Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 11.11.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Počasí Vysoké Tatry, aktuální předpověď počasí online

Počasí Vysoké Tatry, aktuální předpověď počasí online

Předpověď počasí pro Vysoké Tatry online + klima, teploty, srážky a sluneční svit

11.4.2011 | Otakar Brandos

Počasí ve Vysokých Tatrách je jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují volbu i průběh túry. Podnebí Tater je, podobně jako některých sousedních pohoří, vnitrozemského rázu s poměrně teplými léty a studenými zimami. Průběh teplot a srážek v Tatrách je silně ovlivněn nejen nadmořskou výškou, ale také členitostí terénu. Právě orografické podmínky silně ovlivňují značné rozdíly v ročních úhrnech srážek, délce slunečního svitu aj. ukazatelů.

Lomnický štít, předpověď počasí na 2 dny

Lomnický štít, počasí

Zdroj: www.yr.no

Hlavní komponentou pro hodnocení podnebí Tater jsou údaje ze stanice na Lomnickém štítě. Tento druhý nejvyšší vrchol Tater poskytuje informace o podmínkách v hřebenových partiích Tater. Tady naměřené informace pak doplňují především údaje ze Skalnatého plesa (1 800 m) a z Kasprova vrchu (1 985 m) z observatoře polského IMGW a řady dalších stanic v nižších nadmořských výškách.

Výhled počasí pro další místa Vysokých Tater

Tatry Gerlach Ľadové pleso Lomnický štít Popradské pleso Roháče Skalnaté pleso Štrbské pleso Zakopané

Vysoké Tatry, počasí online a webkamery

Hrebienok Lomnický štít Nový Smokovec Skalnaté pleso
Spálená dolina, Roháče Štrbské pleso Tatranská Lomnica

Vysoké Tatry, úhrny srážek

Zajímavé jsou údaje o ročních úhrnech srážek v Tatrách. Roční úhrny srážek silně závisí nejen na orografických podmínkách, ale také na nadmořské výšce. Zatímco v Popradu spadne Skalnaté pleso ročně průměrně 608 mm srážek, v Zakopaném (ležícím na návětrné straně Tater) asi 900 mm, tak na Lomnickém štítě činí průměrný roční úhrn srážek 1 561 mm. V tatranských dolinách ve výškách 2 000 m se průměrné roční úhrny srážek citelně zvyšují a činí až 2 130 mm.

Avšak byly naměřeny i vydatnější srážky. V roce 1 958 spadlo v některých lokalitách 2 500 - 2 700 mm. Vůbec nejvyšší roční srážkové úhrny byly naměřeny ve Velké Studené dolině v lokalitě pod Svišťovým štítem (2 710 mm) a u Zbojnícke chaty, kde roční srážkový úhrn činil v uvedeném roce 2 455 mm. Nižší srážkové úhrny v hřebenových partiích Tater jsou dány vzdušným prouděním, které z hřebenových partií srážky odnáší do nižších poloh - do dolin.

Lomnický štít, vrcholová stanice

Nejvlhčím měsícem v roce na území Tater je tradičně červenec (16 % ročního úhrnu srážek). Bouřky doprovázené silnými lijáky výrazně zvyšují srážkové úhrny. Nejméně srážek má naopak tradičně měsíc únor (4,5 % ročního úhrnu srážek). To platí především pro střední polohy Tater. V nejvyšších hřebenových polohách je patrný tzv. dvojitý chod srážek s hlavním letním a podružným prosincovým maximem, která jsou oddělena podzimním srážkovým minimem s podružným minimem v měsíci březen.

Tatry, teplota a sluneční svit

Z hlediska průměrné teploty je nejchladnějším místem v Tatrách Lomnický štít. Průměrná roční teplota na jeho vrcholu činí -3,8 °C. Nejnižší průměrná roční teplota na Lomničáku byla naměřena v roce 1956, kdy činila pouhých -5,6 °C. Rozdíl mezi nejchladnějším a nejteplejším měsícem činí na Lomnickém štítě pouze 16,2 °C, kdežto v dolinách je amplituda teplot znatelně vyšší.

