Soos, národní přírodní rezervace

Národní přírodní rezervace Soos se zcela vymyká představě o typické české krajině. Vzduch je zde cítit sírou, z kráterů, štěrbin a puklin v zemi uniká syčící plyn, krátery jsou při vyšší hladině podzemní vody až po okraj naplněny bublající vodou, černý popraskaný zemský povrch pokrývají za suchého počasí bílé, žluté nebo narůžovělé krystaly soli.

Tuto vskutku ojedinělou krajinu můžete spatřit v okrese Cheb asi 5 km od Františkových Lázní. NPR Soos má rozlohu 211 ha a byla vyhlášena v roce 1964; předmětem ochrany jsou významná rašeliniště a minerální slatiniště na křemelinovém štítě, výrony plynů a minerálních vod a výkvěty solí.

Historie zdejšího rašeliniště a slatiniště spadá zhruba do období před 10 000 lety. Vznik má pravděpodobně na svědomí Sooský a Vonšovský potok, jejichž vody při záplavách vyhloubily dvě prohlubně s nepropustným dnem tvořeným kaolinovými jíly. V terénních mísách byla zadržována voda a rozkladem vegetace vznikla rozsáhlá rašeliniště.

Poněkud odlišný byl vývoj v jižní míse v prostoru Vonšovského potoka. Zde vyvěralo množství minerálních pramenů, které vytvořily jezero se slanou vodou obklopené slatiništěm (rašelina obohacená minerálními solemi). V jezeře se hromadily křemičité skořápky odumřelých mikroskopických řas rozsivek, postupem času jezero vyschlo a na jeho dně se odhalila usazená křemelina, tzv. křemelinový štít. Naučná stezka nás vede po křemelinovém štítě a slatiništi, která však byla do hloubky vytěžena, takže procházíme po dně Soosu.

Přírodní rezervace Soos na turistické mapě

K nejvíce obdivovaným úkazům Soosu patří mofety, tedy místa kde na povrch vystupuje oxid uhličitý. Plyn je produktem doznívající sopečné činnosti, uniká z podloží Soosu z hloubky 15-ti a více kilometrů, kde se uvolňuje při chladnutí žuly. Oxid uhličitý si razí cestu silnými vrstvami bahna a slatiny, které před sebou vytlačuje spolu s podzemní vodou a na zemském povrchu vymílá kráter.

Krátery jsou obvykle vyplněny minerální vodou sycenou rozpuštěným oxidem uhličitým; za suchého počasí, při nízké hladině podzemní vody vystupuje do suchého kráteru pouze syčící plyn. Vzhledem k rozmanitým půdním typům se zde vyskytují vzácné druhy slanomilných rostlin, např. sivěnka přímořská či tučnice. Zastoupení živočišné říše je bohaté, ne však každému se podaří zahlédnout ledňáčka či jeřába.

Do NPR Soos se nejlépe dostanete autem, ale je možno využít i vlakového spojení popřípadě jít z Františkových Lázní i pěšky. Autem je nejsnazší příjezd po silnici č. 21 spojující Cheb a Františkovy Lázně, ze které nedaleko čerpací stanice na dobře značené křižovatce odbočíte na Horní Ves a dále pokračujete na Nový Drahov. Tam je cíl vaší cesty.

K pohodlnému parkování je zde přímo před vstupem do NPR připraveno parkoviště. Vlakové spojení vede přes Tršnici, kde musíte přestoupit na vlak jedoucí do Lubů. Z Tršnice to jsou pak ještě dvě stanice do Nového Drahova. Vlakové nádraží je nedaleko parkoviště, na kterém byste parkovali při příjezdu autem.

Ke vstupu do NPR vás již navede místní značení. Prohlídka rašelinišť je fyzicky nenáročná. Je vedena po dřevěných chodníčcích a je vhodná pro všechny kategorie návštěvníků. Celá prohlídka vám zabere, podle vašeho tempa, přibližně jednu až dvě hodiny.

Až si prohlédnete neobyčejné přírodní scenerie, můžete navštívit i místní muzeum. Jeho návštěvou budou nadšeny především asi děti, neb největší část expozice je věnována prehistorickým zvířatům. V sezóně se je možno nedaleko muzea i občerstvit v místním pohostinství, popřípadě zakoupit nějaké suvenýry. Vyhlášený je zejména místní prodej minerálů.

Návštěva Soosu je možná v kterékoliv roční době a vždy je něčím zajímavá. Bude vypadat jinak za mokrého, jinak za suchého počasí, o rozmarech slunce a mrazu nemluvě. Pokud se tedy budete do NPR Soos vydávat, nemusíte příliš sledovat předpověď počasí, a přesto určitě nebudete zklamáni.

Na závěr ještě jeden námět: Máte-li rádi ochutnávky minerálních léčivých vod, nezapomeňte si s sebou vzít nějakou nádobu, ať pak u místního Císařského pramene nelitujete.