vojsko hrad v roce 1467 oblehlo a dobylo. V průběhu dalších let došlo k reorganizaci správního členění kraje a Trosky přestaly být sídlem panství. S tím pomalu nastává i jejich úpadek a po třicetileté válce byl už hrad zříceninou. V polovině 19. století byly Trosky alespoň částečně zpřístupněny, ale tím byla péče o hrad vyčerpána. V případě Trosek bylo mistrně využito obou přírodních věžovitých výplní sopouchů, pro které se vžilo lidové pojmenování: vyšší štíhlý je Panna a nižší robustnější je Baba. Oba skalní hroty byly osazeny obytnými věžemi – Panna čtyřbokou a Baba šestibokou. Hradní jádro s paláci a hospodářskými budovami bylo umístěno v sedle mezi oběma věžemi.
V současné době jsou zpřístupněna vyhlídková místa pod věží Pannou a samotný vrchol Baby. I při malé nadmořské výšce (488 metrů) jsou Trosky dominantou širému okolí a odpovídá tomu i výhled, kterým obsáhneme značnou část České tabule po obvodu s Krkonošemi, Železnými horami, Polabím a třeba Ještědem. Vše záleží na viditelnosti. Vstupné na hrad Trosky dnes činí 60 Kč, prohlídka je individuální. V hlavní sezónu je tevřeno od úterý do neděle v časech 8.30 - 17.30. Aktuální informace o provozu a akcích naleznete na stránce www.hrad-trosky.eu. Možností návštěv přitažlivých míst v okolí je nepřeberně, však jsme v srdci Českého ráje – to platí i pro cyklonadšence. Obvykle se návštěva Trosek spojuje s putováním po červené Zlaté stezce Českého ráje a po ní lze vyrazit na Hrubou skálu či Valdštejn, případně opačným směrem k Prachovkám. Vzdálenějšími cíli mohou být Maloskalsko, Klokočské skály, nebo velezajímavá plošina Mužského. Vše samozřejmě za asistence tisíců pitoreskních pískovcových věží, pro tento milý kraj tak příznačných. Otevírací doba
Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Český ráj, svět pískovcových skal, horské chaty a levné ubytování+ Prachovské skály ve fotografii + České a moravské hrady a zříceniny, přehled I. |