Turistický průvodce Tatry

Údaje o klimatu by nebyly úplné, kdybychom v potaz nevzali vítr. Tak například na Lomnickém štítě fouká silný vítr po 200 dnů v roce, průměrná roční rychlost větru tady činí 6,8 m/s. Nejsilnější poryv větru v Tatrách (a zároveň i na Slovensku) byl naměřen 2.1.1949, kdy poryvy dosahovaly rychlosti až 283 km/h.

Dalším zajímavým údajem je délka slunečního svitu. Na Lomnickém štítě činí (ovšem pouze teoreticky) až 4 643 h za rok. V reálu je délka slunečního svitu mnohem nižší. Tak například v lednu svítí na Lomnickém štítě v průměru až 137 hodin (Poprad pouze 95 hodin), v červenci pak 199 hodin (Poprad 257 hodin).

Pro vyšší polohy (nad 1 200 až 1 300 metrů) je v zimním období typické, že mají více slunečního svitu a vyšší teploty než kotliny, což je způsobena inverzním rázem počasí. Podívejme se tedy níže na tatranské počasí v jednotlivých měsících poněkud podrobněji.

Tatranské počasí v lednu, v únoru až srpnu, září, v říjnu až prosinci

Leden (január): Tento měsíc bývá v nižších nadmořských výškách Tater nejstudenějším měsícem roku. Ve vyšších polohách bývá často značně tepleji, což mají na svědomí výše zmíněné inverze. Teploty velice často kolísají, takže po oteplení často vydatně sněží a vytváří se tak nebezpečí vzniku lavin.

Únor (február): Počátkem toho měsíce často přichází do Teter obleva (výrazné oteplení). Silný vítr přitom vytváří na závětrných stranách hřebenů nebezpečné převěje, které mohou být příčinou vzniku lavin. Toto nebezpečí v žádném případě nepodceňujte, neboť i několikametrový odtrh dokáže člověka usmrtit!

V poslední dekádě měsíce pak obvykle nastává prudké ochlazení i ve vyšších polohách Vysokých Tater, ve kterých je pak nejstudenějším obdobím roku. Teploty často klesají i na 20 až 25 °C pod nulou. Únor je nejsušším měsícem roku, obvykle spadne jen okolo 4,5 % z ročního úhrnu srážek.

Březen (marec): Tento měsíc je velice bohatý na sněhové srážky. V několika posledních letech právě v tomto měsíci napadlo větší množství sněhu, kterého bylo předtím nedostatek. Březen bývá nejvhodnějším měsícem pro ctitele lyžařského sportu. Nejen kvůli dostatku sněhu, ale i dostatek slunečního svitu. Ve středních polohách se často znatelně otepluje, avšak nejvyšší polohy zůstávají trvale studené. Koncem měsíce následuje citelné ochlazení i ve středních polohách.

Duben (apríl): V podhůří Vysokých Tater i Západních Tater se již objevují první kvetoucí květiny, ale ve vyšších polohách nejsou ani teď výjimečné sněhové vánice! Denní teploty postupně rostou, noční teploty naopak klesají hluboko pod bod mrazu. Do konce měsíce duben mizí sníh do výšky asi 1 300 metrů, na jižních expozicích a v teplejších částech i výše. Tento údaj bývá ale dosti proměnlivý.

Červánky

Květen (máj): Počátkem května do Vysokých Tater obvykle přicházejí velice teplé dny, přesto v noci ještě často mrzne. Občas ještě sněží, ale sníh mizí až do výšky 1 800 metrů a jaro se definitivně začíná hlásit o svá práva. Přesto ale nejsou ve větších nadmořských výškách výjimkou sněhové vánice. Noční teploty ještě stále klesají hluboko pod bod mrazu.

Červen (jún): Červen je ve Vysokých Tatrách obvykle velice teplý a léto se ujímá vlády i nejvyšší polohách, které se zazelenají. Výjimečně se objevují sněhové přeháňky, ale jako celek je červen velice teplým měsícem. Na druhou stranu je červen v Tatrách značně deštivým měsícem. Objevuje se velké množství srážek, červen je totiž ve vyšších polohách nejoblačnějším měsícem roku. Ve druhé třetině měsíce nastává ochlazení trvající zhruba týden. Pak se počasí většinou stabilizuje a přelom června a července pak bývá ukazatelem rázu počasí po celý zbytek roku.

Červenec (júl): Tento měsíc je ve Vysokých Tatrách nejteplejším obdobím roku. Tato skutečnost je však tak trochu "znehodnocena" skutečností, že i značně deštivým obdobím roku. Zejména ve vyšších polohách. To je zčásti dáno výskytem bouřek, jako následku oblačnosti z tepla (termika). V tomto měsíci průměrně každý druhý až třetí den prší a bývá zhruba dvakrát více srážek než v lednu. V červenci v Tatrách v průměru naprší (někdy i nasněží) 16 % z ročního úhrnu srážek.

Srpen (august): Spolu s červencem je srpen nejteplejším obdobím roku. Na rozdíl od předchozího měsíce je ale také o poznání sušším měsícem. Dokonce o tolik, že je někdy pokládán za nejsušší měsíc v roce! Koncem srpna však začínají teploty pomalu klesat, začíná se blížit zima. Koncem srpna již obvykle sněží, nad hranicí 2 000 metrů se může vytvářet souvislá sněhová pokrývka.

Tatranské babí léto

Září (september): Spolu se srpnem bývá nejsušším obdobím roku. Teploty neustále klesají, přestože se často značně oteplí. V některých letech bývá září stejně teplé jako srpen. Ve Vysokých i Západních Tatrách se objevuje první sněhová nadílka i ve výškách okolo 1 600 až 1 400 metrů, ale ještě teplé slunce ji obvykle stačí roztopit.

Říjen (október): Počátkem tohoto měsíce se ve Vysokých Tatrách ještě obvykle značně oteplí a nastává období babího léta. Toto roční období je snad nejkrásnější částí roku. Příroda se halí do nádherných a hýřivých barev podzimu.

Obvykle je počasí velice stálé, vždyť říjen je nejslunečnějším měsícem roku, ale toto není naprostým pravidlem. V polovině října spadne ve vyšších polohách Vysokých Tater větší množství sněhu, ale ten se ještě většinou roztopí, přičemž se na travnatých svazích vyskytují menší laviny. Teprve koncem října až počátkem listopadu přichází výrazné zhoršení počasí a zima se definitivně hlásí o svá práva.

Listopad (november): Počasí je v tomto měsíci velice nestálé, v nižších polohách je navíc nejoblačnějším měsícem roku. Při výrazných výkyvech počasí vypadává velké množství většinou sněhových srážek. I v nižších polohách Vysokých Tater se začíná objevovat trvalá sněhová pokrývka.

Prosinec (december): Tento měsíc je rovněž velice oblačný s nestálým počasím. Vypadává větší množství srážek a objevuje se výrazné lavinové nebezpečí, zejména na travnatých svazích a závětrných hřebenech hor, stejně jako na mírnějších skalnatých svazích. Během poslední dekády prosince se velice často výrazně ochladí. Teploty se mohou pohybovat i kolem pětadvaceti a více stupňů pod nulou, některé roky jsou naopak velice teplé.

Tatry patří do chladné klimatické oblasti. Jako chladná klimatická oblast jsou chápány polohy, kde červencová izoterma je nižší než 16 °C. To vedle Tater na Slovensku splňují ještě Nízké Tatry, krivánská část Malé Fatry, nejvyšší vrcholky Velké Fatry a Oravských Beskyd.

Další související články:

+ Vysoké Tatry, nejvyšší pohoří v Karpatech - turistika, ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
+ Západní Tatry - Roháče, turistika, turistické trasy a výstupy, ubytování v Roháčích, horské chaty
+ Belianské Tatry jako okrsek Východních Tater
+ Tatry nejsou totéž co Vysoké Tatry, geomorfologické členění Tater
+ Původ tatranského názvosloví
+ Opět začala lavinová sezóna
+ Sněhové laviny II, pravděpodobnost přežití v lavině
+ Vliv počasí na plánování horských túr, počasí na horách
+ Outdoorové vybavení na vícedenní treky aneb co si s sebou vzít na hory
Reklama
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Černá díra Roháč obecný Poniklec, Remata Soos Smraďoch Charbulák Baronova bouda Trosky Bosony Kaltenštejn Venušina sopka Watzmann Sloup Hadrony Vánoční prázdniny Permitivita Rotštejn Pluto Ježek Kvarky Batohy Slunečná
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Velké Fatry
2. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
3. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist