Názvosloví Vysokých
Tater je neustále doplňováno a rozšiřováno. Na hlavním hřebeni a bočních hřebenech
je dnes pojmenováno asi 1 500 objektů - štítů, věží, věžiček, sedel a lávek. Svá jména
tak má téměř každý brdek, věžička či hromádka kamení, v nichž se normální turista či
horolezec vyzná jen velice obtížně.
Níže jsem na základě publikace "Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier"
Ivana Bohuša, horolezeckých průvodců A. Puškáše (svazek 1 až 10) a oblíbené horolezecké
mapy sestavené na základě průvodců Kroutila, Gellnera, Paryského a Puškáše. Vypustil jsem
objekty okrsku Liptovské kopy (podcelek Západní
Tatry), které Ivan Bohuš omylem zahrnul do okrsku Vysoké Tatry (podcelek Východní
Tatry).
Výška některých vrcholů se v různých zdrojích občas i poměrně výrazně liší (až
o 20 metrů), vycházel jsem proto ve sporných případech z dat horolezecké mapy.
U některých objektů by jistě šlo také diskutovat, zda-li se jedná o samostatný vrchol
nebo "nenápadnou" elevaci hřebene. Přehled přesto přiblíží ohromnou členitost Vysokých
Tater.
Vysoké Tatry jsou jediným pohořím (okrskem) Slovenska, které má
velehorský charakter. Vysoké Tatry mají všechny znaky vysokohorské krajiny - velkou
nadmořskou výšku, vysokou členitost a bohatství různých skalních forem - štítů, skalních
stěn, věží…
Vysoké Tatry se rozkládají na území o ploše 341 km2, z čehož 260 km2
připadlo Slovensku. Délka hlavního hřebene Vysokých Tater činí asi 26 km. Průměrná výška
Vysokých Tater činí asi 1 700 metrů, přičemž průměrná nadmořská výška štítů dosahuje hodnoty
2 357 m, střední výška jejich hlavního hřebene činí 2 279 m, přičemž střední výška sedel
tohoto hřebene je 2 198 m. Střední vertikální členitost hřebene tak dosahuje pouhých 159 m…
Již III. doplněné a zcela přepracované vydání průvodce Vysoké Tatry
je tentokráte doplněno o polskou část Tater, která je logickou a nedělitelnou součástí
tohoto horského celku.
Vedle obecných informací tady naleznete podrobný místopisný rejstřík, uživateli
velice oblíbené rozhledové růžice a především panoramatické fotografie s popisy
významných vrcholů, sedel a ples, výřezy reliéfních turistických map v měřítku
1:50.000 se zákresy turistických tras a velké množství fotografií (316 fotek, mapky,
rozhledové růžice). Velkou část knihy pak samozřejmě tvoří popisy jednotlivých túr,
ať již na slovenské a nebo polské části Tater.
Ne nadarmo se říká: "Jak si usteleš, tak si lehneš". A o odpočinku po celodenní
namáhavé túře v zimě to platí dvojnásob. Ke kvalitnímu odpočinku na zimním přechodu
nebo táboření přispěje nejen kvalitní spacák a dobrý stan, ale proto, že se největší
části …