Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 13.4.2017 , , svátek má
Treking > Treky, turistika > Horami severozápadního Řecka aneb řecká národní trasa 03

Horami severozápadního Řecka aneb řecká národní trasa 03

Trek horami Gramos, Smolikas, Tymfi a Mitsikeli (2)

13.4.2017 | Miroslav Hřeben, tamdaltamvys.blogspot.cz

Už od Drosopigi je se značkou problém, a tak platí stejné pravidlo jako v Gramu. Snažit se držet co nejblíž toho, co by mohla být Nula trojka a vystoupat až nad hranici lesa. Nad ní je už orientace o něco snazší a i značka se občas objeví. Problém nastává při sestupu, kde mizí značka a po chvíli i cesta samotná.

Pohled na Smolikas od severu

Ať se snažíme sebevíc, žádnou cestu nenacházíme, a tak se rozhodneme vzít to svahem dolů pěkně off-road s nadějí na nalezení nějaké cesty. Avšak ani po hodině klesání netušíme, kde jsme a terén se stává ještě méně schůdný než před tím. Zablokováni v korytě potoka bez možnosti pokračovat dolů a obklopeni prudkými svahy a skalními stěnami musíme nakonec ustoupit a vystoupat zpět všechny ztracené výškové metry.

Čtěte také: Předchozí část článku Horami severozápadního Řecka aneb řecká…

S teplotami kolem třiceti stupňů, skoro bez vody a ve prakticky neschůdném terénu se jedná o nádhernou outdoorovou zkušenost, kterou budeme chtít opakovat co nejméně. Bloudění nás stálo ve výsledku několik hodin a spoustu ztracené energie, kdy jsme nakonec náhodou narazili na jednu z turistických cest místního značení, jež nás dovedla do vstupního bodu pro pohoří Smolikas, vesnice Agia Paraskevi. Nutno podotknout, že i podle místního značení byla orientace velmi těžká a cesta zdlouhavá. Z pátého dne tak vyplynulo jedno ponaučení. Pro Nula trojku by se určitě hodila nějaká ta GPS.

Smolikas a řecké tapas

Výstup na Smolikas, druhou nejvyšší horu Řecka, není nijak technicky náročný. Hlavním problém je tak opět orientace, neboť z Agia Paraskevi následujeme jednu z místních stezek s velmi podobným značením jako má Nula trojka, která však na vrchol nevede. Po několika zbytečných kilometrech nakonec s pomocí mapy a velkou dávkou štěstí nacházíme správnou cestu vedoucí na vrchol. Ta se dá popsat jeden z nejlépe značených úseků na celé Nula trojce.

Plastové tabulky s červeným kosočtvercem a se zřetelným číslem 03 v rozumných rozestupech nás spolehlivě dovádějí přes borovicový les a kamennou planinu do výšky kolem 2 200 metrů k jezeru Drakolimni. Kdyby byla celá trasa značena takovým způsobem, jako při výstupu na Smolikas, ušetřili bychom spoustu času a sil, ale zároveň se připravili o zajímavé zážitky z bloudění a hledání cesty. Těžko tak říct, co je vlastně lepší.

Od jezera vede výstupová trasa na vrchol, ale zatažená obloha, nulová viditelnost a přicházející déšť nás od výstupu odradí, a tak dále pokračujeme Nula trojkou sestupem do vesnice Pades. Dobře značenou cestu přes kamenitou planinu, horské pastviny a les znepříjemňují pouze proudy vody, které se spustily z oblohy. Jedná se o první déšť, který nás v Řecku zasáhl.

Pohoří Tymfi

Zabaleni do ponča a nepromokavé bundy sestupujeme do vesnice Pades s nadějí na nějakou tu otevřenou tavrenu. Tu po celkem náročném hledání nacházíme a získáváme tak možnost usušit promočené věci a nechat trochu pookřát prochladlým tělům. Jako jediní hosté v celé taverně představujeme pro obsluhujícího mladíka pravděpodobně největší zábavu celého dne a jsme ihned vřele uvítáni. Následuje tradiční objednávka, kdy před námi po chvíli stojí dvě piva doplněné o domácí sendviče.

Zde je na místě zmínit příjemnou tradici taveren v dané oblasti. Ke každému pivu se zdarma servíruje i něco malého k jídlu, přibližně ve stylu španělského tapas. Ať už jde o domácí sendviče, sýr s chlebem a rajčaty či masovou telecí směs, člověk se za velmi rozumný peníz nejen napije, ale i celkem dosyta nají, neboť s každým objednaným pivem se často donáší další občerstvení. Vděčni za teplé místo po promoklém odpoledni a v dobré náladě z příjemné obsluhy a několika piv, necháváme mladíkovi nějaké to spropitné a míříme se utábořit do centra vesnice k zavřenému obecnímu domu.

