Troglodytes troglodytes (střízlík obecný). Atlas ptáků v ČR

Střízlík obecný je jediným našim zástupcem čeledi, která celosvětově zahrnuje 94 druhů. Má poměrně zavalité tělo, krátký, a většinou vzpřímený, ocas, drobnou hlavičku s tenkým, na konci zašpičatělým zobákem. Však se tento rtuťovitý a nebojácný ptáček hnědého zbarvení něco naběhá, aby se uživil. Sbírá drobný hmyz, stonožky, pavouky a jinou podobnou havěť. Tu sbírá na kmenech stromů a v houštinách. Nejčastěji jej můžeme spatřit jak šmejdí po něčem na zub po březích lesních potoků.

Střízlíci se nejraději zdržují v lesích mezi vývraty, v okolí vodních toků, kde prolézají ve spleti kořenů a křovin. Odváží se ale i do zahrad a sadů. Nejčastěji se zdržují při zemi, mnoho toho nenalétají. Své území v době hnízdění nebojácně brání. I proti člověku, zavítá-li do jejich revíru a nebo se přiblíží k hnízdu. Vetřelce se snaží odehnat svým praskavě znějícím "tr tr tr". Ačkoliv je střízlík opravdu drobný, jeho hlas patří mezi evropskými ptáky k těm nejhlasitějším. Nejčastěji si prozpěvuje v rytmu "cerrrr" a nebo "tek tek" v době námluv.

U střízlíků je zajímavé, že v době hnízdění buduje prozatímní hnízda sameček. A hned několik. Samečci střízlíků jsou doslova neúnavnými staviteli. Téměř celé předjaří se věnují stavbě hnízd. Samička si jedno z nich nakonec vybere, dostaví jej a vystele hebkou vystýlkou z peří, chlupů i dalších hebkých materiálů. Kulovitá a téměř uzavřená hnízda z mechů, lišejníků a trávy či listů nalezneme nejčastěji mezi kořeny na březích lesních říček, ale i v různých dutinách, v houštinách a nebo i výše ve větvích stromů a v hromadách chrastí. A ani zbylá hnízda nezůstanou bez užitku, dospělí střízlíci v nich nocují.

Samička snáší do hnízda v polovině dubna pět až sedm bílých, lehce skvrnitých vajíček. Inkubační doba, kdy na snůšce sedí pouze samička, trvá asi dva týdny. Odrostlá mláďata opouštějí hnízdo po dvou až třech týdnech. Střízlíci u nás hnízdí zpravidla dvakrát do roka, přičemž péče o potomstvo spočívá vesměs na bedrech samičky. Polygamní samečci si žijí spíše takovým mládeneckým životem, na krmení mláďat se většinou nepodílejí. A nebo jen částečně. Snad z dobrého rozmaru…

Areál rozšíření střízlíka obecného zahrnuje celou Evropu vyjma nejsevernějších částí světadílu, severní Afriku a velkou část Asie. Objevuje se i v Severní Americe. Naši střízlíci jsou částečně tažní. Část populace odlétá na zimu k jihu, naopak k nám přilétá populace ze severu. V tomto zimním období hmyz v jejich jídelníčku nahrazují různá semínka a nebo bobule. A i přes hladovou zimu si střízlíci i v tomto období zpívají. Jako jedni z mála našich opeřenců. Ve volné přírodě se střízlíci dožívají průměrně 3 až 4 let, jsou známí i jedinci, kteří se dožili 7 let.