Z krásy hrdého hradu Hajnáčka se nám do dnešních časů příliš mnoho nedochovalo. Jen nepatrné zbytky zdí a náznaky hradního opevnění či paláců, které využívaly profilu terénu. Řada stavebních prvků byla totiž posazena přímo do skály, do skály byla rovněž vytesána schodiště. Pouze na těžko přístupném nejvyšším skalisku se zachovaly zbytky zdí a útočištní věže podkovovitého půdorysu. Při pohledu z dáli ani nepoznáme, že na skalisku kdysi stával hrad.
Hrad Hajnáčka je prvně písemně zmiňován v roce 1245, tedy krátce po období Tatarských vpádů na území dnešního Slovenska. Pravděpodobně ale hrad existoval dříve, již před tatarskými vpády (pravděpodobně ale jen v podobě narychlo vybudovaného provizorního opevnění).
Přestože byla Hajnáčka později poměrně dobře opevněna, díky své nevelké rozloze (maximální průměr hradu činil přibližně jen asi 50 metrů) dané dispozicemi těžkého a strmého terénu, byly jeho síly omezené. Proto se jej podařilo v roce 1545 a 1645 v dobách expanze osmanské říše do střední Evropy Turkům dvakráte obsadit.
Po vyttlačení Turků byl hrad Hajnáčka po v roce 1649 opět opraven a dosahuje maximální rozlohy i opevnění. Přestavbu vedl nový majitel J. Fekete. Smrtelnou ránu nakonec zasadil Hajnáčce nikoliv vnější protivník, ale devastující požár v roce 1703.
Hajnáčsky hradní vrch, jenž se nad okolní terén zvedá o plných 130 metrů je rovněž významnou přírodovědeckou lokalitou a přírodní rezervací o rozloze 9,71 ha. Od požáru hrad chátral a nebyl obnovován. Dnes vede na Hajnáčku naučná stezka.
Hrad Hajnáčka, turistická mapa
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.