Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 8.12.2015 , , svátek má
Treking > Treky, turistika > Velká Fatra, hřebenovka

Velká Fatra, hřebenovka

Přechod hlavního hřebene Velké Fatry

4.3.2005 | Otakar Brandos

Přechod hlavního hřebene Velké Fatry patří k vícedenním značně náročným turistickým podnikům. Tento trek je fyzicky značně namáhavý, neboť je během něj nutné překonat značné vzdálenosti a zejména značné výškové rozdíly. Přesto tento trek patří k jedněm z nejkrásnějších podniků, které můžeme ve slovenských horách uskutečnit.

Západ Slunce na Ostredku

Pohybujeme se v Národním parku Velká Fatra (NAPAVF), proto je nutné dbát návštěvního řádu a rovněž netábořit, kde nás napadne. Noclehy jsou možné na chatách, v útulnách či na místech vyhrazených k táboření.

Popis přechodu hlavního hřebene je doplněn orientačními čistými časy chůze, které se však v závislosti na stavu terénu a vaší fyzické kondici mohou v reálu lišit. Vedle toho uvádíme i celkové doporučené časy. Nástupů na hřeben je více, ty však spolu s plným zněním a popisem významných míst naleznete v tištěném průvodci.

Krkavá skala, Vtáčnik, Nižné Šiprúnske sedlo (0 h, 1 h, 2 a 3/4 h, 4 h)

Přechod hřebene zahájíme v Ružomberku, který je poměrně dobře přístupný. Začátek zelené značky se bohužel nenachází u železničního nádraží, ale až v centru města nedaleko prioru. Po přechodu města a okrajovým sídlištěm se konečně dostáváme do hor. Po projití pod elektrickým vedením vysokého napětí začínáme stoupat loukami. Pořád po dobré polní cestě až ke Krkavé skále. Těsně pod ní lze u upravených žlabů pro napájení dobytka nabrat pitnou vodu.

  • Délka trasy 82 km
  • Celkové převýšení 5 400 m

Zde se cesta odpojuje z polní cesty a kolem Krkavé skály stoupá pod mohutnými vápencovými skalisky Sidorova (1 099 m), aby se asi po půl hodině setkala na rozcestí u Malina Brda se žlutou značkou. Kousek před ním je další pramen pitné vody a nový turistický přístřešek na Vlkolínských loukách.

Turistický průvodce Velkou Fatrou popisující jedno z nejkrásnějších, největších a nejromantičtějších pohoří nejen Slovenska, Bližší informace...
ale Západních Karpat vůbec. Pohoří, kde je ještě i dnes živé salašnictví a pastevectví, které dodává tomuto koutu Slovenska jen těžko opakovatelný ráz. Publikace je doplněna digitálně

Odsud pokračujeme po zpevněné vozové cestě směrem na Vtáčnik (1 090 m). Značený chodník po strmém stoupání uhýbá vlevo do lesa, ale posléze se opět napojuje na vozovou cestu, která nás hustými bukovými lesy přivede až na Vtáčnik, kde je rozcestník a zbytky salaše. Objevují se krásné louky i husté převážně smrkové lesy. Vidíme Šiprúň a další vrcholy.

Ze sedla musíme kousek sestoupit a opět stoupat. Vstupujeme do lesa a po kratším stoupání pasekou s množstvím bodláků opouštíme lesní cestu a pokračujeme vpravo po stezce. V četných serpentinách se konečně dostáváme k hornímu okraji lesa s několika bělostnými vápencovými skalkami.

Z posledního úseku cesty vedoucí opět po loukách (pastvinách) se otevírají krásné pohledy na Malou Fatru, Veľký Choč, Roháče a část Vysokých Tater s masívem Kriváně. Zapomenout nesmím ani na Nízké Tatry.

Konečně jsme ve Vyšném Šiprúnském sedle, ze kterého odbočuje červená značka k vrcholu Šiprúně a do doliny Nižné Matejkovo. Denedávna stávala pod sedlem pěkná salaš pod Šiprúněm, kterou bylo možno využít k bivaku, ta ale bohužel shořela (údajně po zásahu bleskem).

Smrekovica, Skalná Alpa, Tanečnica, Rakytov (5 h, 5 a 3/4 h, 6 a 1/4 h, 6 a 3/4 h)

Z Vyšného Šiprúnského sedla pokračujeme po široké lesní cestě do Nižného Šiprúnského sedla, které je významnou křižovatkou turistických cest. Z Nižného Šiprúnského sedla pokračujeme dále. Stále po zeleně značeném chodníku. Na Malé Smrekovici (1 485 m) se objeví větší louky a výhledy, zejména na Nízké Tatry. Procházíme místy, kde je vcelku častým hostem TU Smrekovica medvěd. Z vrcholu Malé Smrekovice chodník sestupuje. Nejprve kolem malé zděné boudy, která slouží jako zdroj pitné vody, až na Smrekovici, kde je vojenská chata a turistická ubytovna. Těsně před ní je dosti vydatný pramen pitné vody. Projdeme kolem chaty a po asfaltce se ostáváme k mapě a lavičkám.

