Prostredný hrot (2 441 m). Jeden z nejpěknějších tatranských štítů, který dostal
své jméno podle typického jehlovitého tvaru. Dosti často se nazývá rovněž Stredohrot.
Vrchol leží v tzv. Prostrednom hřebeni, který odděluje Malou a Velkou Studenou dolinu
a jehož je nejvyšším vrcholem. Leží v mohutné jihovýchodní rozsoše Široké věže.
Stredohrot je pověstný svou několik set metrů vysokou stěnou, která se jmenuje Žltá
stěna. Ta se strmě zvedá na východních srázech vrcholu nad Malou Studenou dolinou. Žltá
stěna má i svou sousedku, Malou Žltou stěnu s výškou asi 200 metrů. Ta byla horolezecky
objevena až mnohem později, počátkem 70. let 20. století.
Poprvé jména Prostredný hrot (Mitte Grat) použil pruský cestovatel Albert Sydow v roce
1830, jenž v tomto období Vysoké Tatry
navštívil. První známý výstup na vrchol Prostredného hrotu uskutečnili 11.8.1876 Edmund
Téry, P. Schwarz, J. Still a S. Horvay. Od té doby v jeho stěnách vznikla velká řada
horolezeckých cest. Na jedné z nich se v roce 1939 zabil Johann Franc, jeden z nejznámějších
tatranských horských vůdců.
Vzpomenout musíme i velkou kamennou lavinu, která se ze Stredného hrotu utrhla v roce
1987 a její masa zasáhla i turistický chodník vedoucí na
Téryho chatu.