Abychom dosáhli výchozího bodu do pohoří Tymfi, musíme následující den překonat údolí řeky Aoos oddělující Smolikas od Tymfi. V praxi to znamená velmi nudný desetikilometrový sestup po asfaltové silnici následovaný podobně nezáživným sedmikilometrovým výstupem. Zpestřením celého dne je tak pouze silná průtrž mračen, která způsobí, že do vesnice Vrisochori docházíme podobně jako předchozího dne silně promočeni. Alespoň místo pro nocleh máme zajímavější, protože okupujeme jeden rozestavěný dům na kraji vesnice. Po pár nocích tak máme konečně opět střechu nad hlavou.

Dvě perly severozápadního Řecka - Tymfi a kaňon Vikos

Jestliže asfaltový přechod mezi pohořími Smolikas a Tymfi je nudná a nezajímavá etapa, o Tymfi samotném se dá říct pravý opak. Ledovcová jezera, ostré hřebeny a nádherné skalní věže jsou doslova rájem pro horskou turistiku a skalní lezení.

Přechod celého pohoří do vsi Mikro Papigo v délce přibližně 25 km a s pozitivním převýšením kolem 2 000 metrů vyžaduje celý den a poměrně dost fyzických sil, a proto se vydáváme na cestu už brzy ráno. Mírnější traverz lesem přechází v poměrně prudké stoupání nad hranici lesa, následované dalším prudkým výšvihem k hlavnímu hřebeni.

Klesání od chaty Astraka

Jako mnohokrát před tím, i v Tymfi bojujeme se značením. Nejednou tak sundáváme batohy a hledáme správnou cestu či se alespoň snažíme odhadnou správný směr. Přesto všechno se po poledni dostáváme k hlavnímu hřebeni a obdivujeme úchvatné skalní věže a hlavní stěnu s nejvyšším vrcholem Gamilou.

Náhle je jasné, proč je Tymfi tak oblíbené mezi horolezci. Kromě skalních věží se na nás směje i jediný průchozí bod hlavním hřebenem - průsmyk Karteros. Jedná se o neuvěřitelně prudké a v zimě neprůchozí stoupání na 200 metrů širokém suťovisku, které dává po nastoupaných výškových metrech toho dne pořádně zabrat. Na suťovisku každý krok podjíždí zpět a výstup se tím stává ještě o to zábavnější.

Po zhruba tři čtvrtě hodině hekání a nadávání nakonec průsmyk zdoláváme a shodujeme se, že se jedná o fyzicky nejtěžší místo celé trasy 03. Za průsmykem následuje náhorní plošina protkaná spoustou neznačených cest, a proto jednoduše pokračujeme v západním směru pod hlavním hřebenem, aniž bychom hledali specifické značení Nula trojky.

Přes plošinu se nakonec dostáváme k horské chatě Astraka, kde si na posilnění kupujeme za tři eura jedno malé pivo. Následný sestup do Mikro Papiga je příjemné završení vyčerpávajícího dne. Na daném úseku je opět vidět velmi dobrá turistická infrastruktura. Nové dřevěné altánky, dobře vyvedené značky a hezky upravené studánky s vodou jenom potvrzují, že jsme v turisticky velmi oblíbené a navštěvované oblasti, něco úplně jiného než byl například Gramos.

Totéž je vidět i v samotném Mikro Papigu. Místo útulné taverny musíme vzít za vděk luxusnější restaurací. Útulným tavernám již odzvonilo. Stranou krásně oblečených a movitějších hostů restaurace si dáváme jedno pivo na završení náročného dne a odebíráme se na místo noclehu v altánku kousek za vesnicí.

Kaňon Vikos

Druhou perlou celé oblasti je kaňon řeky Vikos, jeden z nejhlubších kaňonů na světě. Skalní stěny o výšce až 500 metrů a překrásné výhledy z nesčetných vyhlídkových bodů jsou lákadlem pro turisty z celého světa a jelikož po dně kaňonu vede dálková trasa 03 nebudeme o tuto přírodní podívanou ochuzeni ani my.

Z Mikro Papiga sestupujeme brzy ráno až na dno údolí a podél řeky Vikos postupujeme celým kaňonem. Podle mapy by se mohlo zdát, že průchod kaňonem bude nenáročná procházka na břehu řeky, avšak opak je pravdou. Cesta se vlní nahoru, dolů, lesem či korytem řeky, po prochozených pěšinách, ale vede i po skalách lemujících po celou dobu ve větší či menší vzdálenosti řeku Vikos.