Tady odbočíme doleva a pokračujeme lesem až na další louky zvané močidlo. Projdeme kolem Horského hotelu Smrekovica a odbočíme doprava na louku (hlídám značku, hůře viditelné) a mírným stoupáním po úbočí Skalné Alpy (1 463 m) se dostáváme do výrazného sedla, ze kterého se otevírají nádherné pohledy k jihu na Rakytov (1 567 m), Čierny kameň (1 479 m) i Ploskú (1 532 m). Ze sedla pokračujeme traverzem k vrcholu Tanečnica (1 460 m).

Rakytov v mlze, pohled od Skalné Alpy

Konečně se dostáváme na rozcestí pod Severním Rakytovským sedlem. Buď pokračujeme po žluté traverzem kolem masívu Rakytova, a nebo po zelené odbočíme vlevo a vystoupíme do Severního Rakytovského sedla. Tady pro změnu odbočíme vpravo a strmým stoupáním se dostaneme na travnatý vrchol Rakytova, který je zčásti osázen kosodřevinou. Z jeho vrcholu se nám otevírají velkolepé rozhledy prakticky na celou Velkou Fatru i okolní pohoří. Na vrcholu Rakytova ještě nedávno byla kovová rozhledová růžice, vrcholová schránka a velký kříž.

Čierny kameň, Ploská, Chata pod Borišovom (7 a 1/2 h, 8 h, 8 a 3/4 h, 9 a 1/2 h)

Z Rakytova budeme sestupovat strmými travnatými svahy po jeho jihozápadním úbočí. Na konci prudkého sestupu projdeme mezi krásnými vápencovými skalisky, které jsou nazvány Skalní brána. V jarních měsících Chata pod Borišovom tady kvete velké množství kytek. Již po mírnějším svahu sestoupíme až do Jižního Rakytovského sedla (1 295 m). Pokračujeme dále po zelené ke Kračkovu (1 398 m). Jeho svahy, které traverzujeme, jsou pokryty převážně bukovými lesy.

Pod vrcholem Kračkova vyjdeme na malou mýtinku, kde chodník uhýbá vlevo. Vyšlapaná pěšinka vede i na vrchol Kračkova, ta je však zimní cestou. Letní cesta, která je značená zeleně vede tedy doleva na malou skalku, ze které je krásná vyhlídka na masív Rakytova a do doliny Veľká Rakytová, ale i na Čierny kameň, který odsud vypadá skutečně impozantně.

Borišov Ploská

Tady se chodník stáčí prudce doprava a traverzuje jihovýchodní svahy Kračkova. Čierny kameň je přírodní rezervací s mnoha význačnými druhy fauny a flóry. Proto nepoškozujeme okolní přírodu. Konečně vycházíme z lesa a otevírají se širší rozhledy na Ploskou. Kousek pod Sedlem Ploské je po pravé straně upravený pramen vody. Dojdeme do Sedla Ploskej k rozcestníku.

Zelená traverzuje Ploskú po severních svazích, proto pokračujeme na vrchol po žlutě značeném chodníku. Rozhledy z vrcholu Ploské jsou možné jen do dálky, do nejbližšího okolí z důvodu plochosti vrcholu možné nejsou. Dolu k Borišovu pokračujeme již po červeně značeném chodníku – Velkofatranské magistrále. Sestup je velice strmý a vede po značně rozbitých a silně erodovaných stezkách.

Ploská, Velká Fatra

Pak se již po mírném hřebínku dostáváme pod chatu a posledním kratším stoupáním přicházíme k cíli první, velice dlouhé a náročné etapy. Nocleh na Chatě pod Borišovom vyjde od 7 EUR pokud budete spát ve vlastním spacím pytli.

Ostredok, Krížna a zpět na Borišov (10 a 1/2, 11 a 1/2 h, 12 a 3/4 h, 16 a 1/2 h)

Cestou z Krížne

Další den se podíváme na hlavní hřeben směrem ke Krížne. Od chaty postupujeme po modré značce, která traverzuje úbočí Ploské. Asi po hodině nás přivede na Kýšky (1 340 m). Ještě před tím, v závěru Zelené doliny uvidíme pod rozcestím vlevo dole další ze salaší Velké Fatry - salaš pod Ploskou. Během cesty se naskýtají nádherné pohledy na Borišov, který kraluje celému okolí.

