Kriváň (2 494 m). Impozantní tatranský štít, který byl po dlouhou dobu pokládán
za nejvyšší ve Vysokých Tatrách.
Jde snad o nejkrásnější horu nejen v Tatrách, ale vůbec na Slovensku, z níž se otevírají
úžasné výhledy na celou tatranskou a fatranskou oblast. Tento vrchol, nejlépe ve své
typické podobě viditelný z oblasti Pribyliny a Liptovského Hrádku, je turisticky přístupný.
Kriváň leží mimo hlavní hřeben Vysokých Tater na jižním konci dlouhého a značně
rozvětveného Kriváňského hřebene. Tento hřeben vybíhá k jihu od hlavního hřebene Vysokých Tater
v masívu Čubriny. Na vrcholu Kriváně, který za své
jméno vděčí svému charakteristickému tvaru, je malý kříž a pamětní tabule.
V roce 1840 vystoupil
na Kriváň saský král Fridrich August II., na jehož počest byl na vrcholu Kriváně postavený asi
třímetrový památník, bronzový odlitek zhotovený v železárnách v Remetských Hamrech pod
Vihorlatem. Tento čin ale pobouřil
slovenské vlastence okolo Ľudovíta Štúra, kteří již v roce 1841 se pokusili zorganizovat národní
vycházku na Kriváň. Tato tradice národních vycházek se s velkými přestávkami dochovala až do
dnešních dnů.
Na svazích Kriváně bylo rušno již v 15. století, kdy se tady nacházelo množství štol dolů
pro dolování zlata. Dá se předpokládat, že tito dávní baníci zdolali i vrchol tohoto tatranského
velikána. První doložený výstup však podnikl až v roce 1772 Andrej Jonáš Czirbesz se společníky.
26.8.1793 na Kriváň vystoupil i Angličan Robert Townson, který o pár dní dříve vystoupil na
Lomnický štít a s neobyčejnou přesností změřil
jeho výšku. Po svém výstupu prohlásil, že výstup na Kriváň byl obtížnější než výstup na
Lomnický štít.