Ve výsledku se jedná o mnohem náročnější a zábavnější úsek, než jsme z počátku čekali, a tak nám cesta kaňonem až ke kamennému Misiovu mostu z 18. století na konci kaňonu trvá přibližně čtyři hodiny. Kamenné mosty z dob turecké nadvlády jsou jednou z dalších pozoruhodností celé oblasti. Budovat se začaly v 18. století, aby nahradily předchozí dřevěné stavby nezvládající rostoucí nápor obchodí dopravy a zůstávají dodnes výraznou připomínkou historie celého regionu, stejně tak jako důležitou architektonickou památkou.

Od Misiova mostu je to co by kamenem dohodil do vesnice Koukouli, kde máme přestávku v jedné z restaurací. Řecké tapas už zmizely, a tak si musíme za výborný salát s balkánským sýrem připlatit. Závěrečných pár kilometrů do vsi Kipi je poslední fyzickou aktivitu desátého dne, který zakončujeme rozbitím tábořiště v centru obce přímo před místním kostelem.

Závěr trasy 03

Z Kipi do Ioanniny je to po Nula trojce stále ještě okolo 30 kilometrů, kdy se nejprve prochází kombinace lesního úseku s asfaltovou silnicí do vsi Dikoryfo, následovaná přechodem pohoří Mitsikeli a sestupem do Ioanniny. Úsek do Dikoryfa zvládáme i přes ne zrovna dobré značení celkem rychle, a tak si dovolujeme menší přestávku na návsi obce ve stínu mohutného platanu.

Malá taverna nám poskytuje dvě láhve piva, jež získáváme výměnou za cigarety. S majitelem pak vedeme zhruba hodinový hovor o klasických tématech. Řecku, horách, cestování a životě obecně. Když už došla všechna možná témata k diskusi, vydáváme se opět na cestu.

Misiův most

Poslední úsek nás vyvádí na hřeben pohoří Mitsikeli, kde se rozhodujeme, co dál. Do Ioanniny je to po hřebeni a s následným klesáním ještě 15 kilometrů. Značení je mizerné (rozuměj žádné), daný úsek už nemáme v mapě a celková morálka je prakticky na nule, neboť vidina přechodu dalšího hřebene bez jakéhokoliv značení vzala i poslední zbytky vůle pokračovat. Rozhodujeme se tak pro rychlý sestup do vsi Perivleptos, odkud si do Ioanniny bereme autobus. Trasu 03 jsme tak oficiálně nedokončili, ale můžeme říct, že jsme ji prošli skoro celou.

Nula trojku nezbývá než doporučit. Trasa umožňuje poznat oblast s nádhernou přírodou, úžasnými lidmi a bohatou historií, která nadchne nejednoho cestovatele a milovníka hor. S poměrně nízkou technickou náročností představuje Nula trojka ideální volbu pro dvoutýdenní výlet po přírodních a kulturních krásách severozápadního Řecka.

Treking.cz - diskuze
Výběr článků
Hory Bruntálské sopky a údolí Moravice: Třídenní předjarní trek Nízkým Jeseníkem (2)
Hory Výstup na Großer Buchstein, vysokohorská turistika v rakouském národním parku Gesäuse
Reklama
Témata našich článků…
Planeta Mars Venušiny misky Rýchorská bouda Hrad Sovinec Sopky Ramža Šerlich Macocha Soumrak Galaxie Motýli Heukuppe Burkvíz Zvířetník Den Země Měsíc Bouzov Červen, počasí Karimatky Proton Turistické vařiče Hora Říp
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Slovenské opálové bane, štôlňa Jozef
 22.10.2017 1 příspěvek
Kamenná chata Chopok
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017 - cena a platnost
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Výstup na Grosser Knallstein
 01.10.2017 3 příspěvky
Setkání s medvědem, jak se chovat při setkání
 29.09.2017 29 příspěvků
Tauon, supertěžký elektron
 29.09.2017 1 příspěvek
Broumovská vrchovina, Stolové hory
 28.09.2017 1 příspěvek
Opavsko a okolí : 36 letá svobodná maminka hledá t
 27.09.2017 1 příspěvek
Jak vybrat dalekohled, turistické dalekohledy
 27.09.2017 13 příspěvků
Žalý, rozhledna Krkonoše
 25.09.2017 1 příspěvek
Medvědi, jak bezpečně bivakovat
 25.09.2017 13 příspěvků
Letní putování z Bratislavy na Horňácko
 23.09.2017 2 příspěvky
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Hrady Štramberská Trúba neboli Štramberský hrad, Štramberk
2. Přírodní zajímavosti Soos, rezervace a rašeliniště u Františkových Lázní
3. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníků a pátá nejvyšší hora v ČR
4. Rozhledny Tyršova rozhledna neboli rozhledna Rozálka, Žamberk
5. Vesmír Mlhoviny, difúzní objekty hvězdné oblohy
6. Horské chaty Vosecká bouda, ubytování v západních Krkonoších
7. Moravské hrady Helfštýn: Hrad, který byl založen loupeživým rytířem
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist