Skalná Alpa (1 463 m) je významný vrchol v Liptovské části hlavního hřebene
Velké Fatry a 11.
nejvyšší vrchol celého pohoří. Ostrý hřeben zvedající se na dohled Smrekovice mezi
vrchy Malá Smrekovica a Rakytov spadá
zejména k severozápadu směrem do Ľubochnianské doliny velice strmými svahy.
Skalná Alpa je pro Slovensko opravdu neobvyklý název. Zavedli jej až v 19. století
rakouští kartografové, kteří zde prováděli zeměměřičské práce a kterým vrch snad připomínal
domovské Alpy. Přestože jde o poměrně nový a cizí název, poměrně rychle se ujal a záhy
se dostal do map.
Skalná Alpa není pouze jeden z nejvyšších vrcholů Velké Fatry, ale zároveň velice
významná národní přírodní rezervace ležící na hranici krystalické a vápencové části
Velké Fatry. Tato přírodní rezervace byla vyhlášena již v roce 1964. Její dnešní
rozloha činí necelých 525 hektarů (přesně 524,55 ha).
Důvodem vyhlášení NPR je ochrana původních pralesovitých porostů (dosahují celkové
výměry asi 250 ha) a výskyt většího množství chráněných rostlinných druhů, které jsou
vázány na vápencový podklad. Zajímavý je i reliktní výskyt kosodřeviny
ve vrcholové části (subalpínské pásmo).
Na území NPR Skalná Alpa jsou lesy montánního pásma velice pestré. Objevují se tady
nejen javorovo-bukové horské porosty, ale i bukové a jedlo-bukové porosty, vápnomilné
bukové porosty, lipovo-javorové lesy sutí i vápnomilné borovicové a modřínové porosty.
Na samotný vrchol sice nevede turistická značka, která jej podchází po východním
úbočí, přesto se tady poměrně často chodí po zřetelné pěšině. Z hřebene se otevírají
fantastické výhledy. Lze přehlédnout nejen Velkou Fatru, ale i Nízké
Tatry a Malou Fatru.
Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských
či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována,
ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…
