K vrchu Jelení hřbet (1 367 m), který leží na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku mezi
vrchy Velký máj a Břidličná
hora, mám osobní a doslova citový vztah. A vlastně ani nevím proč. Možná proto,
že jsem na jižním úbočí Jeleního hřbetu před mnoha léty strávil první a rozhodně
nezapomenutelný bivak v Jeseníkách.
Jelení hřbet je 7. nejvyšší hora v Jeseníkách
a 26. nejvyšší hora
celé ČR. Jedná se o rozložitý, ale poměrně plochý vrchol hlavního hřebene Hrubého
Jeseníku, zbytek původního zarovnaného povrchu budovaného převážně fylity. Vrcholové
partie Jeleního hřbetu jsou holé porostlé loukami, které mozaikovitě porůstají trsy
nepůvodní kosodřeviny a na prapor
rostoucí skupiny zakrslých smrků.
Vrcholová kupa Jeleního hřbetu (1 367 m) je sice plochá, jeho úbočí jsou však o poznání strmější.
Severovýchodní stráně spadají do hluboké Malé kotliny alias Malého kotle, kterou v poslední
době ledové vyhloubil svahový ledovec.
Západní svahy se prudce svažují do hlubokého a úzkého dolu, pramenné oblasti říčky Merta.
celou tuto oblast si oblíbili rovněž kamzíci.
Avšak i ti jsou nepůvodní…
Na jižním (JJZ) úpatí na hlavním hřebeni stojí velký kamenný
bivak Jelení studánka. Ten po zániku chaty Alfrédka získal na významu. Je to ideální
útočiště při přechodu hlavního hřebene
Hrubého Jeseníku v případě, že vás zastihne špatné počasí či bouřka.
U útulny vyvěrá velice vydatný pramen nazvaný již v dávné minulosti Jelení studánka
(Hirschbrunnen). Jedná se o pramen Stříbrného potoka.
Vítr patří k základním meteorologickým jevům. Vánek či slabý vítr je v letních
parnech vítaným společníkem. Silnější vítr může být vítaným společníkem při chůzi
nebo drápání se do kopce za předpokladu, že fouká po…
