Klenovský Vepor (1 338 m n. m.), snad nejznámější hora ve Veporských vrších

Klenovský Vepor, dominantní hora Veporských vrchů

Klenovský Vepor (1 338 m) sice není nejvyšší horou Veporských vrchů, ale asi je horou nejznámější. To pro svůj mimořádný vzhled. A za co vděčí svému neobvyklému jménu? Silueta hory Klenovský Vepor prý zdejším usedlíkům připomínala hřbet divokého kance (vepor - vepř), kterými se zdejší hluboké lesy doslova hemžily…

Klenovský Vepor, druhá nejvyšší hora Veporských vrchů, má značně protáhlý tvar a nápadný hřbet, který je na východní i západní straně jakoby prudce uťat. Jedná se o vrch vulkanického původu, resp. vulkanickou trosku - erozí oddělený andezitový lávový proud miocénního stáří. Dodnes se na Vepru zachovaly krásně vypreparovaná skaliska po obvodu vrcholové plošiny.

Na svazích Klenovského Vepra pramení řeka Čierny Hron a Klenovská Rimava, resp. jedna z jejich zdrojnic - Veporský potok. Masív hory s širokým okolím je pokryt hustými lesy, které mají místy charakter původního lesa a pralesa.

Čtěte také: Hřebenovka Veporských vrchů, Rudohorský Karpattrek (8)

Komplex lesa 5. a 7. vegetačního stupně s pestrou mozaikou zachovalých lesních společenstev byl jeden z hlavních důvodů, proč tady byla v roce 1964 vyhlášena Národná prírodná rezervácia Klenovský Vepor. Výměra NPR Klenovský Vepor činí 257,64 ha. Ochranná pásmo má rozlohu 85,39 ha a pralesy asi 125 ha. Území přírodní rezervace patří do katastru dvou obcí - Čierny Balog a Klenovec.

Na území přírodní rezervace převažují buk a smrk, hojně je zastoupena jedle, javor a ve vrcholových partiích a na jihozápadních svazích rovněž jeřabina. Některé pralesní velikány dosahují opravdu úctyhodných rozměrů. Výjimkou nejsou jedinci o průměru kmene přes jeden metr. Největší smrk má obvod kmene 380 cm a největší jedle impozantních 480 cm.

V rezervaci se vyskytují ohrožené druhy avifauny (především sovy), své útočiště tady našel i tetřev hlušec (Tetrao urogallus), objevují se tu i velké šelmy typické pro Karpaty. Přírodní rezervací vede pouze jeden značený turistický chodník - červeně značená Rudná magistrála, která prochází v Sedle pod Vartou (1 120 m) kousek nad oblíbenou turistickou útulnou Varta.

Na samotném vrcholu Vepra se nachází turistický rozcestník a hned dvě schránky s vrcholovými knihami, na výhledy tady ale zapomeňte. Za těmi musíte kousek popojít k východu na skalní plošinu s dřevěnou plastikou Jánošíka a kovovou růžicí s popisy výhledů. Ovšem s výhledy prakticky jen jižním směrem. K severu i na obě přiléhající světové strany jsou výhledy zastíněny vzrostlejšími stromy.

Za zmínku stojí skutečnost, že Klenovský Vepor (1 338 m) má na dohled dvojníka. Vzhledem i jménem hodně podobný vrchol. Ten se nachází v sousedním pohoří Poľana a nese jméno Vepor či Ľubietovský Vepor (1 277 m). V jednom se však tyto dva vrcholy přece jen liší. Zatímco Klenovský Vepor patří do Slovenského rudohoří, jeho soused již do Slovenského středohoří.

Klenovský Vepor, turistická mapa