Sluneční observatoř a lanovka na Lomnický štít ve V. Tatrách

Lomnický štít, lanovka a astronomická observatoř na 2. nejvyšší hoře Tater

Původní visutá kabinková lanovka Tatranská Lomnica - Lomnický štít ve Vysokých Tatrách byla vybudovaná v 40. letech 20. století. V době svého vzniku se jednalo o světový unikát a byla držitelem několika světových rekordů (kotlina nad Skalnatým plesem musela být překonána bez podpěr). V současné době je v provozu jen horní část lanovky mezi Skalnatým plesem a Lomnickým štítem.

První přípravné práce pro výstavbu lanovky na Lomnický štít proběhly už v roce 1928. Průkopníkem stavby visutých lanovek v Tatrách se stal ředitel státních lázní v Tatranské Lomnici Juraj Országh, který díky výborným kontaktům na tehdejší politické špičky prosadil v roce 1934 rozhodnutí o financování lanovky ze státního rozpočtu.

Hlavním stavitelem staničních budov podle upravených projektů architekta Dušana Jurkoviče byla firma Karla Marvana z Hradce Králové. Byly postaveny z místní žuly, ocelobetonových a ocelových konstrukcí. Stavitelé se od původních projektů výrazně odchýlili, což nesl Jurkovič s nelibostí. Hlavním konstruktérem lanovky samotné byl Václav Nevrlý, realizace byla zadána firmě František Wiesner z Chrudimi. Ocelové konstrukce dodávala mostárna v Karlově Huti a kabiny byly vyrobeny v Kolíně.

Jednotlivé části původní visuté lanovky:

Stanice Tatranská Lomnica: Výstavba začala 8. března 1936, 22. prosince 1937 byla slavnostně otevřena. Ve středu budovy se nacházelo lanoviště, kde byly umístěny kotvy a napínací kladkostroj.

Čtěte také: Kasprowy Wierch versus Lomnický štít

Mezistanice Štart: Stavební práce na mezistanici Štart v nadmořské výšce 1 165 m byly započaty 11. června 1936 výkopem jam napínací komory nosných lan. Její název, byl odvozen od nedalekého startu někdejší sáňkařské a bobové dráhy. Práce na stavbě byly ukončeny v roce 1937, vnitřní instalace byly dokončeny v létě 1938. Základní funkcí stanice bylo napínání nosných lan.

Stanice Skalnaté pleso: Největší budova visuté lanovky byla na Skalnatém plese. Výkop jam základů budovy a napínací šachty nosného lana byly započaty 10. června 1936. Během výstavby stavitel na základě přání objednatele výrazně změnil původní projekt Dušana Jurkoviče v souvislosti s dodatečným rozhodnutím umístit do objektu zařízení sloužící cestovnímu ruchu.

Výstavba probíhala v těžkých povětrnostních podmínkách. Přesto 22. prosince 1937 byla budova hotová a v následujícím roce pokračovaly jen práce na souvisejících stavbách.

Stanice Lomnický štít: Na vrcholové stanici lanové dráhy začaly práce v srpnu 1936. Tato šestipodlažní budova v nadmořské výšce 2 634 m je nejvyšším obývaným místem na Slovensku. Byla dokončena v roce 1940, kdy v květnu proběhla první zkušební jízda lanovky na vrchol.

Schvalovací jízda se uskutečnila 21. října 1940. Podle projektu Ladislava Beisetzera byl v letech 1954 - 1955 přistavěn měřící dům experimentální fyziky Astronomického ústavu SAV, který se inspiroval architektonickou podobou Jurkovičovy stavby.

Kvůli technickým problémům veřejný provoz lanovky na vrchol Lomnického štítu začal až v roce 1942. Po vypuknutí Slovenského národního povstání byla lanovka zastavena a v lednu 1945 nacisté vyhodili do povětří dolní stanici v Tatranské Lomnici a přilehlou podpěru. Provoz byl obnoven v únoru 1946 na Skalnaté pleso a v lednu 1949 na Lomnický štít.

Dostavba kabinkové lanovky

Kvůli nedostatečné přepravní kapacitě kyvadlové lanovky (zejména v souvislosti s mistrovstvím světa v klasickém lyžovaní) byla v 70. letech vybudovaná oběžná kabinková lanovka.

Údolní stanice této lanovky je o něco západněji než původní trasa a blíže k Cestě svobody. Lanovka vede na Štart, kde se lomí a dále probíhá rovnoběžně s původní lanovkou. Po vážné nehodě v roce 1992 byla tato lanovka modernizovaná a slouží dodnes.

Spodní část původní lanovky byla kvůli souběhu s novější kabinkovou lanovkou nerentabilní, proto byl provoz na prvním úseku lanovky (Tatranská Lomnica - Štart) ukončen v roce 1999. Jízdní řády a ceníky na www.vt.sk.

Observatoř Lomnický Štít

Realizace výstavba koronální stanice na Lomnickém štítě (1957 - 1962) byla inicializována celosvětovými aktivitami v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku 1957. V nadmořské výšce 2 632 metrů na hladinou moře byl roku 1964 instalován první 20 cm koronograf s ohniskem 4 m, pomocí kterého začaly první pozorování emisních čar, vznikajících ve sluneční koróně.

V roce 1970 byl dán do provozu v téže kopuli protuberanční dalekohled pro pozorování slunečních protuberancí. Dnes se koronální stanice řadí mezi jen několik stávajících stanic na celém světě systematicky pozorují koronální emisní spektrální čáry.

Výzkumníci pracující na Observatoř Lomnický štít připravili a stále doplňují dvě dlouhodobé řady dat popisujících sluneční koronálnu aktivitu. Ucelená řada intenzit zelené koronální čáry je připravena z dat všech koronárních stanic ve světě od roku 1939. Řada dat koronálních indexů sluneční aktivity je také připravena na základě předchozí řady. Katalog slunečních H alfa protuberancií je připraven z měření získaných na Observatoři Lomnický štít.

Na vrcholu Lomnického štítu se nachází rovněž Neutronový Monitor Oddělení kosmické fyziky (Ústavu experimentální fyziky, Košice). Tento přístroj je v nepřetržitém provozu od prosince 1981, kdy nahradil starší přístroj podobného druhu.

Oddělení kosmické fyziky je zaměřeno na zkoumání fyzikálních procesů probíhajících v kosmu, které lze studovat zejména prostřednictvím energetických kosmických částic, včetně kosmického záření. Jde o výzkum zemské magnetosféry, meziplanetárního prostoru, slunečního povrchu i heliosféry.

Od svého založení v roce 1969 se Oddělení podílelo na mnoha kosmických družicových experimentech, spojité měření kosmického záření zabezpečuje neutronový monitor ve vysokohorské observatoři na Lomnickém štítě, v nadmořské výšce 2 632 m. Více informací na http://uef.saske.sk/space.saske.sk.

Lomnický štít, turistická mapa