Před začátkem stoupání na Suchý vrch je možno odbočit doprava k salaši pod Suchým, kde bylo možné během sezóny koupit čerstvé kravské mléko, které se podstatně liší od toho, na které jsme zvyklí z našich obchodů. Pak pokračujeme ve výstupu po západním úbočí Suchého vrchu (1 550 m). Samotný vápencový vrchol není přístupný, neboť je součástí chráněného naleziště.

Tady se chodník otáčí doprava a posléze se napřimuje opět k jihozápadu, aby nás táhlým, ale mírným stoupáním přivedl na nejvyšší vrchol Velké Fatry – Ostredok (1 592 m). Tento plochý travnatý vrchol poněkud v hřebeni zaniká, neboť okolní vrcholky jsou jen o něco málo nižší a celá tato část hřebene si udržuje prakticky konstantní výšku.

Ostredok od Frčkova

Z Ostredku pokračujeme přes Frčkov (1 585 m) na vrchol Krížna (1 574 m), kde končí (či začíná) Veľkofatranská magistrála. Na vrcholu je meteorologická stanice, zařízení pro řízení letového provozu a objekty spojové služby (vojenský prostor). Odsud se na Chatu pod Borišovom (kde skončíme i druhou etapu) vrátíme stejnou cestou a nebo si ještě můžeme odskočit na Kráľovu studňu.

Javorina, Malý Lysec, Jarabiná (17 a 1/2 h, 19 h, 19 a 1/2 h)

Třetí etapa je velice dlouhá a náročná. Červená magistrála nás vede přes vrchol Šoproň (1 370 m) na Javorinu (1 328 m), na cedulce na vrcholu je uvedeno 1 338 m), která poskytuje zčásti omezené výhledy. Z vrcholu Javoriny výrazně sestoupíme lesem do hlubokého sedla pod Javorinou. Ale to jen proto, abychom mohli opět stoupat. Nejprve na kótu 1 162 m, a po následném krátkém sestupu na vrchol Štefanová (1 305 m). Neustále se pohybujeme v lese s minimem výhledů a nebo jen velice omezenými výhledy, či spíše by se hodilo napsat průhledy.

Zhruba 23 minut po opuštění vrcholu Štefanové narazíme na rozcestí s modrou značkou, která dalších asi 7 minut jde souběžně s červenou na zčásti travnatý vrchol Malého Lysce. Z něj se otevírají částečně omezené pohledy na sousední Lysec, který leží v jeho západní rozsoše, a na část Fatry východním či jižním směrem. Po poměrně ostrém hřebeni zvaném Ostredkový grúň pak pokračujeme směrem k vrcholu Jarabiná (1 314 m).

Zhruba po 40 minutách od Malého Lysce procházíme travnatým sedlem s velkými porosty lopuchů a následným traverzem se dostáváme do sedla pod Jarabinou. Ještě před tím, než se chodník prudce stočí do sedla se dole po levé ruce objeví kaluž s vodou. Té si ale nevšímejme, neboť kousek odsud je pořádný pramen. Ze sedla začneme stoupat na Jarabinou. Po třech minutách narazíme na nepatrnou cedulku s nápisem voda. Tady odbočíme doleva a po zhruba 200 metrech dojdeme po širokém chodníku k upravenému prameni vody. Ten je velice vydatný, spoléhat lze na něj i v nejparnějším létě. Vrchol Jarabiné je snad nejoblíbenějším bivakovacím místem Ľubochnianského hřebene Velké Fatry.

Lipová, Kľak, sedlo Príslop (20 a 3/4 h, 22 a 1/2 h, 24 h)

Z Jarabiné nejprve dlouze sestupujeme hustými lesy. V některých místech je chodník hůř značen a místy se mohou objevit orientační problémy. Navíc se o další těžkosti postará množství spadlých stromů. Po sestupu se dostáváme do rovnějších míst, kde se mohou vyskytnout menší problémy s orientací. Zhruba platí, že se držíme hrany hřebínku, dále nejvýraznější lesní cesty. Proto bedlivě sleduji značeni a v případě, že jsou dlouho nenašel následující značku, tak se vrátím k té poslední a zkouším to znovu. Dostáváme se na další vrchol na naší cestě. Tím je Vyšná Lipová (1 220 m), opět jeden z poměrně oblíbených bivakovacích bodů.

Následuje sestup do lesnatého sedla (další bivakovací místo). Pak následuje značně namáhavý výstup na Kľak (1 394 m), jehož vrcholové vápencové skalisko poskytuje nádherné rozhledy na značnou část Velké Fatry. Nachází se tady vrcholová schránka, vrchol je i důležitou křižovatkou turistických cest (resp. rozcestí kousek pod vrcholem).

Jak byl namáhavý výstup, tak je namáhavý i sestup. Nejprve se po chodníku s kluzkými kameny, kořeny a mazlavým blátem dostaneme na vrchol Kliačik (1 240 m). Pak pokračujeme hustým bukovým lesem do sedla Príslop. Pokud už toho máme dost, je zelená odbočka do Velké doliny tou nejvhodnější ústupovou trasou z hřebene, která nás dovede do osady Nolčovo. Z této je již jen skok do Krpeľan, odkud se již v pohodě dostaneme vlakem.

Tlstý diel, Ľubochnianske sedlo, Kopa, Ľubochňa (25 a 1/2 h, 25 a 3/4 h, 27 h, 28 a 1/2 h)

Pokud toho ještě nemáme dost, tak budeme pokračovat dále. Nejprve dalším prudkým sestupem na lesní cestu, po níž kus pokračujeme doprava. Nesmíme ale přehlédnout na konci rovného úseku odbočku doleva na louky a do sedla Príslop (1 067 m). Následuje travnaté úbočí Nižné Lipové (1 162 m).

Poté, co vyjdeme z lesa, musíme pokračovat po vrstevnici, nikoliv kolem okraje lesa doprava, ale jakoby od svahu. Brzy přijdeme k vydatnému prameni vody. Přejdeme silně rozblácený úsek a malým remízkem se dostáváme táhlým mírným stoupáním lučnatým úbočím na rozcestí se žlutou značkou (od pramene asi 25 minut).

Po pěkném hřebínku se konečně dostáváme na Tlstý diel s velkými porosty malin. Z vrcholu sestoupíme strmým svahem do Ľubochnianskeho sedla (od rozcestí ze žlutou asi 45 minut). Toto sedlo je důležitým rozcestím turistických cest. Těsně před sedlem (a vozovou cestou) je možno odbočit vlevo k prameni vody (asi 5 minut). Odbočka je kousek nad sedlem. Ľubochnianským sedlem prochází elektrické vedení vysokého napětí. Pokračujeme na Grúň (987 m) a na Kopu (1 187 m). Z Kopy nás již očekává již jen sestup, který je pořádně strmý. Červená značka nás přivede až k vlakovému nádraží v Ľubochni.

Treking.cz - diskuze
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Přechod Nízkých Taur, Schladmingské Taury
 26.03.2017 5 příspěvků
Tapety na plochu PC zdarma, zima
 26.03.2017 1 příspěvek
Strom roku 2014, anketa
 26.03.2017 2 příspěvky
Nejvyšší pohoří České republiky
 25.03.2017 3 příspěvky
České hory jako smetiště?
 25.03.2017 8 příspěvků
Wildspitze a Urkundholm, výstup
 24.03.2017 3 příspěvky
PF 2013 přeje redakce Trekingu
 24.03.2017 1 příspěvek
Talkenschrein, Alker a Schoberspitze, Taury
 24.03.2017 1 příspěvek
Vliv temné hmoty na vývoj galaxií v raném vesmíru
 24.03.2017 2 příspěvky
4 slezské rozhledny za jarní rovnodennosti
 24.03.2017 2 příspěvky
Turistický batoh Ferrino Overland 50+10
 24.03.2017 1 příspěvek
Výstup na Großer Buchstein, Gesäuse
 20.03.2017 1 příspěvek
Kmeťov vodopád, nejvyšší vodopád na Slovensku
 20.03.2017 3 příspěvky
Luční bouda, Krkonoše
 20.03.2017 12 příspěvků
Velký a Malý Kriváň, Malá Fatra
 19.03.2017 3 příspěvky
Výstup na Hexenturm
 19.03.2017 2 příspěvky
Silická planina a Zádielská planina, turistika
 18.03.2017 1 příspěvek
Chata Barborka, Jeseníky, Praděd
 16.03.2017 90 příspěvků
Bílá hora, rozhledna u Kopřivnice
 15.03.2017 3 příspěvky
Malá Fatra v zimě a s bivakem
 15.03.2017 5 příspěvků
Runy v Bodinej, runové nápisy
 15.03.2017 1 příspěvek
Putování podzimní Šumavou
 13.03.2017 2 příspěvky
Vesteraly a Lofoty, Norsko
 12.03.2017 6 příspěvků
Kolem České republiky na kole
 12.03.2017 1 příspěvek
Křížový vrch, rozhledna
 07.03.2017 2 příspěvky
Bjelasica, Komovi a Kučka krajina, Černá Hora
 06.03.2017 5 příspěvků
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist